Druhé dítě
Ahoj, chtěla bych se zeptat žen, které mají dvě a více dětí. Přemýšlíme s manželem, že zkusíme mít druhé dítě. Narodilo by se v době (kdyby se to podařilo opět napoprvé), kdy by dceři byly dva roky. Jak jste to měly vy? Počkaly byste, bylo to peklo nebo naopak pohoda? Jak jste zvládaly těhotenství s malým capartem? Děkuji všem za názor.
Související články v encyklopedii
-
Potvrďte si své těhotenství
Hladina hCG
Pod zkratkou hCG se skrývá lidský choriový gonadotropin vznikající po oplození vajíčka. Zvyšující se hladina tohoto hormonu v krvi a později v moči prokazuje u ženy těhotenství.
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
-
Být matkou je také zaměstnání
Mateřská
Stanete se matkou a chcete vědět, na jakou peněžitou pomoc v mateřství máte nárok? Zjistěte si podmínky a vypočtěte si svou mateřskou.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
11.2.2019 17:10Já mám děti 2 a čtvrt roku od sebe a taky super
uvidíme jak se pak sžijou s třetím mimcem
Ale těhotenství bylo vpohode a dcera byla dost mazlivá a veliký mazanek, jediné co bylo naprd tak když se malý narodil tak mela pliny i dcera kterou sme zrovna objaucovaly čekaly sme na léto a předtím byla nemocná tak to nešlo ale zvládla to skvěle. Teď sem ráda že si spolu vyhrajou a nepotřebují ktomu mě, hodně záleží na povaze dítěte a co zrovna delaji, najdou se i chvíle kdy se hádají a zlobí jako každé děti.
Pokud to ale cítite že chcete druhé šla bych do toho, nemusí se zařadit hned takže hodně štěstí -
11.2.2019 14:24
Ja mam holky od sebe 5 let a jsem ve finále ráda, že to tak vyšlo. Za mě vidím takový věkový rozdíl optimální a lepší pro všechny strany. Každopádně se určitě dá zvládnout i děti s menším věkovým odstupem od sebe, to je jasny. Každá tohle má jinak, nekdo chce děti blíž věkem k sobě (aby si vyhraly, což tedy v okolí nevidím ve finále
) ze si to i splachnou najednou ty mateřské, jako ze zasebou, ale na nic neexistuje pravidlo, může být problém v malém věkovem rozdílu i ve větším. Záleží i na pohlaví, povahach deti, výchově atd. druhé těhotenství jsem mela hrozny a k tomu všemu co jsem při něm musela zvládnout ještě mít doma malé dítě třeba roční, dvouleté si vůbec neumím představit a jsem i ráda, že nebylo dceru jsem si užila naplno 5let a u druhe dcery je to taky v klidu, nemusím litat mezi dvemi nesamostatnymi detmi a naopak si to vychutnala v klidu poprvé i vychutnávam ted podruhé. Starsi dcera si užívá roli starsi ségry, sama pomáhá, věnuje se mladsi, uz je hodne samostatná, takže chápe a nežárlí, když je potřeba pohlída ji když potřebuji doběhnout i kdyby na wc prostě vidím v tom osobně více výhod mít děti s větším věkovým rozdílem, můžu se i oběma věnovat v klidu, bez stresu a nervů -
11.2.2019 14:32No, já jsem ráda, že jsem si to vyzkoušela, ničeho nelituji, ale náročné to pro vševhny zúčastněné je, však dvouleté dítko je ještě takové miminko, které ještě potřebuje opravdu hodně pozornosti, ale v naších očích, které spatří to droboučké mimimko, neskutečně vyroste a opravdu je vnímáme chtě nechtě jinak, jako větší, než ve skutečnosti je. Každopádně to funguje cca tak, že co takto ztratíme, jinde získáme a naopak (myslím tím i stávající dítě, děti), těžko se to popusuje, ale je to tak nějak přirozeně zařízeno tak, aby se to dalo zvládnout, aniž by nějaká strana utrpěla nezhojitelnou ránu. Kdybych já tehdy věděla, že se té touhy po dalším dítěti jen tak nezbavím, asi bych tehdy těžko tak spěchala, i když tehdy to asi bylo i silnější, než později, věděla jsem, že nechci jedináčka... Teď už se spíš snažím si nejmladší dítě vždy co nejvíc užít a vyčkávám, jak to s tou touhou po dalším dítěti, která mě po porodu vždy a znovu ustavičně přepadá, vlastně je..Ale každá to máme jinak, některá má počet dětí jasný a jde si za svým cílem, některou může v té souvislosti tlačit i čas, profese nebo ideální oředstava a já nevím co. Já vždy měla nejasnou představu o velké rodině a s dětmi začala poměrně brzy. Děti mám čtyři, ale jediný strop, který ve skutečnosti mám, je můj věk a schopnost otěhotnět
Už vím jistě, že strop v počtu dětí nemám a proto je pro mě lepší radši moc nespěchat, abych jich přeci jen neměla víc, než bych zvládla -
11.2.2019 14:54Já otěhotněla 8 měsíců po prvním porodu. Shodli jsme se s manželem, že chceme mít děti blízko u sebe a že to určitě hned nepůjde a bum, na první dobrou jsem otěhotněla. Takže jsem rodila, když měla dcerka 17 měsíců a to ještě dvojčata.
Musím říct, že teď s odstupem času to byla po porodu docela pohodička.
Teď mají kluci 2 roky a holka necelých 3,5 a je to občas veliký blázinec, ale jsem ráda, že to tak máme.
Většinou si spolu pěkně vyhrají, dcera učí dvojčata to, co ona umí a oni ještě ne, krmí je, občas si z nich dělá miminka.
Na druhou stranu je to občas na Chocholouška, když se všechny tři děti začnou vztekat, tak bych nejraději utekla do lesa. 😅
Občas mě přepadne touha po dalším dítěti, ale manžel už další nechce a i mě rozum říká, že tři stačí a ještě k tomu věkově takhle blízko.
Pořád si zkouším představit, jaké to bude šílenství až budou všechny tři v pubertě, to docela pomáhá. -
11.2.2019 15:58
Mám děti 2,5 roku od sebe. Neměnila bych. Přijde mi to jako optimalni kompromis, kdy starší dítě už je jakž takž samostatné, většinou bez plen a bez kojení, a mladší zas nemá až tak věkově vzdáleného parťáka. To znamená, že je větší pravděpodobnost, že si budou v dětství rozumět a hrát si. To těhotenství s cca dvouletým prckem se dá ustát a to říkám jako nematersky typ s dítětem mamankem, co si beze mě ani neuprdlo. Takže pokud máte chuť, jděte do toho, za mě je to úplně nejlepší čas!
-
11.2.2019 17:04
Já mám od sebe děti 22m a neměnila bych!Nebudu říkat,že to je jednoduché,ne není a kdybych neměla fungujícího manžela,nezvládla bych to,ale ani tak bych neměnila.Mám docela náročné děti a obě těhotenství jsem měla problémové,na tom taky dost záleží.
-
11.2.2019 17:14Mám do 4 let tři děti. Nejstarší kluk, po něm za 14 měsíců holka, První rok a půl hotový blázinec, teď už 3 roky super, vůbec mě nepotřebují, hrají si spolu, rozumí si. Od dcery s odstupem 2,5 roku máme ještě kluka a je to takový můj ocásek, ti dva před ním utíkají, zavírají se, on je otravuje, nemůžou si hrát s Legem, kreslit si, nemůžeme hrát společenské hry, ani to blbé pexeso, pořád se do všeho montuje. Dnes přišel s kuličkou v puse, včera počmáral půl roku vymalovanou stěnu v obýváku .Když byli ti dva skoro stejně malí, tak si začali hrát s malými věcmi společně, menší věkový rozdíl se líp srovnal, takže za mě klidně děti při sobě. Mám ale významnou pomoc od tchánů, takže záleží na tom, jestli ti má s dětmi kdo pomáhat. Samotné by mi bylo krušno. Když se malá narodila, syn byl také ještě maličký a už odsunutý na druhou kolej, i když jsem se fakt snažila mu to vynahrazovat. Ale holt miminko potřebuje maminku nejvíc. Takže jsem byla vděčná, že babička se pomazlila i se synem a někdy pohlídala i tu mrňousku, abych se mohla věnovat klukovi. A jinak nikdy ti dva starší na sebe nežárlili. Ten nejmladší bývá kvůli těm dvěma školkáčům pořád nachlazený, takže je pěkně rozmazlený, majetnický a terorizuje starší sourozence
-
11.2.2019 17:224 roky rozdíl. Chtěla jsem je blíž po sobě, ale teď jsem ráda, že to takhle dopadlo.
-
11.2.2019 18:12
My byli s bráchou 19 měsíců od sebe, samozřejmě sme se rvali ale taky sme si spolu dost vyhráli. Nechtěla sem mít jedináčka, takže sme nechali na přírodě kdy přijde druhé dítě a nakonec bez pár dnů od sebe budou přesně dva roky, tak sem zvědavá
-
11.2.2019 18:47
Mám holky od sebe dva roky a 4mesice a všechno v pořádku. I těhotenství bylo bezproblémové 🙂. Malá už umela chodit na hrnec, tak to bylo taky fajn že jsem ji nemusela převalovat 😉.
A když se malá narodila tak jí ta starší vzala úplně super. Teď by ji nikomu nedala. 😍 -
11.2.2019 20:14
Mám doma dva kluky, 2 a třičtvrtě roku a půl roku, rozdíl tedy 2 roky a 3 měsíce. A musím říct, že to je záhul, ale čekala jsem asi ještě větší. Starší je dost živý a býval i neposlušný. Rozdíl jsme chtěli 2 až 3 roky, ale když jsem viděla jeho povahu, rozhodli jsme se šoupnout to spíš k těm třem letem. Vzhledem k tomu, že jsme na první čekali rok, začali jsme se snažit v ten moment, kdy jsem řekla, že to je nejmenší snesitelný věkový rozdíl a zadařilo se napoprvé
Těhotenství bylo hodně náročné, první trimestr mi bylo blbě, únava, do toho venku zima. Malému rok a půl a vyžadoval neustálou pozornost. Pak byl náročný třetí trimestr, kdy bylo enormní horko a já to venku nedávala. Bylo mi líto, že si nemůžu užívat koupání se synem (v době, kdy jsem si nebyla jistá, jestli už neodešla zátka).
Šestinedělí jsem si ale o proti prvnímu užívala. Jak kdyby mi někdo vliv novou energii do žil.
Teď už přišla ta rutina. Někdy je den úplně super, všichni si ho užijem, někdy kňourá jeden nebo druhý a nebo je den blbec, kdy jsou na zabití oba. Starší se ale brzo naučil, že na něho nemám vždy čas, že musí počkat a čím je starší, tím jde vše líp. Hlavně je dost samostatný v obsluze a už si i víc sám vyhraje, což do nedávna bylo nemyslitelné. K bráškovi se chová moc hezky, když pláče, jde k němu, ukazuje mu hračky, chce se s ním mazlit, ochraňuje ho.
Celkově jsem spokojená a jsem za ten rozdíl ráda. A věřím, že kdo má klidnější děti, ten to bude dávat ještě líp.
