výchovná lekce pro syna
Dobrý den, maminky,
chtěla bych se zeptat na váš názor a zkušenosti. Mám syna starého 2 roky a 4 měsíce a druhého dvou měsíčního. Ten starší je lump, ale vždy tak nějak v mezích. Dnes jsme byli s mladším na očkování a pak jsem celé dopoledne strávila se starším na průlezkách. Byl hodný vše super. Po obědě jsem šla mladšího do ložnice nakojit a uspat, starší ještě obědval a koukal na broučky v televizi, když má pohádky je v klidu. Pak jsem přišla zpět do obýváku, rizoto, co měl k obědu bylo popatlané po zemi, po stole, židlích, gauči, dokonce i ze stěn jsem to myla. V tu chvíli jsem nebyla schopná slova, pak jsem mu vynadala, dala na zadek a do konce týdne zakázala pohádky a že bude večer chodit spát sám, normálně ho chodím totiž uspávat. Můj dotaz zní, jestli v tomhle věku je dlouhý trest k něčemu dobrý? Bude si to dítě zítra pamatovat, za co to má? Zas chci, aby věděl, že když něco zakážu, že to prostě platí. Jak byste se k tomu postavily? (Přišlo mi, že brečel víc z mé reakce, jak jsem z toho byla zoufalá, než z toho, že dostal na zadek)
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.1.2018 14:55
podle mně takovýto dlouhý trest dítě nepochopí, navíc je to trest několikanásobný za de facto jeden prohřešek (rozpatlané jídlo) - zákaz televize (na dlouhou dobu), vynadání, a ještě jiný styl usínání.
chápu tvůj postoj, ale je spíš otázkou, proč to udělal a po tom bych pátrala. pro dítě je už tak dost velkým trestem, když ho rodič takto seřve - ten který ho má milovat a chránit, ke kterému se má uchýlit v případě svojí bolesti a stestku a strachu. -
30.1.2018 15:11
Mam stejne starou dceru a ta dlouhodobe veci uz zacina chapat. Takze myslim, ze je schopny chapat, ze dnes nebude koukat na tv, bo vcera rozpatlal rizoto.. Ale jak uz tu zaznelo, podle me taky moc trestu za jednu vec. Ja jsem nervak a hodne se musim ovladat, abych furt nervala a nezakazovala. Myslim ze uz se mi to i dari, i kdyz bylo obdobi, kdy jsem mam oocit rvala furt. Nicmene jsem se naucila davat tresty, ktere ji opravdu potrestaji, budou v tu chvili, aby hned nesla dusledky sveho chovani a abych tim nepotrestala i sebe.
vzhledem k tomu, ze tv je ted momentalne casto moje zacjrsna, nezakazuji. Ale mapriklad dnes najizdela odrazedlem do psa. Poprve jsem ji rekla, ze se to nedela, ze ho to boli, at se mu omluvi.. Podruhe jsem zvysila hlas a rekla, ze se to nedela, ze ho to boli a at se podiva jak se ji ted pes boji a ze jestli to bude delat, vezmu ji odrazedlo. a kdyz to s vysmechem udelala potreti, vzala jsem ji odrazedlo a schovala ho a odesla jsem. Ab, mela prostor si to uvedomit. Atd. Atd. Ale stale na tom pracuju, casto mi ujedou nervy a zarvu na ni proc se tak chova a nebo ji mnohdy i bez vystrahy lupnu. Je hrozne divoka a zlobivka. -
30.1.2018 15:13Upsss chapu tvuj vztek, ale z me zkusenosti zakazy nefunguji ani skoro u 4leteho syna. Nevim jak to mate doma nastavene a jak pracujete se zarlivosti, protože tohle podle mne bude reakce na to ze jsi odesla s mladsim. Kluky mam 25 mesicu od sebe a prvni rok byl rezba od rana do vecera a porad jsem objevovala nove zpusoby jak bojovat se zarlivosti, rezimem dvou odlisnych aktivnich jednotek.
Lepsi je trest okamzity - uklidit neporadek, ktery udelal nebo odeslat do jine místnosti, vypnout pohadku. Hlavne co se miji ucinkem je krik, naplacani - tim si ulevis maximálně ty a na par minut.
A pro priste ho zkus upozornit, ze neporadek neocenis a ze bude lepsi, kdyz to zvladne sam snist a pak si cas, kdy mladsi spi uzijete spolecne. At zkusi behem te chvile vymyslet, co by chtel delat. -
30.1.2018 15:13
Podle mne to nepochopí. Nějaké dlouhodobé zákazy praktikuji u syna, kterému bude 9 let. Jde to u nás tak zhruba od 5 let, že mu zakážu např. na týden počítač, nemůže s kamarády ven, zákaz televize atd. U toho mladšího (bude mít 4) stále tresty jen které proběhnou hned. Něco provedl, tak mu vypnu zrovna rozkoukanou pohádku, těsně před spaním zlobí, tak nečteme pohádku atd. Kdyby něco provedl ráno a já mu kvůli tomu nečetla večer pohádku, tak už neví proč. Ale taky když něco provedou, tak v prvotním rozčílení ze mne lítají nereálné tresty a pak přemýšlím, jak z toho nenápadně vybruslit, aby neklesla má autorita. Takže si to pak většinou odpracují. S něčím pomůžou a trest je jim zmírněn, aby to nevypadalo, že rozdávám tresty a vzápětí je zase ruším.
Ale to u dvouletého asi taky ještě neprojde, aby pochopil proč. -
30.1.2018 19:11
zaprvé bych si nebyla jistá u dvouletýho dítka jak moc zvládlo pobrat za co to bylo když trest přišel až po tom co jsi uklidila..... (nebo jsem to špatně pochopila?) ale každý dítě je vývojem jinde, to musíš vědět ty sama. rozhodně nemá smysl dávat dlouhodobý trest zákazu pohádek. ten den jo, zítra možná, ale další dny v tomto věku nemá smysl. hlavně bych mu ale za trest nedala usínat sám. to je trest kterým mu říkáš "když zlobíš, nemám tě ráda". jenže on potřebuje být milovaný bezvýhradně! ikdyž zlobí. takové tresty jsou špatné.
a ano, dětem vadí když jsou rodiče z jejich jednání nešťastní, on nechtěl abys z toho byla tak šokovaná a nešťastná. -
30.1.2018 20:47Ja radim zvazit, proc to syn udelal. Mne taky napada zarlivost. Klidne se to v nem mohlo kumulovat. A v takovem pripade neni na miste trest, ale laska. Obejmout, uznat pocity a uklidit spolu. A domluvit se, jak to priste resit lepe. Trest naopak muze v malem vzbudit pocit krivdy a zasti. Casto je to nasmerovano na mladsiho sourozence - on mi vzal mamu a ted mě kvuli tomu jeste trestaji. Chapu, ze cloveku v tu chvili ujwdou nervy. Taky to obcas mam, ale jak se uklidnim, sednu ai s malou, vysvětlím, proc se zlobim a prip.se i omluvim, ze jsem vylitla
-
30.1.2018 17:34To snad ne
Takto trestáte tak malé dítě? Vždyť on to vůbec nechápe. Tohle není v žádném případě vhodná výchova. Pokud jste byla rozčilená, nejlepší je se jím někam uklidnit, přijít až po tom, co se uklidníte. Synovi jednoduše říct, že to je špatně. Je to jen dítě. S tím musíte počítat. Co se moje navyvádělo, ale pořád je to jen gauč nebo stěna. To trauma, jaké by mohl mít z vašeho trestu za to přece nestojí 
