Jak jít dál?
Ahoj holky, vím, že na světě je dalších x-milionů důležitých věcí,ale mám ve všem ohromný zmatek. S přítelem (snoubencem) jsme spolu třetí rok. Na podzim jsme se měli brát, ale 3 měsíce před svatbou řekl, že potřebuje čas. Termín jsme už upravovali (z jeho strany) na podruhé. Naštěstí jsem nechala skoro veškeré zařizování na léto, takže k rušení toho nebylo moc. Jenže se ve mně pere obrovská zlost a zklamání. Jelikož ještě k tomu nebydlíme spolu,ale rekonstrujeme byt, tak tím pádem vše stojí. Vrátila jsem mu prstýnek, protože jsem na to neměla nosit ho dál (byli jsme rok a půl zasnoubeni). Má důvěra je jaksi pryč a zklamání velké. K tomu je ještě u nich doma brán jako hlavní opěrný bod, ve všem se na něj spoléhají. Je moc hodný, šikovný a je se mnou rád, ale od doby zrušení svatby se necítím s ním OK. Přijde mi, že náš vztah nesměřuje nikam. Cítím se dost sama, mám kamarádky vdané a s dětmi, ty mají jiné starosti. O svatbě nechci minimálně 2 roky slyšet, stála mě nervy (má rodina je dost šílená a jeho taky). Společné bydlení nepřipadá z jeho strany v úvahu (církevní prostředí). Ráda bych slyšela vaše názory.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.8.2011 20:41
Promluv si s ním, ať ti řekne co přesně mu vrtá hlavou, čeho se bojí, nebo co se děje. Mrzí mě to, musí to být hrozné nevěš hlavu, hlavně at ti všechno vysvětlí, třeba to je jen prostě strach z toho se takhle uvázat, vždyt kolik manželství vydrží? Možná se dokonce bojí, že tě pak ztratí, že se po svatbě všechno změní... Můj je jednou rozvedený a chvíli trvalo, než mě vůbec požádal o ruku...přesně deset let protože se bál, že mu to zase nevyjde.
-
10.8.2011 21:38
Na mě to působí jako obrovské zklamání Umím si představit, jak hodně jsi se těšila na svatbu (jako každá ženská), a pak se najednou stane něco, co víš, že tak být nemá...Já bych určitě po příteli chtěla vysvětlení, možná bych si vzala čas na rozmyšlenou i já...mně osobně by to určitě hodně mrzelo a brala bych to taky jako zklamání důvěry....protože pak člověk začne pochybovat a neví na čem si stojí....Každopádně vyříkat byste si to měli...
-
10.8.2011 21:02
Souhlasím s ostatními, taky bych byla ohromě zklamaná, zajímalo by mě proč, takže asi nějaká komunikace. Pro mě by to bylo skoro jako rozchod ýt z jeho strany. A nevím jestli bych měla sílu s ním být dál. Záleží prostě proč, jestli je to kvůli Tobě (to by bylo to nejhorší) a nebo z jiného důvodu (bydlení).
-
10.8.2011 21:35
Ahoj, jestli píšeš, že spolu nemůžete bydlet kvůli církevnímu prostředí, předpokládám, že je věřící a pak nechápu, proč tu svatbu odkládá... Určitě je důležitý si s ním o tom promluvit, říct si svoje pocity. Pravda je, že já bych to brala jako zradu, jako že si mě prostě vzít nechce... Určitě je to těžký, je mi to líto. Přeju hodně síly!