život na intru
Ahoj holky, je mezi vámi nějaká, která bydlela na internátě? Strašně moc by mě zajímalo, jaké to tam je a prostě všechno okolo toho, protože se rozhoduji, jestli tam mám příští rok jít nebo ne například mě napadlo, že by u mě byl asi velký problém s jídlem, protože já jím opravdu zdravě (navíc jsem vegetariánka) a jsem zvyklá si doma připravovat různé zdravé pokrmy a na intru by to šlo asi těžko, viďte? Vím, že je tam jídelna, kde nabízejí snídaně, obědy, večeře a svačiny, ale já jsem zaprvé dost vybíravá a za druhé (jak už jsem psala) tu zdravou stravu fakt hodně prožívám a neumím si představit, že bych jedla 5 dní v týdnu jen jídlo z nějaké jídelny, to bych asi fakt nevydržela druhý problém by pro mě byl, že bych tam neměla vůbec žádné soukromí... Já bydlím s rodiči v rodinném domě a odmalička jsem zvyklá na vlastní pokoj a opravdu si neumím představit, že tam bych byla pořád jenom mezi lidma (přece jenom jsou věci, které patří do soukromí, dám příklad třeba trhání obočí..) a pak tam jsou taky společné koupeleny, což je pro mě asi největší problém. Třeba se budu chtít v klidu oholit a budu muset pospíchat, protože už budou stát frontu další holky? Takový život je pro mě opravdu nepředstavitelný ale není jiná možnost, kdybych na tu školu chtěla, tak na internát budu muset jít, protože je to daleko od domova... Na druhou stranu se člověk osamostatní no
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.10.2014 18:45
Nevím, do jakého jdeš města. Vím, že jdeš na určitou školu a lidi z ní bydlí na určitém internátě. Ale myslím si, že by sis klidně mohla vybrat jiný internát ve městě. Možná by se dal sehnat i jednolůžkový pokoj.
Vím, že třeba sestřenice byla na internátě v Ostravě a měli jakoby chodbu, z toho pokoje, ty byly po 2 a vždycky pro dva pokoje, tj. 4 lidi uprostřed spojená koupelna. Nový nábytek. Hodně si ho vychvalovala.
A věřím, že na některých internátech je na chodbě i kuchyňka, že se dá vařit
Takže asi jde spíš o to, pohledat a vyhodnotit, který internát by ti vyhovoval nejvíc.
Já osobně jsem na internátě nebyla. Až teď jsem na kolejích. Taky si nějak neumím představit koupelnu na chodbě - naštěstí ji nemám. Ale jsme na pokoji 3 a nemáme problém - respektujeme se, když se jedna chceš učit, druhé jsou potichu apod., ale musíš narazit na dobré spolubydlící. A trhání obočí? To mi nepřijde jako něco, na co se potřebuje soukromí, ale budiž. Většinou stejně chodí ten člověk do jiného třídy a někdy tam budeš i sama.
A otázka osamostatnění, ano, asi se osamostatníš, ale když se osamostatníš až na vysoké, tak to taky není žádný problém -
29.10.2014 20:33
Ja byla na intru i na koleji - pokazde rok, pak jsem dojizdela.
Kolej - v pohode. Na 1 posch. 4 bunky. Bunky ´= radoby 2-pokojovy byt (v 1 pokoji 3, ve druhem 2os.) Mikroprostor, skrine jsme vynesli na chodbu (jinak to bylo uplne na h***, stoly se vesli pouze 60*60cm, postele poschodove. Ale alespon koupelna byla pouze pro tech 5 osob. Na patre jeste byla kuchynka pro vsechny (20os.) Ale respektovali jsme se, slo to prostridat.
Intr na stredni... To nebyla slava. Na chodbe 6 bunek, kazda taky 2+3os. , ale vevnitr v chodbicce pouze umyvadlo. V patre spolecna koupelna pro 30os. + nebyla otevrena cely den, jen nejak od 18-19h. a pak hodinu rano. Mela 3 sprchy. No stala se fronta a vychovatelka stopovala - kdyz se ji zdalo, ze je tam nekdo moc dlouho, tak mu tam vrazila!
V patre spolecna "spolecenska" mistnost, zadna kuchynka. Vychazky povoleny pouze do 18h. Tam se mi nelibilo, prave to soukromi mi chybelo a taky me sra** ty vychazky.
Na koleji to bylo skvele! Pak jsem zacala dojizdet kvuli praci v miste bydliste - uz se mi nevyplatilo se vracet na kolej, radeji si rano privsr´tat a stravit 1,5h. ve vlaku. A sice i dojizdeni melo sve kouzlo, asi bych zustala na koleji. Dojizdeni na stredni bylo tusim na 45min. a to slouzilo k rannimu uceni a psani ukolu -
29.10.2014 21:38
Tak já jsem bydlela na 2 internátech a jsou mezi nima velké rozdíly. První internát byl v menším městě. Jedna střední škola, jeden intr, školní jídelna-kdo tam bydlel MUSEL i se stravou. Jinak pokoje po 3-4 lidech, staré vybavení, patrové postele. Koupelna společná na patře i WC (ale nějaké velké fronty jsem nikdy moc nezaznamenala). To spíš ráno nebo večer bylo plno u umyvadel na mytí obličeje a čištění zubů. Každá si vyhytala svoji dobu pro sprchování. Kuchyňka byla taky, šlo si něco lehkého uvařit. Ale nemůžu si stěžovat mě to tam nevadilo.
Druhý intr byl v Brně, veliký panelák snad pro všechny střední a vyšší školy. Pokoje spíše malé byty. Byli jsme na pokoji po 3 a vždycky 2 pokoje tvořili jakoby jeden byt, společená vstupní chodba se skříněma a botníkem a společná koupelna se sprchou a samostatné WC. Každý byt měl taky svůj zvonek, každý svůj klíč. Takže soukromí po tom prvním velké. Koho jsme nepustili ten se sám dovnitř nedostal. Jidelna byla společná vždy pro 2-3 patra (pater bylo 12).
Chce to zjistit podrobnosti, třeba zkusit najít někoho kdo tam bydlel a ty vnitřní informace. Pak si ujasnit na čem trváš a co dokážeš oželet. Se soukromím bych si moc hlavu nedělala, dá se vyjít vstříct nebo se domluvit, po čase zjistíš, že v určitou dobu v koupelně nikdo není a na učení jsou často i studovny nebo nějaké klubovny, kde je klid. Spíše to jídlo bude horší. Ale zkušenost je to dobrá, člověk se osamostatní a naučí se sám nakládat s penězi. A taky se víc těší ze školy domů než, když dojíždí a potom zase do školy -
30.10.2014 7:07
Ahoj, mně osobně intr hodně pomohl, že jsem se osamostatnila. Jsem jedináček, takže jsem to opravdu potřebovala. Zezačátku jsem to nesla celkem těžce. Nesedla jsem si s holkama, které jsem měla za spolubydlící, ale časem jsem si našla jiné kámošky a vše se usadilo. Je to skvělá škola na trénování mezilidských vztahů. No a myslím si, že pokud budeš chtít jenom ubytování bez stravy, tak v tom by problém být neměl. Stejně se vždycky platilo všechno extra. Já jsem měla s jídelnou fakt štěstí. Tak dobře jak tam vařili, jsem už potom nikdy nezažila a právě že i kuchařky občas zkoušely i nějaké méně tradiční potraviny. Pokud je to škola, která tě zajímá, tak by byla škoda tam nejít jenom proto že máš obavy z intru. Člověk si zvykne i na částečnou ztrátu soukromí, i na občasnou buzeraci vychovatelů, i společné sociálky, ale pak najednou si uvědomíš, že máš fůru fajn kámošů a že si užíváš jejich společnosti. Takže jdi do toho
-
30.10.2014 10:32
Ahoj, jsem ještě částečně na internátě poslední necelý rok možná půl rok
Co tak mohu říct o našem internátě? Budu možná i konkrétní Sedlčany. Byla to má nejhorší životní zkouška kterou jsem mohla projít. První rok jsem byla na pokoji se dvouma holkama s kterýma jsem si nějak nesedla. Nebyla jsem zvyklá jíst tolik jídel za den což mi také dělalo velký problém. Další problém je jakou "partou" se necháš strhnout bohužel na internátě bývá hodně drog(marihuany) a všeho takového
Co mě hodně vadilo byli asi společné sprchy, zima, společné wc, naprosto žádné soukromí, řád podle kterého se musí řídit(určené vycházky..), feťáci, huliči, tresty, krádeže a mohla bych pokračovat.
Dodnes nechápu jak jsem tam mohla jít Ale co je zase pravda že se osamostatníš.
Nechci tě tím nějak strašit třeba má kamarádka byla na internátě v Praze kde měli podle nás luxus a nic takového jako u nás tam nebylo. Až na soukromí byla naprosto spokojená
Být tebou se na daný intr dojedu s rodiči podívat a zjistíš jestli se ti bude líbit nebo ne. Vybírej dobře -
30.10.2014 21:17
Každý intr je jiný a když nevyzkoušíš, nedozvíš se.
U nás na intru byla možnost večeře, ale moc z nás tam nechodilo. Jinak tam byla kuchyňka a tam si každý mohl uvařit, co chtěl. Samozřejmě bylo třeba se tam nějak prostřídat, protože si tam vařívávala většina.
Sprcha byla společná. Byly tam tři, ale nebyl nějak velký problém s čekáním. Většinou jen na začátku roku, než jsme se celé patro nějak zkoordinovali a každý chodíval ve svou dobu, kdy věděl, že tam nebude plno.
No ale jestli považuješ i trhání obočí za intimní záležitost, pak ti intr nedoporučuju. Tam nepočítej se žádným soukromím.
Ale já jsem byla na intru ráda. Neměla jsem školu nějak extra daleko a přesto jsem na něm byla celé čtyři roky. Jde o to, na jakou partu narazíš, na jaké vychovatele a spoustě dalších faktorech.
Zajeď se tam podívat a budeš chytřejší. -
31.10.2014 18:42
Moc Ti přeji, abys v životě měla stále takový komfort jako dosud Ale na internátě s nějvětší pravděpodobností ho mít nebudeš... Vždycky jsem se bála kolektivů, neměla jsem dobré zkušenosti s lidmi, ale na intru jsem byla opravdu šťastná. Ubytování formou "buněk" - jak už tu bylo psáno pro 2+3 lidi společná koupelna, žádné sprchy na patře, to ne. Jídlo bylo povinné, neexistovalo, abychom nejedli. Každá třída měla svoji třídní vychovatelku (ze třídy nás bylo na intru 90%, tak proto), které se o nás opravdu staraly. Jak o učení, tak o volný čas. Vycházky pouze ve středu a asi dost krátké, ale nijak zvlášť nám to nevadilo. Zvykli jsme si. Vzpomínám na ty 4 roky moc ráda. Člověk se naučí respektovat potřeby druhých, nebýt sobec, být naopak ohleduplný a tolerantní, samostatný. Musí se do jisté míry omezit, to je jasné, ale pokud nenarazíš na šikanu či drogy, tak to má pozitivní vliv
-
26.11.2014 19:21
Připadá mi, že si to představuješ jak z nějáké knihy nebo filmu. S trháním obočí mě to fakt rozesmálo. Bydlela jsem za 4 roky s 6 různýma holkama a věř, že mezi náma nikdy žádné tajnosti nebyli. Dělali jsme si vlasy, společně vybírali co na sebe, lakovali si nehty a koukali společně na filmy. Všechno to bylo fajn a myslím, že na to budu ráda vzpomínat. Kuchyň u nás na intru je vždy v každém patře, nikdo tam nechodí takže mám klid si každý večer ukuchtit nějákou teplou věčeři a jídelnu vůbec nenavštěvuji,stravuji se sama. Teď ke koupelnám. Na mém intru je koupelna na každým pokoji, což je super a jsem za to ráda. Ale spolubydlící, která se odsud právě odstěhovala do jiného města na intr, říkala, že koupelny mají společné a že je to v klidu. Hrozně se toho bojíš, asi ti někdo vyprávěl nějáký hrůzný příběh z internátu. Moje mamka dřív byla v pokoji, kde bylo holek 6, to by byl teprve mazec. Věšinou je to dělané tak, aby to bylo max. po 3. Já momentálně obývám pokoj už měsíc sama. I když jsem samotářa, nelíbí se mi být tu sama. Nemůžu si s nikým popovídat a nikoho z intru neznám za ty 4 roky Neboj se toho, určitě do toho jdi, za prvé se osamostatníš a v životě pro tebe bude jednodušší řešit spoustu věcí sama a nebudeš k tomu potřebovat rodiče a za druhé budeš mít skvělý vzpomínky a nové přátele. To za to stojí, ne ?