Nadpřirozeno
Ahoj, mám dotaz, zda věříte na nadprirozeno. Možná se ti zda jako blbá otázka, ale já pár případu zažila, například se mi sama zapla televize, já ležela v posteli a ovladač byl na 100% u té televize. Poté další jiné „drobnosti” ale chce se zeptat, jaký na to máte názor.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
22.8.2018 21:56
No mne nemluv. Pred chvili jsem zjistila ze jsme meli v kuchyni otevrene okno. Ja mela otevrene vedlejsi jen ventilacku a muj s okny nic nedelal. Tak mi sakra rekni co to je
ja si nejsem vedoma ze bych ho otvirala. Ted ani nemuzu usnout blbym pocitem.
A muzu ti rict ze ja se casto nevcitim doma sama. Před necelým rokem jsme se prestehovali do domecku po manzelovych prarodocich. Hodne casto jsem mivala pocity (hlavne kdyz manzel nebyl doma) jako by nekdo stal v mistnosti.. kdyz uz jsem si nevedela rady a byla jsem z toho fakt nervozni tak jsem nahlas zanadavala ze chci mit pokoj a byt tu sama a pozadala jsem pokud je nekdo pobliz tak at me necha byt... A vzdy to pomohlo.
Zni to blaznive ale proste.... Mozna je to v hlave, mozna ne. 
-
22.8.2018 22:02
Nám se občas i sama vypíná
ale ne udělá bych v tom nic nadpřirozeneho, prostě chyba v Matrixu -
22.8.2018 21:38Ja bych si asi pomyslela ze je rozbita televize.. nejake domaci zvire doma neni ze by mohlo na ten ovladac slapnout?
-
22.8.2018 22:05Taky se mi zapina a jeste k tomu huci a blika svetylko.
-
23.8.2018 8:43
U nás občas sám od sebe zvoní zvonek. Prvně jsem podezřívala děti, že si na ulici hrají a zvoní na zvonky. Ale to byl vždy slyšet dupot pod okny, jak prchaly, teď je ticho a ulice prázdná. Ale já bych to spíš viděla na nějaký zkrat než duchy. Podle mne má vše své logické vysvětlení a na nadpřirozeno nevěřím. I když mne 2x navštívil duch (já to přikládám své fantazii). Před 8 lety mi zemřel děda, který byl jednou z nejdůležitějších osob v mém životě. Byla jsem na něj napojená už dříve. Například pár let před jeho smrtí už měl jednou namále, zkolaboval a lékaři mu nedávali téměř žádnou šanci na přežití. Tehdy to jako zázrakem přežil bez trvalých následků. A když ležel v nemocnici, tak se mi v práci z ničeho nic spustila z nosu krev, i když na to netrpím a já měla pocit, že je něco špatně. A pak jsem se dozvěděla, že v ten stejný okamžik došlo k dalším komplikacím. No a právě tento děda za mnou 2x po smrti byl. Poprvé v den, kdy umřel. Samozřejmě jsem z toho byla hodně špatná a najednou jsem cítila, jak mne někdo hladí, přestože jsem byla v místnosti sama a jeho hlas mi říkal, že to bude dobrý. A opravdu jsem se po tom cítila klidněji. Podruhé se objevil, když jsme se snažili o mladšího. Trvalo to pár let, než jsme se ho dočkali. A jednou ve snu přišel děda a řekl mi, že se ho dočkám, ale že to bude výměnou za babičku. Byla jsem z toho zoufalá a nevěděla jsem, jestli tedy chci další dítě, když to znamená, že přijdu i o babičku. Ale jak už jsem psala výše, tak na takové věci nevěřím, takže jsem si nakonec řekla, že to byl jen sen. Babička sice stále žije, ale opravdu jsem o ni přišla. Hned po narození syna se u ni začala projevovat nemoc, ze které se vyklubal Alzheimer. I dle doktorů tak rychlý sešup ještě neviděli. Z plnoštíhlé ženské je tak třicetikilový stín, přestože ji teprve bude 70, tak vypadá jak stoletá strařenka, nechodí, nejí (krmí ji sondou do žaludku), nesrozumitelně huhlá a kouká do prázdna. Takže sen se splnil, babička sice žije, ale všechno, co ji dělalo mou babičkou, už je dávno pryč.
-
23.8.2018 9:27
Chapu, ja zlikviduju jakykoliv dotykovy telefon. Maximalne po mesici zacne ukazovat nesmyslny cas. A to klidne i 3 ruzne casy. Na liste na displayi i na sporici jiny. A je to uz 4 telefon co mi to dela, takze nahoda to neni. To je asi takovy nejvic hmatatelny dukaz toho, ze jsem "divna"
-
23.8.2018 10:04
Ano, věřím na to. Už jako malá, jsem viděla duchy a cítila jejich přítomnost. Jednou jsme byli u mamky kamarádky, seděli jsme v obýváku a hráli si, podívala jsem se na chodbu a vedle skříně stálo dítě a koukalo na mě. Když jsem se ptala, proč tam stojí a kouká na nás, mamka i kámoška vypadaly vyděšeně. Pak ta kamarádka v noci slýchávala dětský naříkání německy (bylo to u hranic, její manžel byl němec a syn mluvil německy i česky), ale když za ním přišla, spal. V noci se sami pohybovali hračky a bouchala branka na schodech (aby syn nespadl ze schodů). Pak zjistili, že v jejich baráku zemřelo německý dítě.
Jindy jsem šla s rodičema po hřbitově a zkonstatovala jsem "tady je tolik lidí a všichni se na nás dívají", rodiče mi řekli, že tam nikdo není a já jsem odpověděla "jojo, tady lítají všude nad těma hrobečkama".
Když jsem byla na druhým stupni, vídala jsem chlapa v černým, koukal na mě z dálky, později začal přebíhat přes silnici, když jsme někam jeli. Nakonec se zjistilo, že to je můj průvodce. V tomhle období jsem taky vídala hrozně smutnou holku, vždycky na mě koukala a pak zmizela. Dokonce jsem jí i nakreslila, stejně tak toho ducha u mamky kamarádky.
Cítím přítomnost takových bytostí a jsem s nima schopná i komunikovat. Naposledy, když jsem byla nemocná a ležela v horečkách, skláněli se nade mnou 3 muži v černým a něco si povídali. Sami mi v pokoji padaly věci, to už se nestává.
Mamka mívala sny, že v něm někdo zemřel a časem se to pak opravdu stalo (sousedka, která měla myslím leukemii).
Stejda má novej dům u lesa, odjeli na dovolenou a babička s dědou jim ho hlídali společně s pejskem. Jednou jsme tam byli se ségrou taky. Šli jsme se podívat s babičkou do patra a když jsme přišli do ložnice, byla zaplá televize. Nikdo tam 14 dní nebyl. Strejdovo přítelkyně říkala, že se jim sama zapíná i když je vytažená ze zásuvky. Její dcera jí prej jako malá říkala "neboj, ten je hodnej", vždycky, když něco cítila. Mají podezření, že to je někdo z jejích prarodičů a nebo někdo, kdo na tom místě kdysi umřel. V mojí blízkosti občas blbne elektronika.
