náctileté matky
Ahoj holky, jaký máte názor na náctileté maminy? Myslím ty co stále ještě dospívají... 15, 16, 17 let. Děkuju
Související články v encyklopedii
-
Potvrďte si své těhotenství
Hladina hCG
Pod zkratkou hCG se skrývá lidský choriový gonadotropin vznikající po oplození vajíčka. Zvyšující se hladina tohoto hormonu v krvi a později v moči prokazuje u ženy těhotenství.
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.12.2011 19:32Dejte si mi mínusu kolik chcete, ale řeknu to asi takhle, pokud holka čeká dítě v 15 nebo 16 letech, tak bych jí tak seřezala prdel, že by si na ní týden nesedla. Tahle věta asi někoho nas*re ale proč si proboha v 15 nebo v 16 "kazí život" tím, že plodí děti, hm? Copak jsme v dobách, kdy nebylo možné mít takové možnosti jako je antikoncepce?
Proč si raději neudělají školy, nezařídí bydlení? Ono plodit dítě a čekat, že jim například babičky a dědečkové poradí/pomůžou?
Když bych jednou měla dceru, a ona mi přišla v 15 že je v tom, tak jí fakt seřežu !
-
1.12.2011 18:53
Mi je teda 18 a nevím, jestli mám právo soudit.
Ale já jsem zastáncem toho názoru, že je v dnešní době mnoho antikoncepčních metod a dítě by se mělo rodit do rodiny, která je zabezpečena.
Já si to plánuju, že bych chtěla v prvé řadě udělat maturitu, pak snad vysokou, pak tak rok-dva pracovat a až potom děti.
Ale zase když někdo má učňovský obor nebo maturitu, má ho ukončený a partner má ,,stálé" (v dnešní době není nic jisté) místo, tak proč ne.
Ale z toho všeho vyplývá, že jsem zastáncem toho, aby dítě bylo až po škole a to je nejdříve kolem 18.-19. roku.
Samozřejmě nikoho neodsuzuju, ale už to, že si někdo pořídí dítě v 16 nebo 17 letech je nezodpovědné - dle mého názoru a proto, může mít někdo, kdo není ještě není zodpovědný dítě?
Jasně, jsou i případy znásilnění apod. ale na to jsou rozdílné názory. -
1.12.2011 21:57Je mi dvacet. Od šestnácti se starám sama o sebe, o přítele (jsme spolu 7 let), o byt.. Chodila jsem do školy, do práce..První dva roky jsme měli podnájem, pak jsme si koupili svůj byt a nyní máme koupenej domek. Přítel pracuje v rodinné firmě, prošel si dílnou i kanceláří, k tomu má živnost. Slušně vydělává, auto máme, jsme spolu dlouho. Zvládla jsem odmaturovat s vyznamenáním a našla si práci. Od 14-ti po diskotékách takže ty jsem si užila. Jsem 15 tt, snažili jsme se 7 měsíců. Bydlení máme bez zatížení hypotékou, finance též.. Takže podle mě se nedá posuzovat že nějaká 16-tka, 17-ctka je těhotná a rodiče, rsp.prarodiče starejte se. Chce to posuzovat případ od případu. Znám spousty 25+ co se neumí postarat sami o sebe ale i dost 16ctek co mají více rozumu jak kde kdo ve třiceti. Jenže ty zase neplodí děti a když, tak z nějakého přijatelného důvodu (selhání antiko, zdrav.problémy...) I já jsem snila od 15-cti o dítku, naštěstí jsem v té době byla tak rozumově zdravá, že jsem věděla nejdřív škola a klíďo hned po škole mimčo páč si to můžeme dovolit. Sumasumárum klidně plodit v -nácti pokud jsou rodiče zaopatřeni jak finančně tak bydlením. Jinak mi to přijde krajně nezodpovědné..
-
2.12.2011 11:35
Je mi 31 a dítě bysme si s manželem přáli, je už nejvyšší čas. Teď už cítím, že bych to zvládla. Každý mi říkal, proč už si nepořídíme dítě, ALE neměli jsme své bydlení, peníze atd. Všechno jsme si budovali postupně sami. Měla jsem v práci kolegyni, které bylo 24 a vůbec nebyla schopna se postarat sama o sebe, né tak o dítě. Dítko si pořídila, však babičky se postarají a pomůžou. Opravdu záleží na to, jak se k do cítí, ale jsem toho názoru napřed si něco užít, apotom založit rodinu.
-
4.12.2011 18:05
Tak tehotneství tomto veku taky neuznavam ac se mi to v 16ti stalo,ale chybujeme vsichni,kazdopadne jsem okamzite podstoupila miniinterupci a nelituji! predstava mit v te dobe a v tom veku dite byla strasna a nechtela jsem to tak! ale jsou holky co jim je jako me 23let a starost o dite je strasna a nemaji stejnak nic a jsou zavisliý na rodicich,takze ono to je hrozny tak i tak.
-
1.12.2011 18:35
Dle mě by dítě nemělo být dítě, takže 18 a výš mi nevadí. Pak jde o to, jak se kdo na to cítí a zda je schopen dítě zabezpečit
Takže když si vezmu, že mi dospěje dcerka, tak 19 - po maturitě, pokud by měla zázemí, už to vezmu, ale ať má aspoň maturitu a je schopná se starat -
1.12.2011 21:46Já přesně nechápu, jak je otázka myšlená. Pokud má náctileté dívka dítě, protože ho chtěla, tak je podle mně problém ve výchově rodičů - někdo jí měl vysvtělit, že dítě nestačí jen porodit, ale také vychovat. A vychovávat dítě v 15, kdy je většina dívek na vrcholu puberty? V devatenácti je o už o něčem jiném, ale 15 let je prostě málo. Pokud se tazatelka ale ptá na maminky, co přišly do jiného stavu nechtěně, tady je můj názor jasný - není to zrovna šťastné, ale rozhodně lepší, než potrat. Ideální je ale mít dítě ve chvíli, kdy se na to žena i muž cítí a kdy dítěti mohou dopřát vše potřebné. To je pak jedno, zda je mamince 19 nebo 30.
-
1.12.2011 20:55Já si mimčo moc přála hned po vysoké škole, to mi bylo 24let, všechny moje dřívější spolužačky začaly těhotnět a rodit a já měla pocit, že budu poslední a divná. S přítelem jsme spolu chodili v tu dobu 5.rok, ale bydleli jsme každý u rodičů. Přítel pracoval teprve rok, já si práci hledala. Prvním krokem pro rodinný život bylo osamostatnit se, pronajali jsme si byt, já začala pracovat. Za další dva roky jsme se za našetřené peníze vzali, rok na to jsme si vzali hypotéku, aby jsme si zajistili vlastní bydlení a půl roku po tom jsme se opravdu rozhodli, že budeme těhotnět
i když jsem si mimčo moc přála už dřív, tak by mě nikdy nenapadlo přivést ho do nezajištěné rodiny, kdy bysme se stěhovali z nájmu do nájmu, neměla bych práci apod. Když chce někdo děti, musí za to nést zodpovědnost, uživit je a rodinu a zajistit jim spokojený život a ne chodit po známých a brečet, že nemám na sunar. Možná můj názor zní zastarale, ale to mimčo čekáme teď Není to žádný příběh před 20 lety. -
1.12.2011 18:55hlavne si myslim ze je to kazdeho vec,pokud se o to dite dokaze postarat a dat mu vse,me bude za par mesicu dvacet,a uz rok se snazime o mimco,pritel ma vlastni byt,oba sme zabezpeceny,takze vime ze tomu dorbeckovi budeme moct dat opravu vsechno...akorat u me je problem ze mam mrtve vajecniky,ze nepracujou od vcerejska sme zacli chodit do gennetu a ceka nas spousta vysetreni atd...a teba nekolik doktoru mi reklo ze tento problem co mam ja u takhle mlade holky docela zavaznej,a ze je dobre ze chci mimco takhle mlada....takze nactilete maminky si myslim maji sve pro i proti...pap kamaradku ktere ted bylo osmnáct a uz ma rok stareho chlapecka a mesicni holcicku,a dokaze pro ne s manzelem udelat vsechno na svete...
-
1.12.2011 19:01
Osobně neodsuzuji, ale v dnešní společnosti to bude mít hrozně těžké. A navíc se ochudí o nejhezčí roky života. Nemluvě o tom, že bude nucena předčasně dospět a ne každá dívčí to psychicky zvládne. Kdyby mi to oznámila moje dcerka - tak budu strašně nadávat, ale budu se snažit konstruktivně řešit - asi bych ji nehnala na potrat.
Pokud by se našla taková holčina, která by dítě pod 18 chtěla dobrovolně - zaťukám si na čelo. A pokud by se mi to stalo u dcerky, budu strašně smutná, že jsem jí dostatečně neukázala jiné možnosti, které svět nabízí. -
1.12.2011 19:31
ze svého pohledu jsem ráda, že jsem si na dítě počkala do doby, kdy jsem na to byla po všech stránkách připravena. Měla jsem kde bydlet, něco našetřeno pro všechny případy, dobře zapracovaná v práci, skvělý partner...přišlo to prostě v pravou chvíli.
Možná i proto jsem potom zvládla všechno těžké, co mi přišlo do cesty a i s postižením dítěte jsem se snáze vyrovnala než kdyby mi bylo kolem dvaceti a nevěděla bych co a jak.
Ale tohle je každého věc na co se cítí. -
1.12.2011 20:48
A víte co je ještě legrační? Že i když dosáhnete toho nějakého věku (25, 26 let)... pořád vám okolí namlouvá, že si máte ještě užívat "mládí", i přesto že nechcete. Je to zapeklité, když to cítíte jinak než okolí "káže"...
A pak..až se začnete snažit o mimi kolem 30...jako že už jste vybouřený, tak to nejde hned... Tohle mě dokáže vytočit ještě víc, než poznámky na nezletilé maminky. ty nezletilé maminy si potom za pomocí rodičů školu dodělat apod. mohou. Mohou nastoupit do práce. Ale kdo vám zaručí tu "mladickou" plodnost v 35 letech? Lidi víc myslí iPody, než tím člověčím srdcem. -
1.12.2011 20:50Já nechci nikoho odsuzovat, ale beru to hlavně z pohledu vzdělání. V 16 letech dívka určitě nebude mít ještě dodělané alespoň střední vzdělání, v dnešní době je vzdělání hodně důležité pro sehnání alespoň trošku slušné práce. Já mám bakaláře a mám problém práci sehnat. Psychicky bych chápala, že se na dítě může cítit, znám několik dívek, které v rodině měli spoustu miminek a hlídali je a hned po škole jdou na mateřskou,protože se hrozně těší, až budou mít vlastní děti, ale těm není 16, ale je jim 19. Ale co si budeme namlouvat v dnešní době je nejdůležitější to finanční zabezpečení, takže pokud dívka má vzdělání a finanční zabezpečení a zajištěné bydlení, tak bych na věk nehleděla, každý se na dítě cítí v jiném věku.
-
2.12.2011 10:23Takže já měla dítě v 17ti a v 16ti jsem otěhotněla přítel je o dva roky starší než já. Miminko bylo plánovaný s půlročním snažením. Měla sem to v rodině opravdu hodně velmi hodně těžké. Toužila sem po své rodině, mít vlastní zázemí, vědět že někam patřím a je tu někdo kdo mě potřebuje. Máme koupený svůj vlastní byt o velikosti 3+1 s pokojíčkem s vestavěným nábytkem příme pro dvě děti, byt je prostě v luxusním stavu. Nenávidím ty mladý holky co jsou stejně starý nebo jako byli a mají děti o který se nestaraj a má je většinou babička a oni se couraj po discotékách a nechodí do školy to sou ubožačky a takovím by to dítě měli vzít. Moje tchýně mi závidí jak umím vařit a jak dobře umím vychovávat dceru. Moje máma řekla že kdyby věděla jak dobrá budu máma neřekla by mi ani slovo. Jsou ze mě unešený jak dobrá jsem a sem na to hrdá a nejvíc sem pišná na svou dceru. Je jí rok a deset měsíců. Bylo mi 18 let když sem otěhotněla po druhé chvíli na to mi je 19 let jsme v pátém měsíci a moc se těšíme na další přírůstek. Pro mě je to ale samozdřejmě na dlouhou dobu poslední, rodinu sem chtěla mám jí a sem šťastná teď mě čeká práce s kadeřnicí ale to mám ještě čas. S přítelem se budeme v červenci brát. Sem šťastná a dobrá a kdokoli by mě nějak chtěl urazit je to ubožák a závidí že v tak mladým věku mám vše co potřebuji naorzdíl od jiných co mají ho... i v 5Oti
. Nemůže tu nikdo soudt mladý maminy nebydlí snima znám spoustu mladých holek kterým bych tu držku rozkopala že se o to dítko nestaraj ale já jsem důkaz toho že sou mámi co jsou suproví jako jiný mámi ve 30ti. Moje máma měla ségru taky v 17ti a je to bombová máma milují jí o nás se starala velmi dobře a dobře nás vychovala horší to bylo s naším tátou ten byl o 7 let starší než máma, kvůli němu sem si založila tak brzy rodinu. Ale vždycky sem byla takoví mamkovský tip. Sem šťastná na kafi si sednout bez malí sem ještě nebyla od doby co sem sní otěhotněla bez ní ani krok nikomu jí nepučím je to moje prdelka a má vše co chce ale jen pokud si to zaslouží . Každá máma je zralá na dítě v jiném věku. Znám i 30ti letý mámi co děti hází do popelnice a nebo utečou pryč a děti je nazjmají. Samo je spoustu mladej co se děti dělaj aby si udrželi chlapa, nebo chtějí předčasně dospět atd. Já sem si diskotéky užila až až nebavilo mě to vůbec ani alkohol nic takovího od maličky sem se starala o malí děti mích sester a od 6. třídy mi říkal každej mámo takže to oněčem světčí -
4.12.2011 21:42
Mě je 18 a o mimi se snažíme půl roku...Příte je o hodně starší než já...
