Bolest při porodu

Otázku položila: Anonymní uživatelka #408680 7.11. 21:04

Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak byste popsali bolest po porodu? Kontrakce jsem zažila myslím dost silné, ale dcera se narodila císařem. Jak byste popsali porodní bolesti? Ostrá nebo tupá bolest? Jak moc intenzivní? Od několika lidí jsem slyšela, že neexistuje horší bolest, tak mě zajímá, jestli je to pravda nebo existují horší věci - pro mě osobně nejhorší zážitek asi rovnání zlomené ruky bez čehokoliv na bolest, vrtání mých extrémně citlivých zubů bez umrtvení (v době, kdy injekce nebyla zrovna běžná) a taky cévkování, všechno z toho bych popsala jako bolest k pos*ání, že bych radši opravdu rodila než to zažít znova. Nějak bych se ráda psychicky na porod připravila ale moc to nejde, když nevím co čekat. Videí o porodu jsem viděla spoustu, ale i tak...

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • buccaneerka27.11. 21:13

    Za mě rozhodně tupá bolest. Ani bych neřekla bolest, spíš obrovský tlak v celé pánvi. Ale asi bych to tolik neřešila. Například bolest u vrtání zubů snáším špatně, protože celý můj mozek to vnímá. Cévkování ani rovnání zlomeniny neznám, tak nevím. U porodu je člověk tak nějak "mimo", že v tu chvíli neřeší, kde a jak ho to bolí. A asi je to hodně individuální, ale já bych řekla, že porod fakt hodně bolel tak posledních možná 20-30 minut, víc asi ne.

  • Sama jsem rodila čtyřikrát vaginálně a něco jako bolest jsem zažila jen při jednom porodu, kdy mi kontrakce šly do kříže, to je spíš takový velký tlak, který jako by se snažil vystřelit z vrcholu kostrče a rezonuje přímo do onoho místa, to opravdu není moc příjemné, ale jinak jsem vnímala jen tlak, který jakoby rezonoval celým tělem, ale nesoustředil se do toho jednoho místa, takže jsem jej nevnímala jako něco negativního, ani jako bolest. V závěru porodu byl cítit dost nepříjemný tlak na konečník, což bych přirovnala k pocitu, že se mi strašně chce na velkou a není kde bych to pustila, takže to mám v sobě, přesně tak nepříjemný pocit to je, většinou už jde kontrakce za kontrakcí a nedá se tomu tlaku-potřebě uniknout, o bolesti bych však nemlivila. Před průchodem hlavičky (ale zažila jsem jen u prvních dvou porodů na koze) takové uvědomění si pánevní kosti a pocit, že miminku brání- (při porodu dalších dětí v poloze ma čtyřech jsem žádný blok necítila, ale třeba už tělo bylo i dostatečně rozvolněné) s při průchodu hlavičky max. trochu pálení okolo vchodu a pak nic, úleva, naprosté uvolnění, štěstí.

  • Popusu to tak, jak jsem to zazila ja. Postupovalo to postupne. Na zacatku jsem si rikala,ze to nebude tak hrozne. Ke konci jsem byla uplne mimo. Jako by mi nekdo rval vnitrnosti z tela. Kricela jsem bolesti, dlouho. Kdyz mi dali dite na bricho, bolelo to porad. Az kdyz vysla placenta, bolesti prestaly. Po porodu jsem osm tydnu mela silene nocni mury, zdalo se mi, ze zase rodim. Diteti je deset mesicu...asi do toho pujdu znovu, telo ty bolesti vymaze.

  • Určitě bych netvrdila, že tělo zapomene na tu bolest, znám několik žen které i po dlouhých letech z blbých křečí při velké mají okamžitě mžitky a zážitky z porodu opět před sebou v živé paměti :-D každá bolest je taková nezapomenutelna a nepříjemná, ať se to týká zubů, zlomenin, porodu... a hlavně každá máme jiný prah bolesti, co jedna vnímá něco nejhoršího bolestivejsiho, druha může vnímat jako pouze naražený prst ;-)

  • Myslím, že vnímání bolestí je hodně individuální. Pro mě porod nebyl příliš bolestivý. Rodila jsem vaginálně. První kontrakce jsem měla po třech minutách, takže jsem si jich užila hodně. Celkově porod trval 7,5 hodiny. Myslím, že nejvíce bolelo posledních 30minut. Při tlačení jsem už bolest necítila. Osobně si myslím, že záleží jak to máte v hlavě nastavené. Já se kontrakcím nebránila a říkala si, že po každé jsem blíže k miminku. Byla jsem jako v bublině. Další podstatná věc je prostředí a personál. Pokud vás zbytečně vyděsí, nebo se chovají chladně a celkově špatně, tak se to projeví i na vnímání porodu.

  • ono je to hodně individuální.
    při obou porodech jsem měla křížové bolesti, což teda není nic moc extra, ale nebyla to trvalá bolest, ale bolest, která přicházela ve vlnách, takže mezi jednotlivými vlnami se dalo vydechnout a při kontrakcích pomáhala velmi usilovná masáž dolní části zad, připadně teplá sprcha/vana.
    horší bylo, když mi k tomu při druhém porodu přidali oxytocin. to už se moc vydržet nedalo, protože se pauzy mezi vlnami zkrátily a po druhé probdělé noci jsem to prostě přestala zvládat.
    první porod vyvolávaný a od první kontrakce do porodu hlavičky trval necelých 7h. a za 2h po porodu jsem běhala po oddělení.
    druhý porod vyvolávaný - celý den kontrakce od vyvolávacích tablet (po 3min), předtím (podle lékařů) neporodní kontrakce po 6-10min, které se dají přirovnat k intenzitě ms bolestí. když začal porod tak kontrakce po max 3 min (kvůli křížovým bolestem jsem je vnímala dost intenzivně) - trvalo to 9h kdy bylo pro nepostupující porod a nemožnost napíchnout epidurál (aby bylo možné pustit více oxytocin) rozhodnuto o sekci v CA, takže sekce za cca 10h od reálného začátku porodu.

  • já měla porody příšerné, takže nevím, jestli vám mám vůbec psát. každý to má opravdu jinak. první porod trval tři dny a přísahám, že ten poslední už jsem chtěla jen umřít, druhý porod trval dva dny a v podstatě šílené bolesti co 3 minuty po celou dobu, třetí porod nebyl v plánu a dokonce jsem chtěla na interupci jen ze strachu z porodu, no pak jsem si řekla, že nemůžu být takový sobec, ale měla jsem celé těhotenství noční můry, a celých 8 měsíců jsem strávila v permanentním strachu, porod nejhorší, trval jen den a půl ale bolesti celou dobu takové, že jsem mlátila rukou do nábytku, abych si ji zlomila a přestala vnímat tu bolet porodní. jen dodám, že utišující prostředky jsem v porodnici nikdy neměla.... ne že bych nechtěla, dokonce jsem je chtěla podplatit, ať mi je dají, ale prý že "už to bude maminko" a " nebuďte taková histerka, rodíte přece už po .....(druhé, třetí,....). čtvrté dítě v plánu bylo, ale byla jsem rozhodnuta, že půjdu na plánovaný císař. nakonec mi psychologická zpráva nestačila a já rodila zase vaginálně.... prý to už teď půjde samo...marně jsem jim vysvětlovala, že já rodím "blbě a dlouho". porod trval jen den, bolesti po 3 minutách, poprvé jsem dostala aspoň rajský plyn. bolelo to tak hrozně, že jsem se jím chtěla otrávit, nastavila ho na max a snažila se vdechovat, co to šlo. po pravdě, na miminko jsem pokaždé dokázala myslet jen prvních pár hodin, pak už jsem chtěla jen umřít. nejsem na to pyšná, ale bylo mi to jedno, dítě mi bylo jedno, rodina mi byla jedno, jen jsem chtěla, ať to někdo zastaví. pátý porod byl v plánu a byl to plánovaný císař. konečně jsem byla schopná oblítat všechny potřebné doktory a dostat doporučení, i tak mě vzali až v porodnici 200 km od baráku. byla to procházka růžovou zahradou. jasně, bolelo to, ale nic, co by se nedalo zvládnout. už třetí den po císaři jsem byla doma, starala se o pět dětí, vysávala a dělala úklid po mé "dlouhodobé" nepřítomnosti. jinak, věřím, že psychika udělá hodně, a důležité je i stěstí na personál, ale koukněte na mě. pět dětí a šesté na cestě :-D:-D:-D takže... člověk přežije víc, než se zdá:-D:-D:-D

  • sisterryssobota 21:55

    U prvního porodu mě u samotného vypuzování nic nebolelo, padaly mi kontrakce a když mě malý natrhl, byla jsem mimo a nic nevnímala (šel s rukou u ramínek). U druhého porodu jsem už při vypuzování bolest cítila, ale stejnou jako kontrakce i ve stejných místech. Nejhorší bolest v životě pro mě byl zánět osmiček ;-).

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 73 653 otázek, kterým se dostalo 246 777 odpovědí a 386 070 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se