Kdy se pokoušet o druhé mimi?
Ahoj holky, pořád tápu, kdy se pokusit počít druhé mimi. Máme jedno 8 měsíční mimi a v květnu mu bude rok. chtěli bychom mu pořídit sourozence, ale nějak si neumím přestavit jaký věkový rozdíl je nejlepší. myslela jsem že nejlepší by bylo aby tomu prvnímu byli tak 2,5 roku když by se mu narodil sourozenec....Samozřejmě vím, že se to nemusí podařit hned atd. ale jde mi o to zda se dá zvládnout 2,5 leté dítě a malé miminko? nebo byl by lepší menší věkový rozdíl? nebo větší??? Jaká máte vy zkušenosti? Moc děkuji za odpovědi...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
31.1.2014 22:05Tak já jsem si donedávna myslela, že o dalším dítěti budu uvažovat nejdřív koncem roku - mám jedno stejně staré jako ty, a nakonec jsme se do úvah pustili už teď.. A nejen do úvah
Na jednou stranu jsem si myslela, že ten rozdíl třeba 2,5 roku bude ideální, starší bude větší, leccos pochopí, bude moct do školy, ale na druhou stranu, když se to povede v dohledné době, budeme to mít všechno "jedním vrzem", možná se i omezí na minimum ty problémy s přijetím starším dítětem toho mladšího a asi i bude fajn, že se vrátím do práce o něco dříve než po šesti letech. Takže jsem ti vůbec neodpověděla na to, jak se to dá zvládnout, ale když to tak vidím, tak začátky s druhým určitě nebudou tak náročné jako s tím prvním a jak to mladší povyroste, budou si určitě parťáky 
-
31.1.2014 22:22
zalezi na tobe,jake mas dite,jak zvladas,jak to chcete,kazdopadne za me,driv jak po 3 letech druhy dite NE! ne malo pripadu mam kolem sebe,kde maji maly deti brzy po sobe a pro maminy je to PEKLO! nerikam,jsou vyjimky,kdy to muze byt pro matku v pohode i kdyz až tak v pohode bych nerekla,ale litat mezi dvouma detma kdy ani jedno jeste poradne moc nechape o co jde a neni trosku samotatne aklespon bych nechtela a nechci.Já si chci napr. hlavne dceru užit,bude jí 1.rok a chci se venovat jen ji a druhy mimco mit,az malý budou 4-5let,kdy bude vetsi,samostatnejsi a muzu byt pak na druhe materske kdyz zacne chodit do školy,coz bude fajn kort v 1.tříde
chci si uzit materskou a hlavne s kazdym ditetem zvlast.Jasny,ze s druhym kdyz uz je jedno to nikdy neni jako mit jen jedno díte,ale tam pak prave zalezí na veku toho prvniho.Kazda to ma urcite postavene jinak,ja to mam takto zasebe -
31.1.2014 23:05Mám to přesně tak, jak to máš vysněné. Záleží, jakou má povahu Tvé starší dítě, povahu mladšího předem neovlivníš. Taky, zda máš případně možnost hlídání nebo nějaké výpomoci. Já nikoho pravidelně k ruce nemám (všichni bydlí daleko, manžel má časově náročnou práci), takže mi bylo jasné, že 2letý rozdíl mezi dětma byl pro mě minimum. Musím říct, že každý měsíc navíc je k dobru. Moje starší dcerka byla již ve 2,5 letech, kdy se jí narodila sestřička, docela samostatná, řadu věcí jí šlo již vysvětlit, ale pořád je to dítě, které má rovněž na Tebe, Tvůj čas a zájem nárok stejně, jako to čerstvé miminko. Mladší ségru má ráda, ačkoliv teď jak je jí rok, začíná se prosazovat, hodně se již pohybuje, vezme si co chce, začínají první třenice kvůli hračkám. Někdy je to docela masakr a musím říct, že jsem docela ráda, že dopoledne starší již tráví ve školce. Školku neberu jako odkladiště! Jen tím chci říct, že batole pochopitelně vyžaduje větší díl mé koncentrace a času, tudíž mi ne vždy vyjde to, co bych chtěla podniknout s tou starší. Taky starší již potřebuje kolektiv sobě rovný, nové podněty, co se jí samozřejmě snažím poskytovat i sama, ale s ohledem na malou to ne vždycky jde, jak bych si přála. A to je ta menší v porovnání s tou starší (která je naprosto živelná) v podstatě těžká pohodářka. Za školku jsem tedy vážně ráda. Zvlášť když vedle dětí na Tobě prakticky kompletně stojí starost o chod domácnosti.
Mám kolegyni, která má děti ani ne rok a půl od sebe, a té to teda nezávidím. Na druhou stranu, já sama jsem starší ze dvou sourozenců (brácha je o 7,5 roku mladší) a díky tomu jsem vždycky věděla, že nechci větší rozdíl mezi děckama než 4 roky. Vztah jsme měli a máme pořád hezký, ale štvalo mě, že jsem mu dost často byla v podstatě druhou mámou, nakolik jsem byla ta "starší, rozumná a zodpovědná", a stejně tak, že jsme se v mnoha životních etapách míjeli: já šla ze ZŠ, on tam nastupoval, já byla na VŠ, on na střední, já šla z VŠ, pár let na to on na ni, když já už řešila práci atd. Prostě on mě vždycky pochopil až o několik let později, až to sám zažil a já jsem zas nechtěla řešit ty jeho "sračky", když jsem se toho konečně akorát zbavila.
Ale ani věkový rozdíl mezi dětma nemusí být vůbec směrodatný. Znám sourozence, kde si líp rozumí ségry 10 let od sebe než bráchové, mezi nimiž nejsou ani 2 roky. -
1.2.2014 10:57já mám první dva od sebe přesně dva roky a bylo to v pohodě a bez problémů. dcerka je o tři roky mladší než druhej syn a taky pohoda.no a teď mám termín porodu v době kdy bude dceři rok a pět měsíců a trochu se toho bojím ale věřím že to zase zvládnem. kluci si spolu hezky hrají a jsem ráda že jsou věkově k sobě blíž. já jsem od sourozenců o 9 a 12 let a do puberty jsem byla pro ně ta malá ségra co mají pořád za zadkem a pak cca do 20 jsem byla ta malá holka (to už jsem měla svůj program bez nich
) která nic neví o životě a měli potřebu mě vychovávat... no teď už máme vztah lepší,se sestrou často povídáme a s bráchou ten vztah je takovej studenej do teď a nemyslím že bude někdy nějak o dost lepší. ale jak píše lulátko věkovej rozdíl nemusí rozhodnout o tom jakej budou mít sourozenci vztah
-
1.2.2014 17:17se ségrou sme od sebe 10 let, ano, je to takové pro ty děcka jiné. jsou to vlastně dva jedináčci, ale na druhou stranu - každému z nich se můžeš 100% věnovat dokud to potřebuje.
sestřenka má děcka 12 let od sebe. staršímu synovi se věnovala na 1000%, vozila ho na tréninky na hokej, jezdila s ním na soustředění. tak nějak je to pro danou dobu i méně finančně náročnější, protože dvě děti v přibližně stejném věku mají vyšší finanční nároky než jedno dítě. ale je to na každém, jak to zváží, že to zvládne a také co mu život přinese.
chtěla sem děti od sebe tak 5-6 let, nakonec jsou od sebe 12 let. každé z nich má to, co potřebuje, nežárlí na sebe a já mám na oba dost času. užila sem si první a tedka si užívám druhé. po letech v práci je to i takový oddcych. větší než představa třeba doma na mateřské 5 let v kuse (to už je i na zblbnutí) a pak zbytek života jen v práci. -
1.2.2014 17:42
Já mám taky starší ségru a to o pět let. Musím říct, že tohle určitě nechci, jelikož s tím mám zkušenost. Začaly jsme si rozumět až mě bylo tak 18 možná až jsem šla na VŠ v 19. Předtím to stálo fakt za nic. Taky jsem pro ni byla ta otravná mladší ségra. Když ona randila s klukama, tak já si teprve hrála s barbinama. A když já randila a měly jsme spolu chodit po diskotékách, tak ona byla věčně na studiích v Brně nebo Praze. Prostě jsme se míjely. Můj syn má ted něco přes rok a já jsme na začátku těhu. Samozdřejmě se toho trochu bojím, ale věřím, že to nějak zvládneme.
