Jak krmit miminko

Asi každá žena, která čeká miminko, touží po tom, aby měla dostatek mléka a spokojené miminko. Umění kojit se opět začíná šířit a možná se brzy dočkáme, že se opět bude předávat z matky na dceru, jak tomu bylo dříve. Mnoho lidí si myslí, že kojení je jednoduché a člověk se to nemusí učit, opak je ale pravdou. Kojení, přestože je přirozené stejně jako těhotenství, porod nebo orgasmus, se dnes musíme učit chápat.

O kojení by se každá žena měla snažit získat co nejvíce informací již během těhotenství. Ještě dnes se ale nadjou ženy, které spoléhají na sestry v porodnici.To už je ale velice pozdě na to něco zjišťovat.

Každý správný gynekolog by měl těhulce zkontrolovat prsa - hlavně dvorce a bradavky. Může se stát, že má žena vpáčené nebo ploché bradavky. Pak je potřeba nosit speciální formovače. Dá se to dohnat i po porodu, ale s velkými obtížemi a kojení se potom stává bojem.

Jestli jsou bradavky ploché nebo už vpáčené se určuje tak, že se bradavka a dvorec zkusí namasírovat a povytáhnout.

Některým ženám se již během těhotenství začnou tvořit první kapičky mleziva. Může se tak stát ve 20. týdnu, 28. týdnu nebo také až ke konci těhotenství či po porodu. Je to velice individuální a neznamená to, že ty, které mají mleziva hodně již v těhotenství budou mít i hodně mléka a naopak.

Dalším typickým znakem v době těhotenství je ztmavnutí dvorců - v literatuře se píše, že je to proto, aby miminko prs dobře vidělo (novorozenec vidí asi tak do vzdálenosti 20-30 cm, tedy od bříška k prsu). I tento znak je ale velice individuální.

Množství mléka závisí hlavně na průběhu porodu (rozdíl mezi císařským řezem, porodem bez komplikací), na tom kdy se miminko prvně přiloží k prsu a na tom jak často a jak dlouho saje v prvních dnech po narození.

Ideální je, pokud je miminko ihned po porodu na bříšku matky a má možnost se samo rozkoukat a začít hledat prs. Necháme-li miminko ležet na bříšku, můžeme pozorovat, jak se samo k prsu snaží doplazit. Je to přirozený reflex každého donošeného miminka. První přiložení by mělo proběhnout nejlépe do půl hodiny po porodu, kdy je mlezivo nejbohatší a sací a hledací reflex miminka největší. První přiložení do dvou hodin po porodu je ještě brané jako v pořádku, ale rozdíl už je znát. Pokud z nějakého důvodu nemůže být miminko přiloženo, měla by matka sama (nebo personál v nemocnici) dvorce a bradavky masírovat a odsávat, aby se tvorba mléka stimulovala. Jsou i porodnice, kde je pro tenhle případ k dispozici kvalitní elektrická odsávačka, která umí simulovat sání miminka.

První dny po porodu by měla matka i dítě hlavně odpočívat a zabývat se opravdu jen poznáváním se a kojením, protože počet „procucaných“ minut v prvních dnech má významný vliv na aktuální, ale i budoucí, tvorbu mléka. Miminku bychom tedy v žádném případě neměli tuhle dobu nijak zkracovat či ovlivňovat. Pravděpodobně se vám bude zdát, že kojíte vlastně pořád, ale buďte rády, ušetří vám to hodně energie.

Často se stává, že jsou miminka už v porodnici dokrmována. Důležité je posoudit, zda je to nutné. To bývá v případech, kdy je porodní váha pod 2500 g nebo nad 4000 g, kdy může kolísat hladina cukru v krvi, když se jedná o děti matek s těhotenskou cukrovkou nebo o miminko narozené před 36. týdnem těhotenství. Dále se musí posoudit, jestli se matce mlezivo tvoří a jestli miminko saje, jak má - kontrola techniky, frekvence a délky kojení. Dalším ukazatelem je snížení váhy v prvních třech dnech o víc jak 10% nebo to, že miminko nezačne přibývat na váze ani 4. nebo 5. den po porodu. Miminko může být také spavé a líné z důvodu silné novorozenecké žloutenky. Pokud zjistíme, že je dokrm nutný, v první řadě by se mělo sáhnout po pasterovaném mateřském mléce jiné maminky, teprve potom po mléku umělém. Také se musí zvolit způsob podání dokrmu. Ve většině porodnicích přetrvává dokrmování lahvičkou s dudlíkem, což je nejhorší způsob ze všech.

Existují alternativní způsoby, jak miminko dokrmovat :

Kádinka, kalíšek nebo hrníček
Krmení kalíškem je vhodné pro střední až velké dokrmy několikrát denně, či v nepřítomnosti matky. Miminko musí mít fixované ručičky a krmení vyžaduje trochu cviku. Kalíšek se položí miminku na spodní ret, miminko stočí jazyk do pohárku a rodič kalíšek lehce naklopí. Naklopí-li ho moc, mléko poteče kolem. Určitě se nemusíte bát, že byste miminku ublížili. Používá se i u nedonošených dětí a dětí s roštěpem patra.

Lžička
Krmení lžičkou je pomalejší než krmení kalíškem, ale funguje na stejném principu.Vhodné pouze pro menší jednorázové dokrmy.

Exituje také lahvička s nástavcem ve tvaru lžičky.

Stříkačka
Tento způsob je vhodný pro menší dokrmy, kdy by miminko mělo aktivně sát. Je nutné, aby píst stříkačky byl co nejvíce vytažen a mléko tak mohlo snadno téct.

V případě potřeby lze způsob pozměnit na krmení stříkačkou po prstu. Do úst miminka vložíme prst a po straně přiložíme konus stříkačky.

Stříkačka s cévkou
Při tomto způsobu krmení vložíme prst do pusinky dítěte, pod prsty pak vede tenká cévka nebo nástavec ze silikonu.

Nástavec na stříkačku

Stříkačka u prsu
Plastická cévka je jedním koncem napojena na stříkačku s odstříkaným mlékem, druhý konec je připevněný k prsu, dítě dostává mléko cévkou ze stříkačky i z prsu, sáním z prsu stimuluje dítě tvorbu mléka.

Suplementor
Suplementor se skládá z lahvičky pro dokrm a dvou tenkých cévek. Prodávají se už hotové suplementory, jejichž použití je opravdu snadné.

Postupujeme následovně:

Dítě se přiloží zároveň k prsu a cévce, která je vedena podél matčina prsu a bradavky. Čím lépe se dítě přiloží, tím snadněji se suplementor používá. Čím je lepší metoda přikládání, tím dříve dítě nebude potřebovat dokrmovat suplementorem. Proto je správné přikládání dítěte k prsu velmi důležité.

Cévka nemusí vést až ke konci bradavky. Pro správné fungování, je ale třeba, aby dosahovala za dásně dítěte.

Nádobka s dokrmem by neměla být výše než hlava dítěte. Pokud suplementor funguje, jen když je nádobka držena nad hlavou dítěte, něco je špatně.

Suplementor by se měl používat při každém krmení, během dne i noci.

A proč ne dokrm z lahve a dudlíku?

O lahvích a dudlících už toho bylo sepsáno mnoho, seznámíme se tedy pouze s tím nejdůležitějším.

Přestože je dnes na našem trhu velké množství tzv. anatomických saviček a dudlíků, tak se ještě žádnému výrobci nepodařilo dostatečně imitovat ženské prso, jeho tvar a funkci. Největším problémem při pití z lahve je to, že miminko nemusí savičku držet pod tlakem, nemusí se nijak namáhat ani čekat, než se mléko spustí, zkrátka mléko teče ihned proudem a většina dětí si na to rychle zvykne a prs začne odmítat. To se týká všech lahviček, i těch nejmodernějších.

U dudlíků je opět problém ve tvaru, je prostě jen vložen do úst a miminko může dudlat, prs by muselo aktivně držet pod tlakem. Dalším problémem je, že miminko nám během prvních pár týdnů svým častým sáním říká, jak velkou poptávku po mléce má a bude mít. To znamená, že pokud mu místo prsu dáme dudlík, tak výsledkem bývá buď snížená tvorba mléka nebo zkrácená celková doba kojení, protože mléko se jednoduše přestane tvořit.

Nejčastější problémy

Nejčastějším problémem, který nastává v porodnici, je neřešení tzv. prvotního nalití prsů. Cca 3 - 4 dny po porodu se zvýší prokrvení prsou, může dojít k výraznému zvětšení a hlavně otoku bradavky a dvorce, který brání miminku se dobře přisát. Prsa je v této době potřeba prohřívat a masírovat ve sprše, dávat teplé obklady a před každým přiložením miminka bradavku a dvorec promasírovat, aby se miminko mohlo co nejsnadněji přisát. Pokud se bradavka s dvorcem nerozmasírují, hrozí vznik trhlinek - ragád a následně zánětu, prsa budou bolestivá a miminko nespokojené. Tohle se často v porodnici zanedbává a maminky odchází domů s bolavými prsy a dokrmovaným miminkem.

Častým problémem bývá špatná technika kojení. Tím se nemyslí, aby těhulka studovala, jak přesně má miminko k prsu dávat, ale aby měla v povědomí několik základních zásad, které jsou důležité a které bude mít na mysli, až se jí miminko narodí.

Poloha:
Zvolte pohodlnou pozici pro sebe i dítě. Platí zásada bříškem k bříšku, ucho, rameno a kyčel miminka jsou v jedné rovině. Nepřitahujte dítě za hlavu, nýbrž za ramena. Dítě musí mít v prsu zabořený nos i bradu. Tkáň prsu se nesmí napínat. Dítě nemá nešpulit rty, srkat a nevpadávají mu tváře.

Přisátí:
Bradavka musí být vždy v úrovni úst dítěte. Drážděním úst bradavkou vyvoláte hledací reflex. Pokud dítě doširoka otevře pusinku jako při zívání, reaguje na vás správně. Prs musíte nabídnout tak, aby dítě mohlo uchopit nejen bradavku, ale i velkou část dvorce.

Pozor si dávejte na:
Nesmíte prs odtahovat prsty. Dítě musí volně dýchat. Nepřikládejte k prsu dítě, pokud křičí. Jazyk je při křiku umístěn nahoře a dítě v této poloze nemůže uchopit bradavku.

Známky správného přisátí k prsu:
Brada a nos dítěte se musí dotýkat prsu. Pusinka je široce otevřená jako při zívání. Většina dvorce je v ústech dítěte, z toho více je vidět nad ústy než pod nimi. Dolní ret je ohrnut ven a jazyk přesahuje dolní ret. Tváře dítěte nevpadávají dovnitř. Při sání se pohybují spánky a uši dítěte.

Správná technika sání:
Jazyk přesahuje dolní ret a je pod mléčnými sinusy. Jazyk se pohárkovitě zformuje a uchopí bradavku i s dvorcem. Bradavka i s dvorcem musí být položena na jazyku. Dásně stlačují dvorec, bradavka se protahuje směrem k zadní části dutiny ústní dítěte. Tlak dásní posunuje mléko směrem k bradavce. Vlnovitý pohyb jazyka a zpředu dozadu posunuje bradavku s dvorcem na patro dítěte. Tlakem jazyka o tvrdé patro jsou mléčné sinusy. Vytlačené mléko pak dítě polkne.

Správné držení prsu:
Prsty se nesmí dotýkat dvorce. Prs je podpírán zespodu všemi prsty kromě palce, ten je položen vysoko nad dvorcem. Tlak palce na prso umožní vzpřímení bradavky. Dítě musí uchopit co největší část dvorce.

Nesprávné držení prsu:
Prsty se dotýkáte v místech, kde by měly být dásně dítěte.

Při nedodržení správné techniky to vypadá tak, že tkáň dvorce a bradavky nesnese silné napínání a praskne - vytvoří se trhlinka neboli ragáda. Mnoho žen má tendence řešit ragádu tím, že si pořídí tzv. kojící klobouček, což je úžasná věc, pokud je ale použit ve správné situaci (jako jsou například vpáčené bradavky, které nelze napravit a kojení je možné jen díky kloboučku). Pokud se ale klobouček používá na léčení ragády, výrazně se tím naruší technika sání miminka, protože je klobouček velice podobný savičce. Jediným řešením je kontrola techniky kojení nejlépe laktační poradkyní, která umí posoudit, co je špatně.

Problém napravíme tak, že kojíme dál i z prsu, na kterém ragáda je. Musí se ale změnit poloha, tak aby ragáda byla v koutku miminka a tkáň, která se má hojit, nebyla zbytečně namáhaná. Dále je důležité prso ošetřovat mlezivem, které se na něm nechá uschnout, nutný je přístup vzduchu. Někdo má dobré zkušenostmi i s mastmi Bepanthen nebo Purelan, z přírodních produktů pak pomáhají ředěné éterické oleje, například levandulový. Zhojení ragády trvá někdy i týden, záleží na tom, jak je velká a jak se daří zvládat kojící techniku.

Občas se stane, že se do místa, kde je ragáda, dostane nějaká bakterie, a vzniká tak zánět prsu. Často si ho ženy pletou s retencí mléka v prsu. Nejzásadnějším rozdílem mezi zánětem a retencí je to, že při zánětu bývá horečka až kolem 38°C, celková únava a tzv. chřipkové příznaky. I prso vypadá jinak, při zánětu bývá zarudlé a celé oteklé. Naopak při retenci jsou hmatné „bouličky“ - mléko, které zůstalo ve žláze - a nebývá při ní teplota.

Pokud se objeví příznaky, které jsem popsala, je lepší hned volat laktační poradkyni, která za vámi může přijet a na prsa se podívat a zhodnotit tak nejlepší postup léčby. Pokud jde opravdu o začínající zánět, je potřeba postižené prso po kojení zchladit, před kojením je ale potřeba ho opět prohřát a promasírovat. Je potřeba, aby z něj miminko sálo i nadále, mléko musí ven. Někdy se stává, že je v něm příměs krve, potom je lepší mléko odsát. Odsávání nebo kojení ze zaníceného prsu nesmí přestat, jinak hrozí, že vznikne absces a to je mnohem horší. Pokud je zanícené jen jedno, je dobré začít kojit u zdravého, po chvilce dát k nemocnému a pak pokud má dítě chuť, dát ještě zpátky ke zdravému. Je to proto, že kojením ze zdravého prsu se rychleji spustí spouštěcí reflex a u zaníceného se potom dítě nemusí tolik snažit. Opět je důležitá kontrola techniky kojení, protože nejčastější příčinou zánětu je ragáda. Ale mohou být i jiné příznaky, jako například začínající nachlazení, chřipka aj.

Pokud se teplota hodně zvýší, žena cítí celkovou slabost a je jí zle, měla by navštívit lékaře, který jí předepíše antibiotika. Lékař vybere taková, která miminku nebudou vadit. Při teplotě nad 38°C se už doporučuje teplotu snížit, nejvhodnějším lékem i v době kojení je Paralen.

Pokud se jedná o retenci, je nejdůležittější prsa prohřívat, masírovat a měnit kojící polohy. Někdy bývají retence tak silné, že pomůže jedině nějaký silnější „savec“ než je miminko a tím bývá většinou tatínek. Pro někoho je to nepříspustné, ale zažila jsem už několik případů, kdy to jinak nešlo. Mléko v prsu zůstávat nesmí, jinak opět hrozí zánět.

Problémy bývají i s množstvím mléka a sílou spouštěcího reflexu.

Maminky mají často pocit, že mají málo mléka a ono to tak ve výsledku vůbec není. V prvních dnech dochází k silnému nalévaní prsou, to se postupně srovná a potom už tvorba mléka není tolik znát. Prsa nejsou cisterna, ve které by bylo velké množství mléka. Zhruba po půl hodině po kojení se v nich dotvoří menší množství mléka, kterému říkáme „přední“, je to mléko k okamžitému použití a slouží miminku jako pití. Další mléko se začne tvořit ihned potom, jak se miminko přisaje. Hodnotit tedy množství mléka podle nalití prsou nelze. Množství mléka se posuzuje podle přibývání na váze a počtu pokakaných a počůraných plenek. Pokud miminko jasně nepřibývá na váze (za týden by to mělo být minimálně 120 g) a pokud miminko málo vylučuje, přestože saje dobře, tak se teprve jedná o nedostatek mléka.

Prvním krokem by mělo být pořízení kvalitní odsávačky a po kojení se pokusit mléko ještě odsát. Na místě je i zvýšení příjmu tekutin a zhodnocení stravy maminky. Existují i čaje na podporu laktace a různá homeopatika, ale vždy platí, že na prvním místě je stimulace prsou a to se dá zařídit jedině sáním dítěte nebo odsávačkou. Pokud budete tento problém řešit s pediatrem, pravděpodobně vám doporučí dokrmování. Lépe tedy zavolat laktační poradkyni. Ve většině případů nebývá dokrmování nutné a pokud je, tak vás poradkyně naučí, jakou alternativu použít přímo pro váš případ. Často bývá nutné půjčit nebo koupit si kojeneckou váhu, pro kontrolu a pro další komunikaci s LP.

Některé ženy mají naopak mléka až moc a ještě k tomu silný „spouštěcí reflex“, což znamená, že mléko po prvních minutách sání začne téct opravdu proudem a miminko se zalyká, pouští a pláče. Budí to dojem, že vlastně ani nechce pít a maminky to mate. Jestli jde o tento problém, zjistíte tak, že jakmile se dítě pustí, kouknete na prsa, zda-li z nich samovolně teče, někdy až stříká, mléko. V tomto případě je potřeba počkat až spuštění přestane a pak zvolit takovou polohu, při které budete spíše zakloněná, například v leže na zádech nebo v polosedě. Pomáhají i studené obklady. Pokud mléko samovolně neteče nebo nestříká, je možné, že jde o opačný problém a ten se zase řeší zvolením polohy, kdy je matka předkloněná. Prsa se prohřívají a před kojením masírují.

Mezi problémy patří tzv. růstové spurty. Růstový spurt jako takový problémem není,vzniká proto, že miminko mění svoje návyky a na nás je, abychom správně reagovaly. Děti často mění častost a délku sání, najednou vyžadují více kojení v noci nebo naopak začnou v noci spát. Růstový spurt je charakteristický změnami v chování miminka. Problémem se stává, pokud matka nezareaguje tak, že potřebám dítěte vyhoví a naopak se sama snaží dělat miminku režim. Potom se matka i dítě stresují a pro oba je to velice nepříjemné. Nejčastěji se udává, že přicházejí kolem 3.týdne, 6. týdne, 3. měsíce a 6. měsíce, ale může to být prakticky kdykoliv. Řešení je vždy individuální.

V jakých polohách kojit?

Poloha musí být vždy pohodlná, a to jak pro matku tak i pro dítě. Kojící polohy by se měly měnit, aby se to maminka nenaučila s miminkem jen v jedné poloze a pak byla ve stresu, že nemůže jít na procházku a kojit tam, protože v sedě jí to nejde. Také proto, aby se prs vyprazdňoval sáním z různých stran - nejvíc to oceníte, pokud budete mít ragádu nebo zánět.

Poloha v sedě

hlava dítěte leží v ohbí paže matky
předloktí matky podpírá dítěti záda
prsty matky spočívají na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny dítěte
druhou rukou matka přidržuje prs
spodní ruka dítěte je kolem pasu matky

Poloha v leže

matka i dítě leží na boku
matka má polštářem podloženou pouze hlavu tak, aby se vyrovnala poloha hlavy s výší ramene
v zádech je lehce prohnuta dozadu
dítě leží v ohbí paže
matka se nesmí opírat o loket, ani horní končetina nesmí byt zdvižena nad úroveň ramene

Fotbalové držení

je vhodné pro ženy s velkými prsy nebo plochými bradavkami či po císařském řezu
dítě leží na předloktí matky, která rukou podpírá ramínka dítěte
prsty matky spočívají na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny dítěte
prsty podpírají hlavičku dítěte
nožky dítěte jsou podél matčina boku
chodidla dítěte se nesmí o nic opírat
předloktí matky je podepřeno polštářem

Poloha tanečníka

poloha vhodná pro nedonošené děti nebo pro děti, které se špatně přisávají
dítě leží na matčině předloktí
ruka podpírá prs téže strany

Poloha v polosedě s podloženýma nohama

vhodné zejména pro matky po císařském řezu
dítě leží v ohbí paže nebo na předloktí paže matky
polštář na břichu matky brání tlaku dítěte na jizvu
polštář pod koleny podpírá dolní končetiny matky

Poloha v leže na zádech

vhodné pro ženy po císařském řezu a děti, které se špatně přisávají
matka může dítě k prsu přesouvat bez většího úsilí a tlaku na jizvu

Vzpřímená poloha

vhodná pro děti nedonošené a děti s malou bradou
matka jednou rukou drží dítě, druhou prs
dítě sedí obkročmo na levé dolní končetině matky
její pravá ruka podpírá hlavu a krk spolu s tělem dítěte
levá ruka matky podpírá prs téže strany
při kojení z pravého prsu jej podpírá pravá ruka, levá podpírá dítě

Co dělat v případě potíží?

Určitě se obráťte na některou z laktačních poradkyní z vašeho okolí. Seznam poradkyň najdete na www.kojeni.cz. Jsou tam rozdělené podle měst a podle toho, jestli se jedná o poradkyni - zdravotnici nebo matku.

Většina poradkyň vám dá radu po telefonu, když jí svůj problém důkladně vysvětlíte, ale jsou i takové problémy, které se po telefonu řešit nedají a poradkyně vás musí vidět. Většina z nich si za to účtuje nějakou částku - v Praze cca 500,- Kč, v jiných městech cca 300,- Kč.

Než budete poradkyni volat, sepište si váše kojící problémy na papír společně se všemi otázkami, abyste na něco nezapomněly. Zapisujte si tam i informace, které vám poradkyně řekne. Stává se, že maminka volá dvěma různým poradkyním, může se tak stát, že jí každá řekne trochu odlišnou radu, proto je lepší volat vždy jen jedné. Nejděte si o ní informace a s ní celý problém řešte. Každá LP je jiná a má i jiné názory a přístup.

Určitě není dobré obracet se na kojící kamarádky, svojí matku nebo pročítat velké množství diskuzí. Kamarádka nemusela mít stejný problém jako máte vy, její miminko je i jinak temperamentní a zachová se jinak, naše matky nás většinou nekojily a o kojeni toho moc nevědí - jsou i výjjimky. V diskuzích zas naleznete veliké množství různých problémů a budete se zbytečně stresovat problémy, které se vás nemusí vůbec týkat.

Samozřejmě se dá obrátit i na pediatra, ve většině případu ale poradí pouze dokrm umělou výživou, což ale v 99% procentech nutné není.

Odkazy, které se vám můžou hodit:

www.kojeni.cz – stránky Laktační ligy

www.mamita.cz – stránky časopisu podporovaného Laktační ligou

www.medela.cz – prodej a půjčovna potřeb pro kojení

Půjčovny kojeneckých potřeb – váhy, monitory dechu, odsávačky:

www.detskyraj.cz - Praha

www.pujcovnadetskehozbozi.cz – České Budějovice

www.pujcovnatobik.webnode.cz – Česká Lípa

www.pujcovna-prokojence.cz - Úvaly

www.malababetka.cz – Ostrava

Banky mateřského mléka: