Muž u porodu
Ahoj holky,
jsem v 6tt. Na tuto otázku je ještě brzo, ale včera jsme se bavili s mým chlapem o porodu. On má strach, že když tam bude, tak pak se mnou nebude moct mít sex. Že to pro něj bude moc silný zážitek. V létě jsem měla mimoděložní a taky to dost prožíval.
Jestli některá z vás měla u porodu chlapa, jak to prožíval? Prosím písněte zkušenosti. Budu moc vděčná. Je to pro nás všechno tak nové.... 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.1.2013 7:38Ahoj, teda ještě jsem nerodila, ale mám zdravotnické vzdělání a vím, že pokud je muž u porodu, tak se nikdy nesmí dívat TAM, resp. měli by to postavit v tvé hlavě, aby právě neviděl to, čeho se bojí... je jasné, že pokud jsou např. nějaké komplikace, tak ho sestřičky a doktoři odstrčí kamkoliv a je možné, že uvidí něco co by neměl, ale tak má i svůj rozum, tak tam snad koukat nebude, když mu to není příjemné... ať se spíš drží u tvé hlavy, pokud to půjde. A nebo se dohodnete, že u porodu nebude, i když spousta chlapů mi už řeklo, že by byli 1000x víc nervózní, kdyby tam nebyli a nevěděli co se tam děje...
-
7.1.2013 11:45Ahoj, já jsem ještě nerodila, ale tímhle tématem se zabývám, a tak za sebe radím hlavně na nic netlačit. My to máme třeba naopak - můj přítel (zatím) říká, že by u porodu rád byl, což já mu samozřejmě nebudu zakazovat, ale kdyby nechtěl, rozhodně bych ho nenutila a nevadilo by mi to. Pokud by nešel, vzala bych si k porodu svou tetu, která rodila už čtyřikrát a vím, že ona by mi skutečně pomohla. Co vím, tak podle výzkumu muži, kteří u porodu chtěli být, byli nakonec rádi, že u něj byli, ale ti, co tam šli jen z nějakého vnějšího tlaku (okolí to očekávalo, partnerka si to velmi přála apod.), to občas i silně narušilo sexuální život toho páru. Pokud se na to tvůj přítel necítí, nenuť ho a neber si to osobně. On by ti tam stejně nepomohl a akorát by z toho měl trauma. To si radši vezmi k porodu někoho, komu taky důvěřuješ a který ti tam bude skutečně nápomocen.
-
7.1.2013 7:57Tak i když bude stát u hlavy, stejně uvidí vše - jak leze dítě ven, krev a možná i něco jiného... To je holt porod. Takže pokud se na to necítí, ať se do toho nenutí. Ale i tak tam s tebou může být po celou první dobu porodní, pomáhat ti s kontrakcemi, sprchou, masírovat tě a vůbec ti dodávat podporu. A až půjdete rodit, může buď zůstat nebo prostě odejít na chodbu. Stejně si myslím, že u samotného porodu ti ten chlap nic moc nepomůže. Možná pro pocit opory, ale to je asi tak vše.
Třeba zkuste později navštívit předporodní přípravu, kde se ty i partner přesně dozvíte co vás čeká a jak porod probíhá a budete vědět, do čeho jdete bez jakýkoliv iluzí. Podle toho se pak třeba může rozhodnout. Já měla o porodu taky trochu zkreslené iluze... Jsem si myslela, že rodička má přes nohy přehozené prostěradlo, jako ve filmech, a že chlap prostě nic nevidí. Byla jsem vyvedena z omylu, chlap vidí fakt vše. Takže jsem taky měla obavy, jak to manžel zvládne. A byla jsem ráda, že se mnou nakonec absolvoval ten kurz předporodní přípravy, kde se natvrdo dozvěděl, co ho u porodu čeká a i přesto tam chce být celou dobu. Jsem moc ráda, že tam bude, ale taky jsem ráda, že si je jistý, do čeho jde. Pokud by si jistý nebyl, já sama bych byla celý porod nervózní, jak to zvládne a jak mě pak bude vnímat, až uvidí, co všechno ze mě leze... Sice rodím za pár dní, osobní zkušenost tedy nemám. Ale já osobně bych raději chlapa, který si není jistý, nechala při samotném porodu jít čekat na chodbu... Nejen kvůli němu, ale i kvůli sobě, abych byla v klidu a nemusela myslet na to, jak se bude tvářit, když začnu zvracet, když budu krvácet, když neudržím stolici atd. -
7.1.2013 8:15
Dle mě je to blbost a pak je to na chlapovi, jak se k tomu postaví. Můj manžel ze začátku moc neprojevoval nadšení, že by šel, ale pak se postupem času sám přidal, že jít chce a byl jen rád. Oba jsme si to užili a těšíme se na další, až jednou bude
Stál mi u hlavy, podpíral záda, držel mě za ruku, kterou jsem mu drtila 
a pak jako pyšný taťka donesl malou z vážení a měření se slzama v očích. Takže opravdu to každému jen doporučuje. Když byli oba u "výroby", měli by být i u porodu, je to přece i jeho dítě A co se týče sexu, jakmile to šlo, tak jsme na to skočili Asi je to jiné, než před porodem, ale rozhodně se necítíme nějak pošpinění, nebo tak něco, prostě to patří k tomu, že žena rodí, tak proč by to mělo chlapa znechutit? Pokud ano, tak je to dle mě s prominutím slaboch -
7.1.2013 9:21
Ahoj, Tvůj chlap má částečně pravdu. Ten můj se tam dolů kouknul (protože na sále s námi nikdo nebyl a já si nebyla jistá, zda je tam dole všechno vpořádku) a pak jsem ho k sexu skoro musela přemlouvat
. Ale časem se to dalo do normálu . Prostě až tam budete, tak ho měj jenom u hlavy a tam dolů pusť jenom zdravotnický personál. Pokud k porodu nechce - tak ho NENUŤ! -
7.1.2013 13:42U meho porodu manzel byl a byl to pro neho krasny zazitek...asi zalezi na chlapovi ale ja jsem toho nazoru ze by u toho ti chlapy meli byt...ted cekame druhe miminko a manzel se strasne tesi az bude zase asistovat...
Je to lepsi kdyz je s tebou je ti oporou a bude mit krasny zazitek na cely zivot ten muj plakal jako zelva -
7.1.2013 14:00Manžel byl u porodu 2x a v pohodě.Nic traumatizující na tom neviděl.Muž by měl mít právo se sám rozhodnout, zda tam chce být,nebo ne.Pokud se na to necítí,tak atˇnechodí-nenutit.
-
7.1.2013 8:05tak já mám za sebou porody 2. a u každého byl partner (ale při každém jiný
)
byli mi oba velkou oporou kdy mi masírovali záda při křížových bolestech a pomáhali do sprchy/vany.
na sexuální život po porodu to nemělo vliv ani u jednoho. akorát po tom druhém když manžel odcházel ráno domů, tak si povídal že my ženský sme masochistky (že jdeme do porodu i když to bolí a je to náročné) - měla sem porod se silnýma křížovýma bolestma zakončený akutním císařem a to měl o mně velký strach, aby jsme byli oba s malým v pořádku. ale jak říkal - byl raději se mnou než někde doma čekat a nevědět jestli sem/sme v pořádku. byl to nakonec i on, kdo poprvé malého uviděl a nafotil, protože já měla celkovou anestezii. -
7.1.2013 9:04ahoj, muj chlap mi od zacatku rikal, ze tam pude leda z donuceni, na predporodni kurz take nechtel...ale nakonec to vse byly jen silacke reci; u porodu byl, byl tam zlatej, snazil se mi pomoct sec mohl (a to moc nemohl, nebot sem byla celou dobu vleze na monitoru, tak mi spon oznamoval kdy mi zacinaj kontrakce - dle masinky, jakobych to sama nepoznala
) a urcite sem v jeho ocich leda tak stoupla sam nesnasi doktory, nemocnice, krev...bleee. ale na to v tu chvili urcite vubec nemyslel, stejne mi stal u hlavy a venoval se me, ne co ze me (s prominutim) tece.
do strihani snury se nehrnul, ani sem ho nepresvedcovala, to by na nej mohlo byt prilis, hihi
no, nakonec byl dle meho stastnej, ze to mohl se mnou prozit, malou si choval driv nez ja, vse nam zdokumentoval a k dalsimu porodu ho urcite "premluvim" zase (zatim se nekrouti) -
7.1.2013 9:28
Ten můj se dlouho nevyjadřoval. zda půjde nebo ne, ono taky pořád nebylo jasné, kde budu rodit a jak se to stihne, ale nakonec byl u porodu, když přenášeli miminko k ošetření, šel s nimi (jen za roh), a když se pak vracel, mezi nohy mi nakouknul, ono to ani jinak nešlo, bylo to na ráně
a říkal, že viděl i placentu na tácku. Nic to s ním neudělalo, na sex měl pak chuť až až. Akorát musel být dlooooouho trpělivý, dlouho mě to pak bolelo.
Každopádně ho nenuť. POkud nebude chtít, vezmi si s sebou radši někoho jiného, musí chtít sám, nenaléhej.
Třeba k tomu dojde, že bude chtít, až miminko uvidí na UTZ nebo až začne kopat. Taky pomůže seznámit se s prostředím, prohlídnout si porodnici, jít na kurz předporodní. Anebo ho to ještě odradí. Každý je jiný. -
7.1.2013 10:07
Ahoj manžel od začátku chtěl být u porodu, vedl silácké řeči, jak se bude dívat přímo, aby viděl jak jde syn na svět, nakonec zustal stát u hlavy a říkal, že odvahu se podívat dolu neměl, jen stačilo jak slyšel nástřih
Ale on je dost silná povaha, třeba moje mamka by mého tatku k porodu nepustila, táta je ze všeho hrozně vystresovaný a jí by to jenom zhoršil, protože by si ještě dělala starosti, co s ním. Takže hodně záleží na povaze muže, toho svého znáš nejlíp ty Mě tam muž moc pomohl, byl taková ta tichá síla, co mi dávala pit, když jsem potřebovala, otíral mi pot z očí a taková ta podpora. Ale maminka, co se mnou pak byla na šestinedělí toho svého sama poslala pryč, že se nemohla dívat na to, jak tam trpí málem víc než ona, někteří chlapi neunesou to, že té ženě nemužou nijak pomoct, a vidět, jak trpí je pro ně hrozná psychická zátěž. Takže záleží muž od muže. -
7.1.2013 10:17
Ahojky, manžel u porodu byl, byl se mnou celou první dobu porodní, kdy mi strašně pomáhalo to, že mi sprchoval záda ( měla jsem křížové bolesti) a chytal mě, když jsem mezi kontrakcema ve sprše usínala
a když jsem mu mohla drtit ruku ( měla jsem potřebu se pořád něčeho pevně držet, něco mačkat), říkal mi podle monitoru, kdy končí kontrakce, dával napít, otíral obličej a pak mi po porodu řekl spoustu věcí k průběhu, který si já vůbec nepamatuju . Byl i u samotného porodu, stál mi u hlavy. Jeho pocity? Byl moc rád, že tam byl, říkal, že nechápe, jak to my ženský zvládneme, ale taky na druhou stranu říkal, že se o mě a o malého bál (porod v jednu chvíli přestal postupovat), že pro něj bylo hodně těžké to, že mi nemůže nijak pomoct a že měl jeden okamžik, kdy přemýšlel, jestli bude zvracet nebo omdlí / ale zvracet prý nevěděl kam, tak to ustál .
Za mě: nedovedu si představit, že by tam se mnou nebyl.
Za manžela: byl moc rád, že tam byl, říkal, že je moc rád, že byl na předporodním kurzu, protože jinak by se bál víc než se bál teď, že tam teda na jeho vkus bylo dost krve atd., ale i tak je rád, že tam byl a myslím, že i víc chápal, to jak jsem se po porodu doma ploužila (když byl u toho hodinového šití atd. )
Jo a na sexuální život to vliv nemělo -
7.1.2013 10:29
Muj pritel byl u obou porodu, chtel tam byt. Od bolesti mi pomoct nemohl, chvilemi jsem ho asi ani nevnimala, ale vedela jsem, ze tam je, ze tam na to vsechno nejsem sama. U prvniho porodu jsem musela lezet napojena na kyslik, tak tam mi delal spolecnost, podruhe jsem vetsinu casu stravila ve sprse a on cekal na porodnim boxu pripraveny mi pomoct, kdybych cokoliv potrebovala. U obou porodu mi stal u hlavy, ale i tak toho videl dost. U syna s usmevem vzpomina na to, kdyz jsem zatlacila, vykoukla hlavicka a pri netlaceni se zase schovala...
Po obou porodech mi udelal prvni fotky s detmi - kdyz se na ne podivam, tak mam slzy v ocich, jaky to byl krasny zazitek byl i u prvniho osetreni, vazeni... a pak prisel s tim malym uzlickem za mnou, tvaril se tak pysne a stastne a malem by mi je nedal
Pokud budeme mit jeste treti dite, urcite tam bude chtit byt znovu.
Uvidis, treba tvuj partner zmeni nazor, casu ma dost. Ale pokud nebude chtit, nenutila bych ho. -
7.1.2013 12:07Mi jsme to meli od zacatku napreskacku. Pro me bylo automaticke,ze tam bude se mnou, o to jsem byla prekvapenejsi kdyz mi rekl,ze si mysli,ze by pak o me nemel sex zajem. Strasne me to mrzelo, protoze jsem mela a vlastne mam pocit,ze u delani jsou dva, u porodu by mohli byt dva a na vychovu jsou taky dva. Tak jsem se pak smirovala s tim,ze tam nebudu a shanela dulu nebo kamaradku. Pak mi sam navrhl,ze by se mnou sel nekdy do predporodniho kurzu,tak jsem nejaky vyhledala a chodili jsme a po druhe navsteve rekl,ze tam se mnou bude at nejsem sama,ze jsme si to upekli oba a byla jsem rada. Míchal mi kazdou pul hodinu homeo, poustel mi sprchu, drzel me ve vane a pocital mi kontrakce a vzdycky rikal,uz uz uz bude konec. Ke konci nakonec tlacil i s asistentkou na bricho aby mi pomohli maleho vytlacit. A taky kdyz uz slo do tuheho,tak sel pro personal bo ja bych asi nedosla
Rekl mi,ze u druheho nebude ikdyz byl rad, ze mi pomohl a videl,ze to opravdu neni prochazka ruzovym sadem, tak uvidime. Nutit nema cenu, to by se mu opravdu mohlo zprotivit, nechala bych to ne nam, muze nastat obdobi,ze se mu nebude chtit,bude se bat,... Jinak gratuluju, tak jsem 6tt
