Narodil se mi chlapeček jménem Jaromír
15.8.2017 6:35
Měří 49 cm a váží 3230,00 g
Porod byl přirozený na sále
,
probíhal v porodnici Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.
a trval 1140 minut
Ahoj holky! Bylo to náročné, 19 hodin od prasknutí vody, 24,5 s rannímu kontrakcemi už v poradně. Kdybych k tomu měla připočítat křížové bolesti z neděle na pondělí a to, že jsem kvůli nim spala jen dvě hodiny, dostanu se na docela děsivých 30 hodin... ale už je to za námi. Malý se narodil 15.8. v 6:35 ráno, měří 49 cm a váží 3230 gr 🙂 Porodila jsem sama, bez nástřihu, bez potrhání, bez šití, prostě úplně bez poranění. Stačily 3 kontrakce a 8 zatlačení. První kontrakce 2 zatlačení, u dalších 2 kontrakcí každé třetí zatlačení už šlo bez kontrakce, takže sama. Proč to bylo tak dlouhé? Prostě jsem se neotevírala. V 16:00 příjem, otevřená na 2 cm o půlnoci na 3. Takže jsem si vzala čípky do zadku na dozrání cest. Potom nájezd šílených kontrakcí po 1:00 - 1:17 minutách (délka kontrakce) s opakováním 2-3 minuty. O půl druhé jen 3-4 cm. Přijali mě na přípravu a do zadnice jsem si už nechala dát injekci se spasmolytiky také na uvolnění branky. Nemělo to takový efekt jako čípky a někdy do půl čtvrté jen normální porodní kontrakce, které teda sice nebyly procházka růžovým sadem, ale dalo se to. O půl čtvrté už jsme dali kapačku se spasmolytiky a tady začalo peklo. Od těch půl čtvrté až do porodu kontrakce jak blázen, co 3 minuty, ale takové, že jsem si opravdu i nahlas zakřičela, zanadávala v ruštině, abych se nemusela stydět (). Jenže kolem páté jsem už byla tak vyčerpaná, že mi slábly kontrakce (silné byly až až, ale nestačily by na vytlačení mimča) a já jsem začala usínat. Byla jsem tak vyčerpaná, že některé z těch silných jsem prostě prospala v halucinacích a mluvila jsem o hrnci plném jablek, bramborových nůžkách a prostě o úplných hovadinách - viděla jsem to jako film před očima. Nic mi nepíchali, žádné oblbováky. Prostě extrémní únava. No ale někdy v 6 jsem už byla psychicky na dně, věděla jsem, že na to už prostě nemám, tak jsem začala mluvit o císaři. Já, která jsem byla opravdu proti. PA ke mě přišla a řekla, že ještě ne, že to zvládnu, ale že můžeme s mým souhlasem zkusit oxytocin jako poslední krok. Probraly jsme rizika, nějak jsem se na ten moment vzchopila, ale jakmile mi kápli prvních pár kapek, začaly padat ozvy a mě museli dát rychle kyslík. Bolesti byly takové, že jsem už ztrácela rozum. Jenže nález se za poslední hodinu a půl stále stejný - otevřená na 7-8 cm. Takže doktor mi pomohl ručně a začal branku sám zvětšovat prsty, musel samozřejmě počkat na kontrakci. Myslela jsem, že pojdu v tu chvíli. Takovou bolest jsem v životě nezažila. Ale pomohlo to! Otevřela jsem se na 9 cm a jsem moc vděčná, že to doktor udělal. Tlaky na konečník byly takové, že jsem musela tlačit, ale ještě jsem to neměla dovolené. Takže ještě jedno roztažení prsty a šlo se rodit. Jakmile jsem měla zelenou a tlačení, přišla ta největší úleva za celý porod! Nedalo se to srovnat ani s tím, když malý vyklouzl ven! Jak říkám - 3 kontrakce, správné tlačení a malý byl na světě. Netrvalo to ani 10 minut. Doktor i PA mě chválili, že vím jak tlačit, ale první dvě stejně nebyly to, co Aniball, takže jsem kropenatá jako křepelka 😀 Jméno nakonec vybral manžel, na samotný porod byl totiž na chodbě, takže když se malý narodil, dali mi ho na hruď a on se na mě tak koukl ❤️ Pak ho odnesli na novorozenecké a manžel přišel dovnitř. PA se mě ptá "Tak jak se bude jmenovat?" (neměli jsme vyplněný souhlas o jménech, protože jsme prostě nevěděli, jak ho nazveme). A já jsem jen řekla, že to rozhodne manžel a obrátila jsem se k němu se slovy "Já jsem nám porodila syna, ty ho pojmenuj" načež se na něj manžel odešel podívat a vrací se se synem v zavinovačce a říká "Představuju ti Jaromíra Alexejeviče" 😍 a dodal, že po cestě k němu se rozhodl udělat to tak: pokud bude tmavovlasý, bude to Petr, pokud blondýn po tátovi - Jaromír. Takže vám představují našeho synka 🙂
zaky davam sem tam maleho na brisko a nechce place a place ikdyz si snim hraju, povidam atd..
To je ale sikula. My jeste zatim ne
Já už taky nevím, jak ho na to bříško zvyknout. Taky si před něj lehnu, mluvím na něho a kdepak.
Dá si ruce podél těla, pak si lehne hlavou na ruku, zakloní ji a snaží se nohou odrážet tak dlouho, až se mu to včera povedlo a přetočil se.
Raději bych byla, aby se mu na bříšku líbilo a pásl koníčky. Na přetáčení má dost času.
Uvidím, co nám devátého řekne doktorka.
Ale hlavičku drží krásně i z lehu. 
S takovou budete brzy chodit

Ivanko nestraš!
Tak se bojím, jestli už se nehýbou zuby. Pořád má pěstičku v puse a slintá. A když ho položím na bříško, tak ho taky jen zajímají pěstičky.
Jinak je to spokojené a pořád usměvavé dítko. 
Já myslím, že na zoubky je ještě čas. Sára si taky dávala pěstičku pořád do pusinky a teď už přišla na to, že je lepší jenom paleček. Pořád si ho žužlá a já jí pro změnu místo něj dávám raději pořád dudlík. Ale než se otočím, je dudel venku a palec zase v pusině


Tak mi to měli naopak. Prvně dával paleček a ten už mu asi nestačí, tak pro změnu pěstičku.
Ale připadá mi to, že si právě tou pěstičkou masíruje dole dásinka, protože se nesnaži ji cucat. A dudlík taky pořád dávám.
Snad to přejde, ale už krásně paseme koníčky, když se nám chce a jsme nazí. 

My taky
Dnes se u toho i řehtala
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.