Tak včera porodila první z xxx těhotných kamarádek. Další oznámila stěhování pryč do baráku s jinou kamaradkou (s partnery), ostatní porodí za měsíc až tři, další se odstěhuje pryč v létě... nemám ani jednu netehotnou (nedobrovolne netehotou a bezdetnou) kamaradku a ani zadnou, ktera by mi zustala "na dosah".. vim, ze je to naprosto normalni a prirozeny vyvoj zivota, ze se dva najdou, sestehuji, pripadne vezmou a rodi....a je jasne, ze dite a rodina pak pro ne bude to nej nej a nejaka kamoska, co holt deti nejak nema je az na 85.koleji...to vážně chápu a rozumím. Jen jsem prostě sama.....a jsem ten typ, pro ktereho jsou kamaradky hoooodne vysoko na žebříčku.... takze to boli.....mam manžela, úžasného manžela....ale to je něco jiného... ale nemám nikoho, kdo by mě pochopil, kdo by si zazil nejaky problem s pocetim treba....nic.... a je mi z toho smutno...hodne smutno :-( V praci mam kolegu a kolegyni, se kteryma si skvele rozumime, tu kolegyni povazuju za kamaradku....ale uvidim za mesic, jestli prijdu o praci a s ni o kolegy.... Tak ja nevim...jsem uz zrala na psychologa...?