Tak jsem dojela a jsem doma po více než měsíci.
Nachrblanou a usoplenou mě vyzvedl taťka na nádraží a když jsme přijeli domů, první co udělal bylo, že zatopil v kamnech, ohřál polévku i druhé jídlo, všechno nachystal - i postel mi nachystal a v kuchyni mi vítězoslavně vručil skleničku s něčím smradlavým a světle hnědým, ať si to prý namažu na hrudník. Poté, co jsem se tím jako poslušná dcérka namazala, mi bylo oznámeno, že je to jezevčí sádlo. Smrdím ale jako stádo tchořů.
I tak jsem ale ráda, že jsem doma :-)