Vařím takhle oběd a Filípek si pěkně hraje v kuchyni. Najednou slyším, jak opakovaně říká: kokote, kokote. Říkám si: sláva, obohatil slovnik o další výraz! Sice to není mluva hodná mladého gentlemana, ale čert to vem, hlavně, že se hejbeme z místa. Kouknu se teda, co dělá, a zjišťuju, že přebírá zvířátka. A přicházím o iluze. Mládě neříká kokote, ale koko te. Koko jako kočka a te jako zvíře, které neumí pojmenovat:-)