Reakce psa na miminko
Chtěla bych se zeptat, jak reagovali vaši čtyřnozí miláčkové na nového člena rodiny? Máme doma 4 letou beaglici, více přimknutá k přítelovi. Vím že každý pes je jiný jinak reaguje, ale i tak mě to zajímá 
Děkuju mooooc
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.11.2011 22:31Ahoj,
máme psa Akita Inu a reagoval tak, že malou olízal ... a teď spíš žárlí a když ji přítel mazlí tak chce taky..
takže u nás zatím ok.. -
16.11.2011 7:37Ahoj, mi položili mimčo na zem na deku, kolem dali piškoty. Bylo to dobrý, dokud se prcek nepohnul, to ten náš jorkšírák byl po... strachy tak malinko vrčel, nevěděl, co se to děje, ale pak začal oblizovat, a pak chytl malého za ( trochu větší dupačky - takže za přečnívající látku) nožičku a chtěl si ho odtáhnout do pelechu na hraní. Bylo to šílená psina
Bude to těžký, ale musíte si udělat i čas jen na pejska. Hodně štěstí -
16.11.2011 7:54Ahojky také řeším to samé. Sice ještě mimi nemáme, jsem stále ve snažení.....a tak jsme si pořídíli v květnu stafbulku. Teď má 8 měsíců....je to takový ještě nevyblbý štěňátko. Máme ji doma a je na nás moocc fixovaná, spí s námi.....no fakt jak dítě, všude nás doprovází, mazlí se. akorát jí je jedno kam člověku šlápne, dupne. Ona se rozhodne mazlit a třeba skočí na hlavu, na břicho ( a to mi nejde ji to odnaučit)...tak mám taky jednou najednou obavy, jak to zkloubíme pak někdy s prckem dokupy. Ona teda děti a lidi miluje....ale je taková neohrabaná, že by mu rozšlápla hlavičku hihi.
-
16.11.2011 8:23Ahojky, když jsme poprvé přivedli neteřinku k nám, tak jsme ji nechali na dece, aby si ji očuchal a pak si k ní lehl a hlídal jí, to byl pejsek, kterému bylo 17 let. Teď máme 2 leté štěně a jsou nerozluční kamarádi, hrozně se ji zastává. Ale taky žárlí, když se mazlí ona, tak on si netroufne, ale jen co malá odejde, tak chce taky. A když se mazlím s ním, tak ona taky přispěchá. Někdy už jí má plné zuby, tak se jí sám vyhýbá. Ale samozřejmě mi to nedá a kontrolovat ho musím pořád, přeci jenom je to zvířátko. A teď na Vánoce přineseme našeho chlapečka a uděláme to samé. Pejsek musí hlavně vědět, že on je na posledním místě, i když ho máme moc rádi, teď je to naše miminko. Když jsme si ho přivezli, tak nám taky kousal vše co naššel a počůrával se, ale určitě to nebylo naschvál
-
16.11.2011 8:48
Máme malého knírače, který je strašně fixován na mě. Hodně jsme se báli, jak syna přijme, mysleli jsme si, že bude hodně žárlit. Mile nás překvapil. Když jsme malého přinesli z porodnice domů, postavili jsme ho ve vajíčku na zem. Pes si ho nejdříve vůbec nevšímal, zareagoval, až když se probudil. Evidentně nevěděl, co si o tom "vetřelci" má myslet, ale nereagoval vůbec agresivně. Z počátku ho burcoval malého pláč, na to si časem zvykl. Syna přijal hned do smečky. Když se chtěl někdo podívat do kočárku, štěkal a vrčel. Kamarádka se doma nad synem sehla, když byl položený na gauči /byl asi dvouměsíční/, pes na gauč skočil, zakryl malého svým tělem a vystartoval po ní. Dnes jsou mému synovi dva roky a s našim psem jsou nerozlučná dvojka. Malý ho krmí, nosí mu piškoty a mlsíky, také ho zlobí. Vyhání ho z pelíšku, měl tendence tahat pejska za ocásek, což jsme potlačili hned v začátku. Pes na něj občas zavrčí, když už ho malý otravuje hodně, ale je to spíš taková výstraha. Zavrčí a přemístí se. Myslím, že by po něm nevyjel. Ale jak se říká, člověk nikdy neví a syna učím od malička, že zvířátkům se neubližuje a zbytečně neotravuje život. Malý se k němu chodí často tulit, je to moc hezké
Když se na ně koukám, tak si říkám, že děti a zvířata prostě patří k sobě. -
16.11.2011 9:07
My máme dva jezevčíky a devítiměsíčního prcka,když jsme ho přivezli,bylo jim čubě ani ne rok a pul a psovi ani ne dva roky,takže ještě střeštiprdla docela a hlavně ve dvojtým vydání, takže my malého na zem nepokládali,páč bych dva neuhlídala. Oni hlavně děsně vítali mě.těch pár dní v porodnici byli doma hodně sami a když tak až věčer s manželem..uplně knučeli až brečeli,nestíhala sem je,bykli to jaci jankovatí,pes i uchcával radostí, takže manžel zatím odnesl malého do bytu. No a pak sme přišli dom a do dveří dali starou síť z oken,takže pejsci nanác viděli,ale nemohli k nám,vyndala sem prcka za sedačky a donesla k té síti,takže si ho mohli i očuchat a oliznout. Ale děsně viváděli, hlavně tedy pesan,tan moc knučel,brečel,pískal,nejraději by malého láskou spucoval,což nešlo...nevím jestli víte co pes vyvádí,když čuba hárá a nemůže k ní, ale tak nejak reagoval on na mimi..cca po 5ti dnech si zvyknul a mohli sme postoupit k bližšímu kontaktu,čuba ač mladší byla víc v klidu.Pejsek se ke mě i tulil když sem byla těhu a spával mi u bříšlka ač je jinak samotář a jak si ho víc všímáme,uteče někam do samoty..ted sem těhu zas a spíš si mě všímá čuba...a pejsek ho furt chodí olizovat,to si nedá poručit,prostě vidím jak ho moc chce olíznout
tak ho musím krotit, čuba zas malému nosí granule a už se dtalo že sem jednu přehlídla a on si ji pocucal jinak čuba je bojácná a tak k němu chodí ze zadu a čuchá ho když on o tom neví,jak ji zmerčí,ona utíká...a pesan,tan se od něj nechá dost mučit,takže musím být ve střehu -
16.11.2011 9:28Sestra k nám jezdí se svými dětmi, měli jsme pejska (bohužel před dvěma měsíci zemřel, bylo mu 17 let), a protože to byl vlčák křížený s vlkem, měli jsme strach, jak bude na dítě reagovat, on si vždycky hrozně chránil území, každý se ho bál, protože byl opravdu neskutečný hlídač a nepustil domů nikoho krom rodiny a strýce.
) My ho teda ale měli venku. No a když se narodil první kluk, tak nás také překvapil, ukazovali jsme mu ho, tak se na něj tak díval, a jak jsme měli kočárek venku, tak se do kočárku pomalu nemohl nikdo ani podívat. Malý má zvířátka také hrozně rád, tak byl z pejska nadšený, protože doma ho nemá. A když se nám narodil druhý, tak to bylo stejné - v létě na dece oba hlídal jak oko v hlavě. ) Ale samozřejmě jsme ho hlídali, protože přece jen to byl už starý pejsek, od kterého jsme museli čekat cokoliv (měl už za sebou dvě mrtvičky 
).
Přeji, aby u vás bylo všechno v pořádku. A hlavně zdravou maminku a miminko.) -
16.11.2011 10:26Já sice osobně zatím dítě nemám,ale kdy sestra před 8 lety přivedla prcka do baráku, tak to já doma měla akorát Německého ovčáka, kterého jsem dostala k 17náctinám. Takže už to byl starší psík, který od malička dětí přímo nesnášel. Ten můj ovčák se setkal poprvé z dětmi , když on sám byl štěně, že měla chovatelka děti. Ale pak když jsem ho měla já doma, tak z dětmi do kontaktu nepřišel, ale jen je viděl někde venku a šel se doslova pos***t. Ale pak jsem si dala tu práci a fakt si zvyknul. Možná je to i tím, že dítě není vyloženě moje ale ségry, ale přijal ho.Ale když ségra porodila, tak jsem si mimčo brala na ruku. A postupně psisko učila na dítě. Tím, že jsem říkala, "Andy je náš, nesmíš mu ublížit atd." dělala jsem to takhle cca 6 měsíců. A pak si Andy zvyknul. A jak mile malej zabrečel , tak Andy se zvedl koukl co mu kdo dělá a když viděl, že nikdo není u kočárku, tak přišel do kuchyně tak štěkl a že máme jít ven ke kočárku. Záleží na povaze psa. Pokud ses pejskovi opravdu věnovala, a je to super společník, tak tvé dítě přime, ale opravdu ho budeš muset učit až když prcka budeš mít doma. A rozhodně psa neodstrkovat na druhou kolej, to by se nemuselo vyplatit. Nenechávej je aby byli samy pohromadě. Dítě a pes si koleduje o průser , když se dítě neučí, že pes není hračka.
Nevím co máš na za rasu psa, já mám doma německého ovčáka parácka který mi prochází z výbornými známkami v povaze ale co je ségry prcek vštší a větší tak bych je samotné bez dohledu nenechala, už jen důvodu, že ty děcka fakt jsou někdy... jak to říct, aby se tu ty maminy neurazily... prostě pes a dítě když to dítě je vetší není dobré nechávat o samotě.
Před dvěmi lety se koupil labrador a ohař a taky v poho. Ale už jen mi vadí to, když kolikrát si malej myslí, že je může uhodit nebo to a tamto. PES JE STÁLE šelma, ať je vychovaná jakkoliv. Tak by tam měla být disciplíná hlavně u dítěte s tím, že dítě musí vědět, že pes není hračka, ale živí tvor... a to je kámen pudla, že plno lidi neumí uhlídat ani dítě a ani psa a pak se dočítá všude možně co kde jaký pes pokousal ... to není zcela na vině psa, ale i majitele nebo rodičů. -
16.11.2011 12:01Ahojky. Tak to jsme na tom stejně, taky máme doma bíglici, ale 5-ti letou a samozřejmě víc miluje páníčka.
Navíc teď taky čekáme miminko, ale myslím, že vůbec nemusíš mít strach, moje sestra má teď 2,5 letou holčičku a ta naše bíglice jí miluje už od miminka...nikdy by jí nic neudělala, i když má teď období, kdy jí věčně tahá za ocas a uši. A jestli je ta vaše bíglice jako ta naše, tak se nemusíš bát...já bych za tu svou strčila i ruku do ohně! -
16.11.2011 12:24
nas pes chytil 2-mesacnu neter za kolienko. Nechcel ju kusnut, povedala by som, ze mu vonala, tak ju chcel iba ochutnat. On to robi so vsetkymi novymi vecami, ovonia a chce to chytit do tlamy. Ale nijak to nehryzie ani nic. Okrem toho chytenia za kolienko ju stale iba ovoniaval. Horsie bolo, ked vydala nejaky hlasok, tieto zvuky nepozna, tak robil prudsie pohyby, takze to uz som strazila. Ale to bol jeho uplne prvy kontakt s takym malym miminkom. Po hodine ho tiez zvuky uz tolko nebrali a bol viac v klude.
-
16.11.2011 14:10Ahoj, u rodičů máme psa, který vyloženě děti nesnášel jít s ním venku okolo kočárku bylo děsný a tak jsme s etaky hodně báli. Nám poradila pani doktorky co chová pejsky at už z porodnice dám maželovi plínu a tu ať mu dám očuchat ještě než přijedeme domů a ono to zabralo když jsme přijeli bylo to v pohodě. Teď je z něj chůva vždycky pro mě letí když malý brečí nebo se mu něco nelíbí. Ale samotné bych je nikdy nenechala.
-
16.11.2011 11:03
ahoj, pes u našich-boxer si na malou zvyknul, ale já i když mám psa ráda, tak osobně bych si psa nepořídila, když mám malé dítě, nebo spíše se říká, že když je první pes a pak dítě, tak pes žárlí... já bych měla strach, aby mému dítěti pes něco neudělal, proto jsem ostražitá u našich a na psy v domě vůbec nejsem...
