Společné bydlení

Otázku položila: Bývalá uživatelka #44288 10.2.2013 9:25

Ahoj holky, mám hrozné dilema potřebuju poradit. Jsem s mým přítelem už 2,5 roku a čekáme mimčo. Jsem teprve u konce prvního trimestru a chápete jistě, že jsem hrozně přecitlivělá a na některé věci nedokážu správně reagovat. Jde o to, že já mám svůj byt, na který si splácím hypotéku a můj u mě bydlí. Vyskytla se možnost, že by mu jeho mamka darovala domek. Samozřejmě jenom jemu. Je to starý dům a potřebuje opravit, což znamená postupně z výplat nebo nějaká půjčka. Když jsme se o tom začali bavit, tak můj vůbec váhal, jestli bych si tam mohla dát trvalé bydliště, když se tam spolu nastěhujeme. Očekává, že prodám byt, tam mi nebude patřit nic - nejsme ani manželé, tak pokud se za několik let rozejdeme, tak nemám nárok ani na půlku z toho, co bychom třeba vrazili do oprav. On se chce prý chránit, protože jeho rodiče se rozešli, hodně vztahů se rozpadá atd. atd. Já to na jednu stranu chápu, každý se chce chránit. Jenže on staví náš vztah na tom toje moje, to je tvoje a jednou se možná rozejdeme. Chtěla bych moc bydlet v domečku, ale nechci být blbá a skončit s holým zadkem na ulici. Já bych mojeho připsala ke svojí hypotéce a na svůj byt atd., kdyby o to stál, ale on se nemá ani nijak ke svatbě atd. Jiné by to asi bylo, kdybychom kupovali něco nového a začínali bychom od začátku, ale ani tak si nejsem jistá.
Prostě z něho cítím ten strach a váhání. Jsem z toho opravdu nešťastná. Přitom nemá důvod mi nevěřit... Jak to máte s bydlením vy? Díky za reakce...

Děkuji holky za reakce. Jenže pochybuju, že to pronajmu za slušný peníz. Už teď mě hypoška, stavebko a SIPO dělá něco kolem 12 tis. a těžko to pronajmu v takové výši. Vždycky na ten byt budu doplácet. A i kdyby, tak vím, že to bude do budoucna pro děti investice. To je trochu útěcha. A když jsem se dívala, jak klesly nemovitosti, tak bych na tom prodeji stějně i třeba 200 tis. prodělala. Já se utvrzuji v tom, že se bytu nevzdám, ale dělá to mězi náma propast. . .

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Andrea06028910.2.2013 10:20

    Tvého bytu se v žádném případě nevzdávej !! Nechej si zadní vrátka , tak jako to dělá ten tvůj !!
    Váhá s tím , aby jsi tam měla trvalý pobyt (??!) , to už by se ti měla rozblikat červená kontrolka a měla by jsi zbystřit , já bych to tedy udělala .
    Neváhá s prodáním tvého bytu , ale už nechce , aby patřilo něco z JEHO majetku TOBĚ , ale neuvědomuje si , že by peníze z prodeje TVÉHO bytu , šli na opravu JEHO domu a ty by jsi neměla na nic nárok ?? to je troch přehnané , buď napůl nebo nic .
    A když napůl , tak pěkně všechno právnicky stvrdit , když teda nejste manželé a ke svatbě se nemá .

  • v případě, který jsi popsala bych si byt každopádně nechala a pronajala ho, do "jeho" bydlení bych nechtěla investovat do ničeho, co by sis v případě rozchodu nemohla odnést.

  • podle toho co píšeš tak váháte oba.............už z tohoto důvodu bych do společného bydlení nešla. Musí tam být to nadšení, zapálení, něco společného,........a to u vás bohužel není. Udržujte si každý svoje a možná přijde čas na vaše společné bydlení

  • To jsi v dost složité situaci, můžeš si byt nechat a zkusit ho pronajímat, kdyby jste se náhodou rozešli, budeš mít pořád kam jít.
    U nás je to tak, byt (družstevní) jsme kupovali ještě když jsme nebyli manželé a protože já jsem neměla peníze, platil ho tehdy ještě přítel a je napsaný jako vlastník já jsem uvedená jako "spolubydlící". Platím nájem a veškeré výdaje, takže jsem vlastně úplně pitomá, protože kdyby došlo k nejhoršímu, nezůstane mi vůbec nic. Převod vlastnických práv na oba manžele by se musel zaplatit a myslím, že to dělá asi 10tis. což je za "blbý" papír celkem dost. ALe až se bude byt převádět do osobního vlastnictví, tak už budu chtít abysme tam byli oba (pokud do té doby nepostavíme domeček).
    Tak asi tak no:-)

  • Já mámbyt v družstevním vlastnictví, který mi před několika lety koupil táta. Časem bude možné odkoupit ho a vzhledem k tomu, že jsme již manželé, byt by automaticky spadal do společného jmění manželů. Ale s manželem jsem si před pár měsíci ujasnila, že bych ráda, abychom to právně při odkupu ošetřili tak, že byt bude jen můj. Vím, že to bude znít hrozně, ale člověk vždycky musí počítat s tím, že prostě může přijít problém a vzhledem k tomu, že čekáme miminko, nechtěla bych pak zůstat bez bydlení. Naši jsou rozvedení a máma při rozvodu přišla hodně zkrátka. Manžel s tím naštěstí nemá problém a tenhle můj požadavek chápe. On zase bude pravděpodobně jednou dědit půlku bytu po rodičích a na to zase nebudu mít nárok já. Já jsem taky investovala peníze do rekonstrukce bytu. Taky bychom si hooodně do budoucna přáli domeček a kdybychom ho dávali dohromady už společně, rozhodně by byl logicky napůl.
    Co se vaší situace týče, tak dokážu pochopit, že se tvůj partner chce chránit, ale na druhou stranu nemá právo po tobě chtít, abys prodala svůj byt. Jako ideální bych viděla, kdybyste vy tedy dali dohromady ten domek, ty bys ale mohla přispět tak maximálně nějakou prací a pak, kdybyste v něm společně bydleli, tak bych být tebou ten byt pronajímala, aby ti platil hypotéku a nájem. A tak to může být klidně dlouho a pokud by to mezi vámi opravdu nevyšlo, měla by ses kam vrátit. Pokud nebude důvod k obavám, budete mít pro vaše dítě nebo děti byt, se kterým se pak dá už nakládat, jak bude v té době nejvhodnější. Rozhodně si myslím, že prodej teď je i nesmysl vzhledem k cenám nemovitostí a tak nějak všeobecně se ví, že nemovitost je nejlepší investice. Takže bych se ho opravdu nezbavovala.
    A taky bych se nebála toho, jak on tohle chce mít vyřešený předem. Ono je to zodpovědnější, než řešit všechno při případném rozchodu, kdy by se ve výsledku jeden snažil odrbat druhého.. Byť ti takhle představa teď přijde jako nemožná.. Já jsem o tom hodně přemýšlela a rozhodně se mi to neříkalo manželovi snadno, že bych to tak chtěla mít, ale naštěstí jsem byla plně pochopena..

  • Já bych si ten byt taky nechala, a asi bych možná uvažovala o nějaké smlouvě, že jasné žen domek je jeho, ale přece opravy a vybavení, tak nějak napůl? že kdybyste se rozešli musel by tě vyplatit nějakou částkou? Můj otec taky dostal domek a mamka při rozvodu nic nedostala, ale měli ještě byt, který mamce nechal...ale chatu třeba měl otec... a podrobnosti nevím, ale na domek kažedopádně neměla nárok... a když tam budeš bydlet tak taky budeš investovat, budete rodina, něco do zahrádky a tak, to se nezdá... určitě si na to sednite a promyslete, ... my s manželem jsme oba přišli s holou prdelí tak jsem takové věci nemusela řešit, ale vím, že kdybych taky dostala byt a pod. tak bych to smlouvou řešila, že při rozvodu moje, ale že ho vyplatím se společného "vkladu", ale u nás to tak není... bytu bych se nevzdávala, pronajímala, a penízky si z toho dala na nějaké spoření, a i kdyby, tak to dostanou TŘEBA děti ten byt, a druhé třeba penízky, a když vám to nevyjde tak jsi zajištěná... určo nad tím senděte a pořádně vklidu proberte, určo se domluvíte!

  • Tak ja ti napisu jak jsme to meli mi. Kdyz jsme se potkali tak jsem vetsinou jezdila k priteli do bytu na noc.-2roky,protoze ja byla jeste u rodicu a nesmela jsem si nikoho ani v 25ti letech dovest. pak jsem si opravila vrchni patro u babicky ve velkem baraku. Tak se za mnou pritel prestehoval do roka. Pritom si drzel svuj byt, kam si odskakoval z prace kokat na TV, zdrimnout,.... Ted po osmi letech mame mimi s uz rok bydlim i s malym v jeho. Na opravu jsem mu nedala ani korunu páč on me taky ne. Jedine co mi tehdy koupil byl stul a zidle a ty jsme si tedka vzali sem. Koupila jsem treba bazen za 35tis, kavovar za 10tis, ted skrin za 45tis,ale to ja spis beru jako ze neplatim najem,tak sem tam neco koupim. Kdyz on bydlel u me,tak mi nedaval na jidlo ani na najem a ted to mame taky tak,ze ja neplatim nic. Teda kdyz to sectu,tak ve finale jsem za rok uz zaplatila velky najem:-),ale nechci oplacet jako on stejnou minci a chci mit ciste svedomi. Z materske si ale splacim hypoteku na barak ktery jsem koupila a loni i prodala a tak mam nejake penize-tzn zadni vratka. To jen aby jsi vedela, ze ja na tvem miste bych mu nedala ani kacku. Chapu,ze uvazuje jak uvazuje,ale tak prece muzes uvazovat i ty a budete jako mi. Tezko rict co je lepsi a co horsi. Ale byt tebou,tak mu reknu,ze kdyz to ma byt jeho,tak at to taky opravi za svoje a ty se jen nastehujes. On u tebe ted bydli? Nebo jak to mate??? Taky ho prece nic nestoji kdyz je u tebe. Tak co. Byt si nech a mysli na zadni vratka TY sama, pro sebe a pro mimi. Nikdy nevis co se stane a i nejzamilovani to muzou mit druhy den jinak. Bud do toho pujdete fifty fifty anebo ty si nechas byt,ktery si budes platit sama a on opravi domecek kde budete jako rodina. Je to tezke,ale neudelej kravinu a nepodlehni.

  • Ahoj, já měla něco podobného. Žila jsem s přítelem v jeho domě a měla jsem svůj byt, který jsem odmítala prodat dokud se nevezmeme a udělala jsem dobře. Když jsem otěhotněla, s přítele najednou vypadlo, že si mě stejně nikdy nevezme a když jsem porodila, tak mi dal najevo, že si mě nejen nechce vzít, ale nechce se mnou už ani žít. Musela jsem se sbalit a i s mimčem se odstěhovat. A jak jsem byla ráda, že mám ten svůj byt.:-D

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 694 otázek, kterým se dostalo 273 820 odpovědí a 411 008 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se