Dilema ze života - chci víc
Ahojky, chápu že mě některý tady možná ukamenují a budou mi psát ať si sakra vážím toho co mám. Já to chápu vím že spousta lidí je rádo že žije, ale já si zas i myslím že si tvoříme život a to všechno i my sami a že není nic špatného na tom chtít víc. V poslední době se to na mě hodně podepisuje a za to jak jsem kdysi byla úplný flegmatik a bylo mi vše jedno, škola, práce, to jaky mám život hlavní bylo pohodlí, a klid, tak teď jsem úplný opak. Je mi 27 skoro, a chci ještě něco dostudovat, chci budovat kariéru, chci mít větší finance, chci toho víc. To se týká samozřejmě i vzhledové stránky takže jsem začla dost cvičit, atd. Někdy mám chmury a dilema ze to vlastně nezvládnu že nemám na to vystudovat, že stejně nevyjde kariéra kterou chci, že stejně ztloustnu po 30tce tak proč cvičím atd. Někdy z toho mám fakt vítr v hlavě až se cítím bez smyslu života a depresivně. Jsem i typ člověk co potřebuje mít neustále rozruch a cíl v životě i v tom dní vlastně, pořád nějaký plány jinak jsem úplně v dilemech. Někdy chytám i nálady typu popudivé chování k lidem, kdy se i jiné lidi snazim dotlačit k lepšímu a nechápu že to nechtějí nebo nedělají. Vím hrůza ale aspon si to nějak uvědomují ale neumím nějak těmto myšlenkam zabránit. Chci prostě od života víc, mít se ještě lépe atd. Asi jsem se potřebovala i trošku vypsat cizím lidem a třeba slyšet že takové nálady jste někdy před 30tkou chytaly taky 😂 že to je třeba taková ta krize kdy už víte že se vám blíží jiná etapa věku a jak jste s tím naložily? Děkuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
24.1. 12:00
Ahoj, já s tebou asi nebudu vyloženě sympatizovat, jsem čerstvě dostudovaná a dostávám se do toho stádia kdy hledám práci a bydlení a ten svatej klid, ale tohle mě zaujalo😊 Když říkáš, že chceš víc, tak asi zásadní otázka je, co máš teď? Asi stabilní zaměstnání, ale co koníčky, kulturní akce, podpora přátel, partner/ka etc? A jestli máš teď hromadu času na to makat na sobě, já bych se třeba zkusila vrátit k nějakým nevyplněným snům z puberty/dětství, koníčkům etc... třeba tě něco chytne z čehož se vyvine cesta kolem světa, noví přátelé, nebo drama, nervy, úžas... Ale hlavně, jestli ti to drásá nervy, tak bych nejdřív využila vypovídání se kamarádům a případně i terapeutovi, jestli je zatím nějaký větší nedořešený problém (ale to asi zas já moc dramatizuju)