Krize ve vztahu v sexu

Potřebuju se vypsat a zároveň trochu poradit. S přítelem spolu budeme v březnu pět let. Vztah jako takový je za mě skvělý, milujeme se navzájem se podporujeme, bydlíme spolu už 3 roky. Jenže včera jsme měli menší rozhovor s tím, že on prostě cítí že na sebe nejsme 100% napojeni a že do sebe zkrátka nezapadáme. Plus on je v sexu dominantní, nymfoman a vyžaduje ho často a je to pro něho hodně důležité. Já jsem v tomhle ohledu spíš pasivní, když mě vzruší tak se potom dokážu na něho napojit a všechno je perfektní ale když bych měla něco začít já, je to trochu problém. Zkrátka neumím ho “svést”, vzít si tu dominanci, vzít si ho a užít si ten sex když to takhle řeknu. Já sama na sobě pociťuju, že spíš potrebuju někoho, kdo by mě vedl a takže sex s ním je pro mě naprosto úžasný, ale to samé nemůže bohužel říct o mně. Jemu to pochopitelně vadí, protože přede mnou měl vztah, kdy ta holka byla na tom stejně jako on a v sexu jim to klapalo skvěle.
U mě mu tam chybí ta vášeň z mé strany a ačkoliv si to nepřiznávám ráda, vím že to tak je. Ale zase po 2 měsících co jsme spolu začali chodit jsem začala brát HA, tak nevím jestli to není tím. A nevím moc co bych s tím měla dělat. Vzrušuje mě, moc se mi líbí, má krásné tělo a celkově mě přitahuje, jen prostě tohle neumím.. To samé na začátku jsem prostě nedokázala udělat ty první kroky (sexuální) a vždycky mi musel nějak pomoct, dát tam ruku, jinak bych já sama od sebe nezačala apod. A já si říkám proč tomu tak je?
Předtim jsem měla opravdu krátký snad dvou měsíční vztah, jestli se tomu tak dá vůbec říkat, kdy ten kluk mě využíval na sex a pak mě nechal a za chvíli měl zase jinou. Takhle to dělal furt, jenže to jsem v té době nevěděla. A vím že s ním jsem byla jiná, jenže na konci mi hodně ublížil a já pak kapitolu s ním zavřela úplně a možná že jsem v tom nechala i kus sebe.. Dává to vůbec smysl? Že prostě dřív jsem já sama taky byla nadrženější a chtěla jsem ten sex častěji, dokonce jsem neměla problém s masturbací a sem tam jsem se na něco podívala, jenže tohle všechno zmizelo. Možná jsem z toho trochu dospěla nebo je chyba někde jinde.

Absolutně nevím co s tím dělat a jak to vyřešit. Netuším jestli někdo zažil něco podobného, myslím si že moc asi nee, ale kdyby někdo měl jakoukoliv radu, budu ráda. Asi potřebuju slyšet je všechno má řešení a že to spolu překonáme ale je tomu opravdu tam? Snad to dává aspoň trochu smysl.