Já jsem tak šťastná a vděčná za to, že mám tak úžasné zaměstnání...které vlastně není pouhým zaměstnáním, ale životním posláním a radostí!!
Kromě nakreslených obrázků, čokolád a květin jsem dostala hlavně poděkování, úsměvy a objetí... I dětičky, které jsem učila v podstatě jako záskok na dva měsíce, mi děkovaly, donesly dárky... a hlavně ještě dneska všecky přišly do Hudební školičky, což jsem myslela, že se zblázním, takoví aktivisti malí
A loučila jsem se s žačkou, které se mi dostala na konzervatoř... než mi vůbec byla schopna něco říct, tak se rozplakala....a já samozřejmě zároveň s ní.... a od ní je ta nejkrásnější kytice, téměř svatební bych řekla, a hlavně velký a důležitý dar v podobě knihy co vidíte na fotce....
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.