Jak rosteme
Filip má 0 roků a 9 měsíců

26.02.2015
Váží 9,02 kg

Uffff, tak malej konečně po tuhém boji vytuhl. Dneska po procházce měl zvýšenou teplotu, před chvilkou pak 37,6 po odečtu a tak trochu pochrchlává, čert ví, co se z toho vyvine, ale usnout mi nechtěl. Ostatně on a spánek nejsou dobří přátelé už od půlky října, takže pravidelné vstávání co dvě hodiny pokračuje téměř každou noc. S výjimkou té na 16. února, kdy nějakým zázrakem mládě zaspalo rekordních osm hodin v kuse!!!!! Ještě teď tomu nemohu uvěřit, když si na to vzpomenu Bylo to ale krásný!!!!

Každopádně, v pondělí filipes oslavil tři čtvrtě roku na této planetě a za poslední měsíc se naučil spoustu hodnotných věcí, které bohužel nejsou zaneseny v žádných příručkách ani manuálech o běžném dětském vývoji. Takže:

- umí se plazit rychlostí blesku, že by i mamba zbledla závistí. A to hlavně za zakázanými věcmi a do místností, kam nesmí. Pokud má za zády vřeštící matku, ještě zrychluje
- 25. února se poprvé a zničehonic sám posadil a byl jsme z toho tak hotovej, že se smál na celý kolo, zopakoval to ještě třikrát a aby toho nebylo málo, začal se rovnou vytahovat za stůl do stoje.
- naučil se základy bodybuildingu. Lehne si na záda pod židli, chytí se šprušle a přitahuje se k ní ručičkama. Posilovna hadr.
- když je rozčilenej, už nepláče, ale regulérně peskuje - sice mu není rozumět, ale ten tón mluví za všechno.
- mohl by soutěžit v prskání slin do dálky
- pěkně se nám rozkecal, už se neomezuje jen na máma, me, táta, ale svůj originální slovník obohatil o méďa, ně, ne, hatáta, pupp, ťap, ťop, ajta krajta (pouze s palečkem v hubičce), etatáta (volně přeloženo "je tam táta"), etě (ještě), jééééé a mňam (to si mumlá předtím, než se s otevřenou hubičkou doplazí např. k palci u nohy, do kterýho se ze všech sil zakousne.
- umí bravurně šplhat skoro až do půlky holeně a tam se nesmírně pevně chytnout, aby nešel setřást.
- naučil se otvírat a zavírat dveře od skříní a místností, šuplíky a chodit na inspekci do koupelny, kde pak srdceryvně řve před sprcháčem, kde se právě meju.
- ví přesně, kdy napouštím vaničku a jakmile zaslechne vodu, připlazí se do koupelny zakousne do kraje vaničky a posléze se pokouší přehoupnout přes okraj a vykoupat se v oblečení
- nenávidí sušenky! Já bláhová mu je koupila v domnění, že je bude milovat, ale jakmile se mu dostala na jazyk, zašklebil se tak, jako by jedl ježky a od tý doby spustí pláč, kdykoliv se v jeho blízkosti objeví pytlík s tím skandálním žrádlem.
- naopak banán, borůvky, přesnídávky, jogurt a špenát už jí celkem v pohodě a nově se naučil taky zpracovat rohlík (úmyslně nepíšu jíst, pač s jídlem to prasení nemá nic společnýho ).
- zásadně se chce krmit sám, takže mi pokaždý vydrapne lžičku, rozpatlá její obsah a vesele ji odhodí na zem. Každý jídlo se tak protahuje na půl hodiny, plus další půlhodina je potřeba na uklizení kuchyně.
- zamiloval se do mikropředmětů, fascinují ho veškeré nitě, lidem trhá chlupy a fousy, nimrá vzory na hračkách, sbírá prach a cupuje papír, který následně požírá.
- umí se napít z hrnečku
- objevil, že existují i jiné místnosti než obývák.
- vytahuje podlahové lišty, rozebírá zásuvky, případně do nich těmi lištami mlátí.
- začíná šidit dopolední spánek, takže často padne až v jednu.
- umí skvěle vyhazovat věci, hlavně ty z vaničky. Žinka, parník, případně moje ruka tam nemaj co dělat. Stačí, že je tam kachnička
- naučil se budit matku štípáním do ksichtu, případně vydloubáním očních bulv, u čehož si slastně mručí
- a taky jezdit ve sporťáku, pač konečně vidí, co se kolem děje, může to komentovat, případně se tím ukolíbat do spánku. A taky si v něm krásně zpívá
- umí hodit zpátky míček.

Tak, Filípku, všechno nejlepší a hlavně se koukej uzdravit!