Posedlost
AHoj všichni, chtěla jsem se zeptat, zda jste některá opravdu posedlá chutí mít dítě..? já zjistila, že já ano. Je mi 22 ale po dítěti toužím už tak od 18ti. Tak touha je ale strašná, 2x jsem už mále těhotná byla, vyšli mi testy, ale pak z toho nic nebylo. Nejhorší je, e přítel chce jeste počkat(má už jedno dítě menší,ale prý spíš chce počkat skrz práci a bydlení..bydlet máme kde ale nebylo by to asi pro dítě nejvhodnější prostředí(mochluku a máloo místa)..já všechny tyhle faktory chápu, ale prostě jsem tak zabedněná, že to dítě stejně chci..miluju děti, mám s nimi zkušenosti už od mala, vychovávala jsem sestru mladší, a starší zase má už dítě. Vím co je to za starost a že se třeba ani neyspím, že budu mít mín peněz, že se nedostanu všude možně, ale mě je to vážně uplně jedno.. Příjdu si opravdu posedlá..vidím děti a mužu se někdy ubrečet
Související články v encyklopedii
-
Potvrďte si své těhotenství
Hladina hCG
Pod zkratkou hCG se skrývá lidský choriový gonadotropin vznikající po oplození vajíčka. Zvyšující se hladina tohoto hormonu v krvi a později v moči prokazuje u ženy těhotenství.
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.6.2010 8:44
taky jsem takové období měla, někdy na konci střední školy, ale pak jsme šla dál do školy, pak sháněla práci, odstěhovala se a na pár let mě to zase přešlo.
-
2.6.2010 8:55Víš ono je to opravdu těžké, pokud nemají chuť se stát rodiči oba, není to potom dobré. Nejlépe je o všem spolu mluvit a vždycky se doberete k nějakému kompromisu.Ale věř mi pokud budeš chlapa k něčemu tlačit nebo ho přesvědčovat, bude to jen horší. Lepší je jako to udělat tak, že je to vlastně jeho přání a jeho skvělý nápad, ale to už musíš vědět jak na něj.
-
2.6.2010 8:47To mít dítě s sebou nese i zodpovědnost. Zodpovědnost minimálně za dva a umět vybírat ze všech rozhodnutí a možností jen to nejlepší. Zkus se na to také tak podívat. Jistě chceš, aby bylo tvé děťátko spokojené a mělo vše, co potřebuje. Hlavní problém tu vidím ve tvém partnerovi. Je třeba vás obou. Zkuste svou situaci nějak řešit a přiblížit otázku bydlení a práce + jejich řešení. Pak by už v cestě nemělo nic stát. Vím, že je to hodně jednoduše řečeno a realita je složitější. Musíš svou posedlostí nakazit i partnera a nebo vyřešte společně jeho obavy, proč se tomu brání.
-
2.6.2010 9:00
Ahojíky, já tě chápu. Ve svých 22 letech jsem se vdala a myslela že budemem mít prcka. Já akorát dodělala školu. Jenže manžel taky začal, že nemáme bydlení a peníze. že je potřeba abych si našla prvně práci. že doba je "zlá" a co pak budeme dělat, z jednoho platu bychom neutáhly barák nás a ještě prcka. A že chce až ho budeme jednou mít, abychom mu mohli dát takový ten střed a neotáček a počítat každou kačku. Tak jsem nad tím přemýšlela a opravdu jsem si tehdá tu práci našla (jsem v ní do dnes)pak jsme zrenovovali patro v baráku mých rodičů kde bydlíme (nechtěli jsme se zadlužovat a kupovat) a nyní mi bude za pár měsíců 27 a manžel najednou že ho moc chce. Tak už se poprvé snažili....uvidíš, ten správný čas příjde. Ale já ho určitě do ničeho nechtěla tlačit, aby si to mimi taky moc přál a pak si ho užíval stějně jako já.
-
2.6.2010 9:56
No vidíš, takhle já chtěla dítě v 18 s mým nynějším partnerem. Kvůli tomu jsem ani nešla na vysokou školu, protože mě přišlo strašně dlouho čekat dalších 5 let. Jenže pak to najednou vymizelo a já šla do práce, pocítila jsem dostatek peněz, to se mi zalíbilo, pak jsme dělali bydlení a ted je mi 26 a když už se snažíme, tak se nedaří. Život není lehký
-
3.6.2010 23:01Ahojky, vím přesně o čem mluvíš. Ve 20ti sem se vdala a ve 22 přišla velikánská touha po mimču, přesně jak popisuješ...jenže přišla manželská krize a najednou se myšlenka na mimi úplně vytratila. Pak jsem změnila práci a s manžou jsme k sobě zase našli cestu. Náš vztah je už dlouho pevný a plný lásky, oba jsme zase strašně šťastný... Toha po mimískovi je ještě silnější než dřív a navíc posedla i manžela. Vymyslel už jména, založil spoření pro mimi a kouká po dětech a při tom se rozplývá (až mě to u chlapa skoro děsí
) Né je to fakt super, jen se nám to mimi zatím nedaří... Ach jo, ale tenhle měsíc už to snad vyjdeeee!
Každopádně ti přeju ať se rozhodneš jakkoliv tak ať si šťastná a ať se ti splní tvůj sen o miminku! Zkus si o tom s partnerem ještě promluvit. Držím palce, Jana
