Je to slepá láska ?

Je mi skoro čtrnáct let a jsem z čtyřčlené rodinky. Taťka,Mamka,mladší bratr 11 let a já.
Na táboře jsem potkala super kluka . _______ byl prostě úžasný.Se všemy problémy my vždy pomohl.
I tak na mě pořád koukal, seděl vedle mě na mokré zemi a obejmul mě , když bylo potřeba.Při hrách šel výhradně po mě.A je mega hezkej. Takový románek. Historie jak to začalo je dlouhá. Kdyby někdo chtěl napíši mu ji.
Na konci tábora mě před rodiči jeho i mými objal.
Do včera jsem si s ním jen psala na whattsapu a instagramu.Fakt při každý příležitosti. Potom jsem přišla na to, že se kamarádí i s mým bratrem, i když mu je skoro 16. Vím, někomu to přijde jako brzo z mojí strany, ale zjistili jsme, že ho baví stejné věci a jsme podobní. Brácha mi řekl, že mě vidí jako dobrou kámošku. To bylo ok.Na včera jsme se dohodli , že sem přijede. Přijel o hodinu pozdě, ale to se dalo pochopit, vzhledem k jeho situaci. Film, který jsme rozkoukali, absolutní nezájem, ale Jirka ho odtáhl pryč.Byla jsem tam sama. Pak mě přesvědčili, abych šla na led s nimi. Šla jsem. Žádnou volnou chvíli mi bratr nedopřál. Jen 1 věta. Potom šachy. Já a on. Nedohráli jsme je. Asi vyhrál vzhldem k figurkám. Na oběd jsme měli jeho nej jídlo a stejně mu to bylo jedno, že jsem si vzpomněla. Bratr ho potom zase odvlekl.Jeli jsme pak bez táty do hospůdky. Skoro jsem tam usnula nudou. Jakoby si hrál na nedostupnýho a jen mi dovolil se dívat. Na otázku jestli si tento večer takto přddstavoval odvětil pobaveně ne. No já taky ne.Potom jsme ho odvezli domů. Říkala jsem to nejce a u toho mi napsal , že se s mým bratrm dlouho neviděl a že to napraví jindy.
A přesto se mi pořád líbí a nemohu na něj přestat myslet.
PS: Narostl mu stylový knírek.
Co bych měla dělat ?
Jsem hloupá ?