Nevím, co mám po škole dělat ani jak pokračovat
Ahoj, mám strašný problém, který má prý hrozně moc lidí na střední, ale já si s tím prostě nevím sama rady. Až odmaturuju, nevím, co chci dělat, nebo možná vím, mám nějakou myšlenku, ale nevím, jak toho dosáhnout ani, co by pro mě bylo nejlepší. Začínám být z toho opravdu špatná a když mi někdo řekne, že ví, kam chce jít na školu nebo jakou práci bude dělat, opravdu jim závidím. Já bych chtěla dělat něco s grafikou, reklamou a tak. Něco, kde bych mohla využít fantazii, takže třeba něco navrhovat. Baví mě i psaní a kreslení, navrhování různých věcí. Ale jak se k něčemu takovému dostat? Když někomu ukazuju třeba své kresby, tak se jim líbí, stejně tak mé příběhy lidi na internetu čtou a dělala jsem labelling, letáčky a tak pro různé firmy, i ve škole mě učitelky grafiky a ikt hodně chválí. Mě takové věci baví, tak si na tom dávám mnohem víc záležet než ostatní, ale co když to nebudu dělat jako práci? Nemyslím si, že bych něco jiného uměla. Potřebju nějak využít fantazii, kreslení a zkušenosti s počítačem. Kamarádka třeba studuje na hotelovce a chce jít na práva. Říkala ať jdu s ní, jenže i když mě to baví, copak pár hodin práv stačí, abych se tam vůbec mohla hlásit? Jsem z toho opravdu špatná. A ani nevím, na jakou školu jít? A mám vůbec jít na vysokou? Je to potřeba? Ve škole nám dělal přednášku pán, který se těmito věcmi zabývá a tvrdil nám, že vysoká není až tak potřebná, jak si myslíme. A přiznám se, nejsem úplně nejchytřejší. Prosím, poradíte mi někdo, co bych mohla dělat nebo jak mám pokračovat?
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
-
Cesta k poznání vlastního těla
Měření bazální teploty
Měření bazální teploty je jeden ze způsobů symptotermální metody, který umožňuje ženám poznat své tělo a zjistit, kdy u nich dochází k ovulaci. Poslouží všem, ať už jako antikoncepční metoda či pomůcka při snažení.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
26.7.2017 8:43Ahoj. Hned v úvodu svého příspěvku Tě chci uklidnit. Je ti pravděpodobně 18, maximálně 19 let. V tomhle věku jen málokdo ví, co přesně chce dělat, natož aby znal ty správné cesty, kterými se k tomu danému cíli přiblíží. Nejsi jediná, nejsi v tom sama. České školství je bohužel nastaveno trošku nešťastně. Prakticky děti v patnácti letech si mají vybírat zaměření své odbornosti. Je to zcela nereálné a nesmyslné, jelikož jsou v nejbouřlivějším období svého života, které je plné změn tělesných i duševních a mají dost starostí sami se sebou. Často se tak stává, že si vyberou zcela nešťastně obor, který je pak po celou dobu studia nebaví a už v druhém ročníku vědí, že tohle nikdy dělat nebudou. Tady si můžeš gratulovat, jelikož to vypadá, že jsi šla studovat polygrafii a ta Tě baví. Nasaď úsměv a buď šťastná, spousta jiných takové štěstí neměli. Člověk své cesty životem hledá stále. Čeká tě mnoho a mnoho křižovatek, na kterých se budeš rozhodovat co dál. Tahle je jedna z prvních, nikoliv však úplně první. Člověk by měl zvážit všechny možnosti, nicméně by se tím rozhodováním nikdy neměl trápit. Neexistuje křižovatka, z které by nebylo návratu. Zrádnost životních křižovatek tkví v tom, že se lidé rozhodnou a poté rozhodnutí litují. Dám ti radu, která ti může pomoci, se spoustě trápení vyhnout. Pro příklad to budu definovat za pomoci cesty automobilem. Jedeš autem a dojedeš na křižovatku. Je to klasická křižovatka ve tvaru Y. Z nožičky jsi přijela, vracet se nemůžeš, nebo nechceš a musíš se rozhodnout, zda pojedeš doprava, nebo doleva. Vybereš jednu ze dvou alternativ a dáš se na cestu. Po pár kilometrech narazíš na tři obrovské výmoly a dva balvany, které se urvaly z přilehlé skály a leží na silnici. Cesta je to komplikovaná a ty se bojíš o to, že si rozbiješ podvozek auta, nebo zapadneš a nebudeš moct v cestě pokračovat dále. Začneš si říkat, že jsi hloupá, proč sis vybrala tuhle cestu a ne tamtu apod. Tohle je bohužel jedna ze základních lidských vlastností. Litování rozhodnutí, přemýšlení o tom, jak by to bylo, kdyby...a nakonec zhodnocení toho, že tamta cesta by byla rozhodně lepší. Jak to ale víš? To nemůžeš vědět. Tam na té cestě by třeba bylo výmolů deset, urvaná krajnice a v nejužším místě tři urvané balvany. Zkrátka nemůžeš nikdy vědět, zda jsi se rozhodla špatně, nebo dobře. A proto nikdy neuvažuj nad tím, co by kdyby....a pokud to nezvládneš, vždy předpokládej, že jsi se rozhodla správně a vybrala tu lepší cestu. Nikdo neříká, že bude jednoduchá, většina cest v životě jednoduchých není. Zkrátka neplač nad rozlitým mlékem. Máš celý život před sebou, nikdo neříká, že se teď hned po škole musíš usadit v nějakém oboru. Většina lidí, co běhá po světě to tak nemá. Zkusili toho po vícero, než zakotvili u toho, co je opravdu baví. A někteří to dosud nenašli. Když se teď rozhoduješ, tak si zodpověz na pár základních otázek. Napiš si je na papír, ať je vidíš před sebou stejně tak, jako odpovědi. Vizualizace Ti nesmírně pomůže. Ptej se sama sebe, čeho se vlastně bojíš. Pak se zamysli nad minulostí. Kolikrát v minulosti se stalo to, čeho se bojíš? Jaká je tedy pravděpodobnost, že se to stane nyní? Jaké máš možnosti? Do kdy se musíš rozhodnout? Stanov si termín a do té doby nic nerozhoduj, jen hledej informace. Googli, čti, zkrátka sbírej vše potřebné k tomu, aby ses v daném termínu mohla rozhodnout. Až budeš mít všechny informace, ke všem možnostem, které jsi si stanovila, tak se v termínu rozhodni. A pak už se nikdy neotáčej zpět. Jdi cestou, kterou sis zvolila, překonej překážky co potkáš a když si budeš zoufat, řekni si, že nevíš, zda by na těch jiných cestách nebyla cesta ještě horší. A nakonec věz, že to, jak se rozhodneš v 19ti letech pro Tvůj život nemusí být vůbec směrodatné. Ještě tisíckrát si můžeš vystavět vlastní křižovatku, když se sama sebe zeptáš, zda chceš pokračovat v tom co děláš a zvolíš si možnosti cesty, mezi kterými se budeš rozhodovat. Ke každému rozhodnutí se stav natolik zodpovědně, abys někdy nelitovala toho, že jsi si nedala dost práce se sháněním informací, které napomohly Tvému rozhodnutí. A pakliže budeš vědět, že jsi si s tím dala tu největší práci a sehnala opravdu všechny data, která do rozhodování mohla vstoupit, tak si můžeš být jistá, že jsi se v danou chvíli rozhodla nejlépe. Přeji šťastný život s co nejmenším stresem z rozhodování!
-
26.7.2017 8:44
Šla bych pracovat do reklamní agentury jako junior, lidí je v tomto oboru nedostatek - často tam zastaneš více věcí a i grafice můžeš dá prostor, jen bude potřeba se naučit pracovat s photoshopem či podobným programem pro návrh grafiky. Pokud budeš dobře umět cizí jazyk, tak lze činnosti rozšířit i na zahraniční klientelu a tam to je finančně mnohem zajímavější. Ručně kreslené věci dle mě "tolik nefrčí" a vše se nyní dělá v digitálu. A při tom samozřejmě si můžeš založit živnost a dělat to, co tě baví - kresli na zakázku či jiné věci. VŠ je podle mě dnes už přežitek, který ti jen vezme roky mládí a do praxe ti nic moc nedá - tedy za předpokladu, že v rámci VŠ budeš jen chodit na to svoje a nebudeš vyvíjet žádné další aktivity v rámci projektů na VŠ a dobrovolných činností - tam teprv se dá něco přiučit. Výjimku tvoří strojírenské obory a IT - tam je VŠ samozřejmě hodně dobrá. Ale dle tvého zaměření o tomto směru neuvažuješ, takže jakékoliv humanitní obory aspol. jsou dnes vesměs k ničemu. Sama mám VŠ (pedagogická) a musím říct, že mnohem více mi dala SŠ (taky pedagogická). Nyní dělám něco úplně jiného, i když také v tom je zamotané vzdělávání, ale dospělých (školím). Pohybuji se nyní v IT a on-line marketingu.
-
26.7.2017 10:10Prace.cz, Jobs.cz a jim podobné stránky - zadej si tam "reklamní kreativec" a hledej
Tohle by na tebe podle tvého popisu mohlo sedět Najdeš tam i požadavky, jestli chtějí vysokou nebo ne. A na myšlenky "nejsem úplně nejchytřejší" se vykašli, podle mě neexistuje kreativní člověk, který by nebyl chytrý. Tak se nepodceňuj 
-
20.10.2023 5:38Já jsem po škole vyzkoušela několik zaměstnání, protože jsem taky nevěděla co. Až časem zjistíš, co by tě tak mohlo bavit. Mě nebavilo nic, tak jsme se s manželem rozhodli, že budeme podnikat. Využili jsme možnost založení s.r.o. u https://sidlofirmypraha5.cz/sluzby/zalozeni-firmy , protože ani jeden z nás neměl s budováním firmy zkušenost, tak jsme si chtěli nechat pomoct, abychom nezkrachovali hned na začátku
. Uběhlo pár let a máme dobře rozjetou firmu. Nemůžu si stěžovat. I když to ze začátku nebylo lehké, jsou horší a lepší dny, ale ve výsledku jsem za to ráda.
