Císařský porod a umělé zásahy
Ahoj, v souvislosti s filmem, který jsem viděla, bych se chtěla vás maminek zeptat na pár otázek, proto, abych si do budoucna ujasnila, jakým způsobem chci rodit. Všimla jsem si, když to tady čtu, že je velké množství císařských řezů a vrtá mi hlavou jakto? Takže maminky, které jste rodily císařem, měly jste předtím zdravotní problémy, nechali jste si píchnout epidurál, oxytocin na vyvolání, nebo to byl přímej císař? A pak se chci zeptat maminek, které rodily přirozeně, bez umrtvování atd, jak to prožily? Jak to prožila budoucí maminka, která měla epidurál a která měla vyvolávačku? A po kolika hodinách porodu vám tu vyvolávačku daly? A pak se chci zeptat, jestli je tu nějaká womenka, která rodila s porodní asistentkou doma? A pak jestli znáte nějakou porodnici, kde to berou trochu alternativně, aby mi miminko hned někam neodnesli a mohla bych ho mít co nejdéle u sebe, atd... No a ještě co se nástřihu hráze týče, je to nutné? Proč se to dělá? Děkuju 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.1.2013 21:21
rodila jsem akutním císařem, po tom, co jsem celý den prožila na hekárně a čekali jsme na porod přirozenou cestou, syn byl špatně otočený, velký a nezajel do porodních cest, ač jsem byla naplno ukázkově otevřená. Takže osobně nic moc zkušenost a stavy po císaři taky žádná sláva, pobyla jsem si v porodnici o pár dní dýl, opravdu mi po tom nebylo dobře a neměla jsem ani dobré výsledky krve a necítila se dobře. Osobně bych do císaře dobrovolně nikdy nešla. Přijde mi to jako bych si porod tak nějak neprožila jak jsem chtěla. Byl v tom už pouze strach o dítko.
-
2.1.2013 22:42Sama i s bráchou jsme se cca před 30 lety (tedy ale několik let od sebe) narodili císařem - tenkrát z důvodu, že naše maminka je menšího vzrůstu a mě nedokázala vytlačit. Brácha byl už pak plánovaný císař. Já sama rodila prvně před 2,5 lety a jelikož z máminy zkušenosti jsem věděla, že císař není žádné selhání či hrůza, tak nějak jsem ze strachu z porodu do poslední chvíle doufala, že mě rovněž císař nemine. Možná poněkud neobvyklý postoj.
Nicméně když už bylo jasné, že císař u mě plánovaný nebude, nějak jsem se s přirozeným porodem srovnala a říkala si, že to přežily generace jiných žen, tak to snad přežiju i já. Byla jsem ale rozhodnuta pro epidurál. Osud chtěl, že celý můj porod od prasknutí plodovky a prvních slabých kontrakcí do narození dcerky trval pouhé 4 hodiny, přičemž silnější kontrakce trvaly asi 1,5 h. V tu chvíli jsem si sice říkala, že další dítě nejdřív za 10 let, ale pořád se to vydržet dalo, takže nakonec nedošlo ani na epidurál. Nejhorších bylo posledních asi 20 minut, kdy byly kontrakce opravdu silné, již snad ani ne po 2 minutách a příšerně mě to již nutilo tlačit, ovšem mimčo ještě nebylo v pánvi zrotováno. Tlačení samo o sobě, ačkoliv to na videích a fotkách vypadá jako největší masakr, již bylo v podstatě velkou úlevou. Nástřih proběhl, ale vůbec jsem ten moment necítila - zkušená porod. asistentka totiž je schopna provést ho v nejvhodnější okamžik, kdy je kůže napnuta při tlačení na maximum, takže to člověk ani nepocítí. Určitě je lepší řízený nástřih, než být za každou cenu proti němu a mimčo člověka slušně potrhá - hrozí pak větší porodní poranění nejen hráze, a tím pádem i víc šití po porodu a hlavně delší hojení. Takže přirozený porod bez jakéhokoliv medikamentózního zásahu určitě lze přěžít - a to jistě i komplikovanější, než byl zrovna ten můj; ostatně, rodilo se tak po staletí. Tato moje zkušenost mi dodává odvahu i teď, kdy každým dnem očekávám narození druhého dítka - porod jako ten první beru všemi deseti. 
Je-li porod zdlouhavý a vyčerpávající, já osobně bych se epidurálu nebránila. A co se císaře týče - radši předem plánovaný, než skučet v bolestech dlouhé hodiny až dny, vyčkávat, jestli to teda přirozeně půjde či nikoliv a nakonec stejně skončit pod kudlou. To mi přijde jako nejhorší varianta.
Možné je sice v dnešní době všechno, ale že by sis řekla, chci rodit císařem a jinak ne, asi to tak ne uplně jde (jenom reakce na Tvoji poznámku, že si chceš do budoucna ujasnit, jak chceš rodit). Není-li předem zjevná nějaká komplikace (příliš velké dítě, hrozící zdrav. problém u Tebe nebo ohrožení dítěte, porod většího mimča koncem pánevním, vícečetná gravidita.... atd), vždy je snaha upřednostnit porod přirozený - jestli s epidurálem či bez něj, vyvolávaný či ne, to už je zcela druhořadé. Jde pouze prostě o to, že přirozený porod je fyziologická záležitost s minimem komplikací a skýtající rychlejší poporodní rekonvalescenci. Po nekomplikovaném přirozeném porodu rovněž nejsou omezení, kdy si případně pořídit další dítě. U císaře vzhledem k jizvě se nedoporučuje otěhotnět 2 roky po takhle vedeném porodu.
Co se týče toho, aby Ti mimčo po porodu hned neodnesli - nedojde-li k závažným komplikacím, kdy je nutné mimčo nebo rodičku bezprostředně dál ošetřit (ne-li resuscitovat atd), snaží se porodnice v dnešní době většinou izolovat matku od dítěte po co nejkratší dobu. V některých porodnicích mimčo matce hned po porodu položí na břicho, jinde miminko odnesou jenom na nezbytně dlouhou dobu na zvážení, změření, utření (ani ne okoupání), označení a zabalení - je-li partner přítomen u porodu, může se těchto procedur zúčastnit. Tak to bylo v porodnici, kde jsem rodila já a vyhovovalo mi to - mimčo s partnerem pak přišli zpátky za mnou na sál po té, co mi byla ošetřena a zašita porodní zranění; jsem ráda, že to bylo co nejdřív za mnou (nic příjemného) a nedovedu si představit absolvovat to s mimčem na břiše nebo přisátým k prsu. Pak nám byly dopřány dvě krásné hodiny sice pořád na sále, ale pouze v soukromí ve trojici, kdy jsme měli s manželem možnost se s naším miminkem prvně poznávat. Tolik moje zkušenost. -
3.1.2013 0:51Obě děti jsem rodila přirozeně a jsem ráda, že jsem tu možnost měla, protože to byl neopakovatelný zážitek.
Syn se narodil 9 hodin od začátku kontrakcí. Porod mi urychlovali píchnutím vody, oxytocinem a dostala jsem i kyslík, protože PA v jednu chvíli nedokázala najít srdíčko přes KTG. Epidurál jsem zamítla už po přečtení informovanýho souhlasu. Nechala jsem si píchnout dolsin, doufala jsem, že mi pomůže od bolesti. No nevím, jak moc pomohl, ale po porodu se mi motala hlava a zařekla jsem se, že podruhé už si nic píchnout nenechám...
Porod dcery mi vyvolali. Opakovaně se jim nelíbily záznamy z KTG, měli podezření na hypoxii plodu. V den termínu asi ve 13 hodin mě přijali na oddělení rizikového těhotenství, kde jsem čekala, až doktor sežene substituci k porodu pro případ většího krvácení (mám poruchu srážlivosti krve). Ve 14:45 mi zavedl čtvrtku tablety do čípku a jen co se rozpustila, začaly mi sílit stahy. V 15:45 mi při vyšetření praskla voda a v 17:45 byla dcera na světě. Takže jsem porodila 3 hodiny od zavedení tablety. Proti bolesti jsem si nic píchnout nenechala, bolelo to teda docela dost (myslím si že víc než poprvé), ale zase to bylo rychlejší než poprvé. Při těch nejsilnějších kontrakcích jsem si říkala, že už do toho znovu nejdu, ale když jsem se pak na pokoji mazlila s mojí krásnou princeznou, tak mě to přešlo
Kontakt s miminkem těsně po porodu byl lepší u syna. Hned mi ho dali na břicho, až pak přestřihli pupeční šňůru, očistili ho a zvážili. Pak mi ho zase donesli a zkusili přiložit k prsu. Měla jsem ho na porodním boxu celé 2 hodiny, pak ho odnesli na koupání, mě převezli na šestinedělí a tam mi ho hned zase dali. U dcery nejdřív přestřihli pupeční šňůru (měla ji omotanou kolem krku, ale přidušená naštěstí nebyla), pak mi ji dali na břicho zabalenou v látkové pleně. Po chvíli ji odnesli na očištění a zvážení, donesli ji zpátky a zkusili ji přiložit k prsu. Mezitím dovezli inkubátor, aby byla v teple, a hodinu jsem ji měla vedle sebe. Pak ji odnesli a já ještě hodinu čekala na porodním boxu. Když mě převezli na šestinedělí (naštěstí bylo zrovna volno), tak jsem ještě tak necelý 2 hodiny čekala, až mi ji sestra donese. Pak už jsme byly pořád spolu, i když se sestra ptala, jestli ji nechci první noc nechat u nich.
Oba porody naštěstí byly nekomplikovaný, takže na ně moc ráda vzpomínám a doufám, že si to všechno prožiju ještě jednou
Ještě k tomu nástřihu - u syna mi ho udělali, měl velikou hlavu, tak jsem měla asi 3 vnější a nějaký vnitřní steh. Dcera měla hlavu o malinko menší, ale nástřih nestihli, ani asi nebyl potřeba. Ale malinko jsem se trhla, i když netuším, jak se mi to povedlo na malým pysku... -
3.1.2013 8:21Já měla akutní císař. Celé těhotenství bylo bez problémů (kromě zvracení), normálně jsem chodila do práce i do školy. Císař byl proto, že malému se při kontrakcích v břiše nelíbilo a začal to tam vzdávat. Po celkové narkóze jsem pak celý den musela ležet (rodilo se v 5 ráno). Druhý den v 7 jsem vstávala. První den se mi chodilo hůř, ale pak přišla paní skrz rehabilitaci a další den už jsem ležela na břiše a fungovala normálně. Akorát mě trápili zaražený větry (to bolelo víc jak kontrakce, které jsem měla po prdnutí vody). Příště bych chtěla zkusit normální porod, tak uvidíme
-
3.1.2013 9:15
Já měla akutního císaře. Během těhotenství jsem žádné závažnější problémy neměla. Jen lehce zvýšený tlak a ke konci těhotenství nedostatek železa. Rodit jsem začala přirozeně. Nechtěla jsem žádný epidural, ani nic jiného. Kvůli tomu, že jsem se nedostatečně otvírala, tak jsem dostala injekci. Porod probíhal celkem rychle. Jenže synovi přestávalo bít srdíčko. Podezřelé mi už bylo, že je plná místnost lidí, že volají další a další doktory. Dokonce přiběhl i doktor, který byl ještě v civilu. Roztahovali mne háky a syna se snažili vytáhnut kleštěmi ven. Sestra mi skákala po břiše. Pak mi porod stopli o letěli na sál. Dostala jsem celkovou nárkózu a syn přišel na svět císařem. Naštěstí byl v pořádku. Mne osobně bolelo podstatně víc to hojení po císaři než celý ten předchozí porod. Dobrovolně bych si císaře nevybrala.
