Strach z porodu
Ahoj těhulka 23. 7.měsíc těh,asi vám to bude připadat jako slabost ale mám velký strach s porodu a všech možných komplykací a bolestí s tím spojených, bude samozřejmně můj první,prosím vás proto o vaše rady a skušenosti,duševní podpora se také hodí mnohokrát děkuji Míša23
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
-
Miminko od narození bez plenky
Bezplenková metoda
Bez opruzenin, zánětů a bez větších obtíží naučit dítě v pozdějším věku na nočník. Nejen to jsou výhody bezplenkové komunikační metody.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.9.2009 13:11Ahoj Míšo, porod sice bolí, ale jde to vydržet!!! Já se taky před prvním porodem šíleně bála a nakonec to byla rychlovka a bolesti nic moc, strach byl větší!!!! Nakonec jsem měla největší strach u třetího a posledního porodu, mímu přestalo bít srdíčko a já fičela na akutního císaře, ale hned, jakmile jsem se probrala z narkozy, mi řekli, že mám syna (doma čekaly dvě holky) a je naprosto zdravý, i apgar skore měl ihned po narození 10.
Na komplikace vůbec nemysli, mysli jen na to maličké, pokud víš, tak malé oslovuj jménem. Užívej poslední dobu klídečku a nestresuj se. Mi řekli, že všechny ženské porodily, takže musím i já
-
25.9.2009 8:52Ahoj Míšo!!!! Přesně tak!!! Neboj se ničeho!!!Je pravda,že to bolí,ale TEN POCIT co zažiješ,to se slovy nedá popsat!!! Jasně každá mamina po porodu pronese něco jako : už nikdy! Ale podívej,skoro každá se na porodní sál za pár let vrací a těší se znovu na ten pocit co zažije!!!! Je jasné,že po porodu budeš tvrdit,že už nikdy atd - je to logické,která z nás si libuje v bolesti??!!!! Ale to bys řekla třeba i když bys šla od zubaře,který ti vrtal ošklivý kaz!!!! Je to normální! Jenže na rozdíl od zubaře,tady víš,že ta bolest vede k něčemu moc krásnýmu!!!! Že to má smysl a na závěr dostaneš tu největší odměnu na světě - svoje mimi!!!!!! Neboj,to dopadne dobře,uvidíš!!!!!! Držím palečky tobě i mimi!!!!
-
25.9.2009 17:02Ještě nejsem ani těhotná ale moc mě potěšila vaše slova.Myslím že na ty bolesti myslí každá žena a moc se obává.Klobouk dolů před každým porodem.Všechny máte u mě obdiv maminky.Držím palečky tobě i mimi a pak dej vědět jak se vede.Pá
-
25.9.2009 9:24
Ahojky Míšo,
každá z nás máme porod jiný,ale není čeho se obávat!!!Bolesti jsou,ale jsou snesitelné,dají se vydržet.Máš možnost epidurálu,pokud bude vše ok a budeš zdravá,takže si to vychutnáš a uvidíš,že budeš ok.
Já měla porod naprosto super i bez epidurálu,trochu jsem si zanadávala,ale vydržela jsem to a ty,to vydržíš taky!!!
Není čeho se bát,jen ti doporučím poslouchat porodní asistentky,jak máš tlačit a co máš dělat a ROZHODNĚ NETLAČIT MIMO KONTRAKCE-JE TO TĚŽKÝ,ALE DÁ SE TO!!!!
ZATÍM NAD TÍM NEPŘEMÝŠLEJ A UŽÍVEJ SI TĚHU -
25.9.2009 21:22Ahojky Míšo,
taky bych tě ráda podpořila, aby ses porodu vůbec nebála, nikdy v životě jsem nezažila krásnější pocit, než to, když se mi narodila dceruška. Měla jsem malinko komplikovanější porod, šla totiž zadečkem, takže to i trošku dýl trvalo, ale mně to tak strašně rychle uteklo a pak to, co bylo na sále mi musel dokonce připomínat i manžel, který tam byl se mnou, což také vřele doporučuji mít manžela nebo přítele u sebe. My na to oba rádi vzpomínáme a nyní se snažíme o druhé mimi, příští týden to mám dostat, tak doufám, že k tomu ani nedojde. Přeji moc štěstíčka. -
25.9.2009 7:43
ahojky Míšo, chapu tvuj strach take jsem se hrozně bála je to na poprvé a neznáme na vic každý povida jak je to šilený a podobně nenech se nikym staršit vše se dá vydržet a na vic.když ti ukážou tvoje mimi tak všechno co jsi prožila zapomeneš a budeš zařit štěstim.je to nádherné porodit zdrave krasne mimi celá se naplníš štěstím neboj uvidiš--))držím pěstičky
-
25.9.2009 22:43Ahoj, nejlapší by bylo přečíst si také nějaké pěkné porodní příběhy a nemyslet jen na nehorší, strach je velká překážka, která to může komplikovat, snaž se to nepřivolávat a myslet pozitivně - vždyť těhotenství a porod není jen snůška problémů a neštěstí.
Zkus mluvit se svým miminkem (stačí v duchu)o tom, jak půjde ven a že to spolu určitě zvládnete a otom Vás oba přesvědčuj. I při samotném porodu se zkoušej vcítit do miminka a toho, co asi prožívá a toho, co právě prožíváte spolu, protože pro něj to také není snadné....
Nejlepší je také navštěvoavat některý z předporodních kurzů, kde se seznámíš s porodními procesy, tak, aby ses jim nebránila, ale přijala je. Také musíš pochopit, že nejsi nějaká ovce, kterou vedou na porážku, ale jsi svéprávná žena, která se může plnoprávně rozhodnout co potřebuje a co ne a která dokáže porodit, protože ty to dokážeš
Nevím, jak to napsat, ale porod nemusí přímo bolet, respektive,když budeš vědět pochopíš, že bolesti se nesmíš bránit. Chápej bolest není jako bolest-porod není úplně bez bolesti, ale člověk ví, co se děje, ví proč a ví, že to skončí a dostane za to obrovskou odměnu. Není to třeba jako když tě bolí hlava a ty nevíš proč Tě bolí a proč zrovna Tebe..nebo když máš třeba bolesti břicha o nichž nevíš proč přišly..
Měla by sis najít polohu, která ti dovolí co nejvíce se uvolnit (u mě to byla třeba poloha na všech 4) a zhluboka dýchat, až do bříška po celou kontrakci, vyjít kontrakci vstřict, nebránit se a klidně se i hlasitě projevit, pokud to bude třeba, třeba AAAA otevírá..., každou další uvolněnou prodýchanou kontrakcí se přibližuješ k miminku a na to mysli. Naopak, když se bráníš, zatínaáš zuby, nedýcháš, porod prodlužuješ.. Mysli na to, že hlubokým dýcháním hodně pomůžeš miminku, protože ono při kontrakci má třeba nedostatek kyslíku, tak dýchej tak, aby mělo kyslíku co nejvíce...
Je asi vhodné si nepředstavovat porod jako procházku růžovým sadem, protože možná pak budeš překvapená, jak příjemný zážitek to byl, o proti tomu, jak sis představovala, ale rozhodně neměj strach, zkus se ho zbavit, nepřivolávej zbytečně to, co třeba vůbec nezažiješ a třeba před spánkem si ještě promítej pouze kladné scénáře...
Také jsem poprvé rodila ve 23ti letech a porodu jsem se na jednu stranu bála jako neznáme véci, ale na druhou stranu jsem se tešila, na to oběvení, co znamená rodit a porodit. Podruhé jsem rodila v 25ti a strach z neznámého jsem neměla, ale přeci jen čloověk nikdy nevstoupí nohou do stejné řeky, tak jsem byla plná otázek, jaké to bude podruhé. Hned co jsem porodila mi už bylo líto, že porod mám za ssebou-byl to pro mě příjemný proces-ne přímo bez bolesti, ale dostala jsem se při tom do neuvěřitelného stavu radosti z toho, že rodím...přišlo mi, že bych mohla rodit déle, od úplně 1. příznaků jsem pokaždé rodila cca 12 hodin..čas je ale velmi relativní, o ten tu nejde, důležité je spíš, jak jej prožíváš. -
29.9.2009 15:11
Ahoj Míša 23 moc děkuji za vaši podporu hned jsem o něco klidnější,prominte že jsem se ozvala až tak dlouho ale nastali nějaké komplykace s těhotenstvím podezření napředčasný porod,asi ten stres tak jsem musela na pozorování, neměla jsem přístup na net.
