Co je a není zneužití

Otázku položila: Anonymní uživatelka #429887 19.9.2023 16:12

Dobrý den,

potřebovala bych se vypovídat, udělala jsem totiž neskutečnou blbost...jde o to, že jsem byla zamilovaná do jednoho kluka, chtěl se se mnou vyspat, jenže to nešlo - jak se ukázalo na gynekologii, trpím vaginismem. Nechal mě a našel si jinou...jako by to nestačilo, všude jsem je pak začala potkávat, skoro každý den, jsem je musela vidět na ulici...Byla jsem z toho hrozně nešťastná...a ten kamarád má bratra, který je psychicky nemocný...já jsem moc dobře věděla, jaký je, ale stejně jsem se zachovala jako úplněj de-bil...Potkala jsem ho v hospodě, tak jsem se ho jen zeptala, jak se má a jak se má jeho bratr...jemu to samozřejmě došlo a začal se mi posmívat, že jsem pořád zabouchlá do jeho bratra, jak je to trapný, protože on má jinou a já už ho dávno nezajímám...tak jsem uznala, že má vlastně pravdu, že jo, jsem úplně trapná...
Tak mi řekl, jestli se nechci napít, tak jsem si dala, ale dost jsem to přehnala...zkrátka jsem nakonec celou noc pila a brečela...jenže pak jsem udělala tu největší, kolosální blbost, protože jsme spolu šli domů - bydlíme totiž na stejné vesnici, hospoda byla ve městě. A pak mi navrhl, že když jsem v tomhle stavu, jestli se nechci vyspat u nich doma, tak jsem uznala, že to bude možná lepší, domů jsem v takhle zřízeném stavu kvůli rodičům jít nechtěla...
Fakt jsem úplně blbá, pak si pamatuju, že jsem si lehla do postele a usnula...jenže pak jsem byla ještě v polospánku a on na mě začal sahat a hrabal mi do kalhotek...já jsem opravdu v tu chvíli byla dost mimo, tak jsem se nebránila...pak jsem se probrala a došlo mi, že na mě sahal, tak mi bylo strašně...bylo mi na zvracení, že na mě sahal, protože se mi ani trochu nelíbí a nic k němu necítím...dakt mi z toho bylo na zvracení a skoro jsem se rozbrečela, že se to stalo...
Ale pak jsem si řekla, že tohle zneužití nebylo, to by vypadalo jinak...ale od té doby je mi strašně, kdykoli si na to vzpomenu, tak brečím, mám z toho i noční můry...když jsem se svěřila, tak prý to byla sex. aktivita, ale je to moje chyba, jelikož jsem s ním šla dobrovolně a nebránila, tak jsem to vlastně chtěla taky...a nemám si hrát na chudinku.

Ještě možná dodám, že se to stalo před mnoha měsíci...a je mi pořád mizerně, kdykoli si na to vzpomenu...neustále cítím silné pocity hnusu, že se to stalo...uvažuji o sebevraždě...volala jsem i na linku bezpečí, tam mi ta paní spíš vynadala, že jsem s tím člověkem neměla nikam chodit...nevím, asi bude lepší se opravdu jít zabít. Ano, můžu si za to rozhodně sama, ale už s těmito pocity nechci dále žít...

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Tvoje blbost byla, že ses opila, ale vina je ta tom debilovi, který zneužil tvojí opilosti a zneužil tě. Když jsi s ním šla, nebylo to pod nabídkou sexuální aktivity. Pokud nejsi při smyslech (omamné látky, úraz, nemoc...), nelze od člověk čekat aktivní odpor a kdokoli toho zneužije, nese vinu sám. Doporučuju najít psychologa/terapeuta, který ti pomůže toto trauma zpracovat.

  • piprdka20.9.2023 11:53

    Hlavně nešil, čas vše zahojí, postupně na to budeš myslet méně a méně, až si jednoho dne vůbec nevzpomeneš. Nestalo se nic tak strašného, abys přemýšlela o sebevraždě. Podívej se třeba kolem sebe, kolik lidí je třeba postižených, fyzicky nemocných, a važ si toho, že jsi zdravá holka, co má ruce a nohy a celý život před sebou.

  • Ivanka9022.9.2023 21:21

    Zažila jsem něco podobneho. Přijala jsem pozvání neznámého muže, popili jsme a on mě nalákal, že mi ukáže fotky (z ciziny). Opravdu měl zajímavý zivot. Sex jsem s ním v plánu neměla.. Nelíbil se mi. Pořád mi doma nalival dva neuměla říct ne, sebrat se a odejít. A pak kdyz po me vyjel, nebránila jsem se. Byla jsem úplně mimo.. Telefón se mi vypnul, nebo možná to udělal on a můj přítel se po mě sháněl celou noc :( když to shrnu, byla jsem mladá blbá a naivní. K ránu jsem se probrala a z jeho bytu jsem doslova utekla. Dlouho mi ze sebe bylo zle a měla jsem dost podobne pocity jako ty. Plus ještě ublížila další osobě v mém životě.. :( nerada na tohle vzpomínám, bylo to všechno ale způsobeno nepochopením, on si od začátku myslel že se mi líbí a hraju divadlo aby mě vzal k sobě....

    Neboj se, naučíš se sama zpracovat to v sobě, potlačit to někam pryč do kouta..a jít dál. Je to zkušenost. A ty jsou nepřenosné. Prostě si das pozor s už se to nestane. Nenech se tím uzirat

  • Mohla ses bránit...říct ne...i opilá jsi vždy aspoň v nějakém stavu kdy se dá něco říct. Nevím no...

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 417 otázek, kterým se dostalo 272 160 odpovědí a 410 149 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se