Já se z něj zblázním :(

nemůžu si pomoct, ten chlap mi leží v hlavě, den co den, od rána do večera, pořád o něm přemýšlím a nemůžu zapomenout. nemám to komu říct, potřebuju se vypovídat. je to pro mě pan dokonalý, má všechno co od chlapa čekám, je zkrátka perfektní a ještě k tomu krásnej. jeho problém - jedna holka mu před pár lety zlomila srdce a neumí se už zamilovat a proto taky skončil náš vztah po pár měsících, i když pokračoval v posteli (radši tohle než o něj přijít úplně), se vším všudy, vzájemné svěřování, nejlepší přátelé, já ho tak moc milovala a nesměla jsem to dát najevo, bylo to i tak nádherný, mazlení, občas romantika. ale nebyl mi schopný dát vztah. pak se vrátil k bývalce a stejně sme se vídali dál. skončilo to mezi nima, já mu všechny tyhle ženský odpouštěla a sama se snažila začít jinde, s jinýma, nešlo to. vždycky jsem se vracela k němu, podváděla ty ostatní, ta jeho dokonalost mi chyběla. z obou stran to bylo dost podrazů, tolikrát sme se pohádali se závěrem, že sme spolu skončili a už nikdy víc. stejně sme nakonec skončili v posteli, ale pak už nechtěl ani to. pak už skoro nekomunikoval. přestala sem být nedostupná... zbytečně zahozený rok, nenávidím ho za ty všechny jeho lži, za ty ženský, za to že se snaží začít jinde, za to že se pořád vrací k bejvalkám respektive se s nima občas vyspí, i když už mezi námi nic není, šíleně žárlím, chci ho pro sebe. pořád mi běží v hlavě všechno krásný co sme spolu zažili, všechno co mi řekl, a říkám si co se sakra stalo. vím že to s ním nemělo budoucnost ale vždycky jsem tak nějak doufala. vím, že když se zamiluje tak je perfektní a nikdy by se ke mě nechoval zle, nikdy by nepodvedl. začátek našeho vztahu, těch pár měsíců, to byla pohádka. i potom tu byl vždycky pro mě, a já pro něj, at se stalo cokoliv. a už tu není.... vím že to tak bude nejlepší ale neumím se s tím smířit, zkusila jsem to aspon tak, ačkoliv se mnou už nemluvil, že jsem mu sama napsala aby mě už nikdy nekontaktoval, že s ním už nechci mít nic společného. a on souhlasil. nikdy sme nebyli bez kontaktu víc jak 2 dny, ani když jsem začala vztah s jeho kamarádem. a ted už nemluvíme skoro 14 dní, jsou to hrozný muka, ale aspon mám pocit že to bylo moje rozhodnutí a né jeho. a pořád přemýšlím co asi dělá, jestli je zase s tou bejvalkou, jestli někoho má... a bojim se, že se mi stalo to co jemu - že už se nikdy nezamiluju tolik jako do něj. je to šílený pro něj bych udělala všechno na světě ale ted už toho zneužíval a začal se ke mě chovat jak k hadru na jednu stranu jsem štastná že to je za mnou, na druhou stranu se dusím a nedokážu myslet na nic jiného co s tím