Jak rosteme
Jaromír má 1 roků a 2 měsíců

• 15.10.2018
• Měří 80 cm
• Váží 10,9 kg

Když řeknu, že to letí jako voda, tak to bude jen další fráze, ale když pozorujeme vaše dítko jak roste, tak ta fráze nabývá nových rozměrů
Poslední dva měsíce, jak už jsem psala, nabraly raketové tempo. Jaroušek roste jako z vody. Učí se něco nového téměř každý den a vždy mě tím překvapí prostě včera to ještě neuměl a dnes už to umí... jak se to probůh může dít tak rychle?

Co už umí:
- paci paci
- pápá
- vařila myšička kašičku
- ukázat zlobivého Jarouška
- ukázat gesto “nevím”
- ukázat jojo/nene
- ukázat tři ruské básničky
- berany berany
- polechtat se nosíkama s mámou
- dát mokrou pusinku (neumí ji zavřít)
- tuli tuli
- hají a hačí
- říkat o všem, co má 4 kola, brm brm
- jíst lžičkou kašovité pokrmy (to je novinka posledních 4 dnů), ale ještě to nemá vypalování, nicméně z toho mám obrovskou radost
- před koupáním chodit na nočník (už asi 14 dnů) na to jsem extra hrdá
- učí se kutálet a házet míčem

Umí ukazovat svět zvířat:
- žirafí dlouhý krk, tučňáčí chůzi a křik, medvěda, motýlka, všechny opeřence (všechno je prostě gaga), psa (vyplazuje jazyk a rychle dýchá)

Rozumí povelům/slovesům/otázkám:
- jdeme ven/koupat se/spinkat
- dívat se na pohádky
- přines mi... (knížku budeme si číst, hračku)
- kde je .../tam je (to mu zatím moc nejde)

Umí si “říct”, že se chce dívat na pohádky, že si chce číst knížku a že chce dudlík ta potvůrka ví, kam je dávám

Pasivní slovní zásobu už má taky docela pestrou, je to vážně paráda sledovat, jak mi každým dnem rozumí víc a víc.

Stále u nás vedou knihy a začíná nacházet oblibu i ve vkladačkách a hrách s tvary (prostrčit kruh kruhem atd.), taky má rád tahací, klapací dřevěnou kočku, ale ještě moc nepochopil, že ji má tahat za sebou a ne nahoru
Jinak chodíme na velké hřiště, které nám tady postavili na Černém mostě a tam jsme schopni zakempit na hodně dlouho, neboť to tam Jaroušek zbožňuje - je tam loď, hrad, pískovište, kolotoče, houpačky, pružinky a další děti. A hlavně holky už si tam jednu vyhlídl a běhají stále spolu. Ale asi je na starší, protože je jích už 2,5 roku... nevím, jestli takový vztah schvaluju

S jídlem jsme na hraně - už měsíc mi nejí, skoro nic nepřibral, asi se vytáhl, protože oblečení je mu volnější a z plenek pětek jsme přešli na čtyřky. Začal být vybíravý v jídle (když už teda jí). A když má něco na oběd, tak už to znovu nechce - ani na večeři, ani na druhý den... takže radost Super je, že stále kojím a to tak, že když nejí, tak je na prsu pořád. Flašku má taky, dá si ji někdy i přes den, ale hlavně na noc. Každopádně vždycky po flašce stejně vyžaduje prso

Nevím, co dál napsat, zlobit umí, křičet umí, vztekat se taky umí, ale vše tak nějak v míru. Někdy se mi ta míra zdá neúnosná, ale to jen proto, že jsem přetažená a nemám tolik vůle/nervů/síly to zvládnout, jako v odpočatém stavu. Ale tak to je asi normální

Tak zase za dva měsíce. Uvidíme, co se naučí do té doby

P.S.: přidávám fotku manžela, když byl malý (ta černobílá)... padla jsem na zadek když jsem ji viděla