Filip nakupuje:-)

Přátelé, ještě donedávna jsem si myslela, že shopping je výhradně zálibou žen. Nene. Už mu propadlo i naše dvouleté mládě. Jakmile se jen zmíním, že jdu nakupovat, zahazuje hračky, řítí se pro boty a od dveří naléhavě volá, už abychom vyrazili. V krámě se pak automaticky vrhá na košík, vozík už není dost cool, a vyrazí mezi regály. Bojovka začíná. Poté, co porazí pár lidí, zamíří si to neomylně k lipánkům, kde jeden pečlivě vybraný naloží, a poté už zamíří na královské stanoviště - regál se sladkostmi. Tam stráví časový úsek cca 10-30 minut na trase mezi vajíčky s překvapením, čokoládami a vajíčky umělohmotnými s hroznovým cukrem. Pečlivě bere do ručičky jedno vajíčko po druhém (a že jich tam mají sakra hodně:-/), bedlivě je prohlíží a vrátí na místo. Většinou odcházíme až v momentě, kdy si vyřídím několik telefonních hovorů, esemesek a najdu na netu recept na oběd. Tehdy mi totiž dojde trpělivost a Filipovi pohrozim, že odcházím domů bez něho to pak mládě konečně vybere nejvhodnější trofej a s hrdostí ji odloží do košíku, který si dotlačí k pokladně, vyndá zboží na pás a už číhá, až bude zaplaceno jeden nákup v kšeftu pod oknama nám trvá tak hodinu