Znakování s batolaty
Ahoj, jsou tu nějaké maminky, které se svymi slyšícími dětmi znakovaly (znaková řeč pro batolata). Překvapuje mne, že se tady toto téma nikdy neprobíralo. Osobně znakuji s dnes už dvouletou dcerou a chystáme se na to i s druhou, protože s tím mám velmi dobrou zkušenost. Založila bych pak případně i skupinu. Díky vyjádření, i třeba negativní.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.3.2015 13:43ja jsem se o znakovani taky zajimala. pak jsem ale cetla, ze to nekterym detem muze branit ve vyvoji reci a navic, ze se domluvi jen se znakujicim rodicema u ostatnich jsou pak vice frustrovani, ze jim nikdo nerozumi. tak jsem si rikala, ze bych ji zkusila naucit jen ty zakladni veci, dulezite pro mne i pro ni jako jist, pit, curat, kakat, atp. treba aby znakovala, ze me ma rada, mi - zatim - prijde nadbytecny a myslim, ze se bez toho ona i ja obejdeme, aniz bychom o cokoliv duleziteho prisly
-
12.3.2015 12:55já jsem o tom slyšela už víckrát, ale nikdy mě to nezaujalo natolik abych hledala podrobnosti. nikdy jsem neměla pocit, že bych to potřebovala
-
12.3.2015 12:55Tisíckrát ANO! Mám 15měs. dceru a skvěle si "pokecáme"... Řekne mi, co chce, co hledá, kterou knížku má ráda, že má ráda mě a tátu (a taky medvěda
). Když "krmí" medvěda, tak mi řekne, že mu dává banán. Je to prostě bomba! -
12.3.2015 13:21když se mi narodil syn, o této metodě jsem věděla, ale neoslovilo mě to. Víc mě oslovila bezplenková metoda a snažila jsem jakoby čerpat z této myšlenky. Syn začal docela brzy a hezky komunikovat (hlasem) sám a před druhými narozeninami spustil přímo ve větách a pusu nezavře doteď. Má velký cit pro jazyk.
-
12.3.2015 13:28
A můžu se zeptat, jak se pak učili vaše děti mluvit? Známá znakovala a malá si strašně dlouho vystačila se znakováním a pomalu ve dvou letech používala jen 3 slova. Což samozřejmě nemusí být tím znakováním.... jen mě to zajímá...
-
12.3.2015 13:36Mám pár kamarádek, které znakují a vychvalují si to
-
12.3.2015 19:30
O znakování jsem už letmo slyšela, ale zatím jsem o tom nepřemýšlela. Myslím, že to může být zajímavý a přínosný způsob komunikace. Malé je 15 měsíců a začínat s tím už nebudeme. Domnívám se, že jí rozumím i bez znakování hodně dobře. Jsem s ní pořád a plně se jí věnuji a řekla bych, že docela dobře chápu, co mi chce říct, na co ukazuje, co chce. Ano, někdy to je až na třetí pokus
Malá je hodně trpělivá a nerozčiluje se, takže mi dává dostatek prostoru, abych ji poznala. Neříkám tím, že znakování nemá smysl, jen jsem chtěla vyjádřit zkušenost s "klasičtějším" způsobem komunikace. -
13.3.2015 13:01
Taky mě mrzí, že se tu diskuse tak zaplevelila. Docela by mě zajímalo, jestli má někdo negativní zkušenosti. Chodily jsme s dcerou na kurzy a ostatní děti se o dost hůř rozznakovávaly (ale nevím, jestli se znakovat začaly, nebo ne) a je mi jasné, že když rodič dlouho nevidí nějakou odezvu, tak zvolní, nadšení brzy opadne a šmitec. Vím, že holčičky jsou komunikativnější a asi neznám ani žádného znakujícího chlapečka
