Tak jsem si dneska po 3 dnech početla trošku na wz a musím teda uznat...že to ti muži mají opravdu těžké :-)  Buď se vyrábějí přes kopírák, nebo mi některé tady toho mého berete na tajňačku :-) Což o to, že syna teď popadají náladičky, jeho otec se stále chová jak děcko na prázdninách. Takže mě kolíkrát zaráží jeho postoj "já nic, já jdu jen okolo...". Když se povede, že si syna veme poránu do náruče, víc než přebalování nezvládne. Takže jeho dřina tkví v tom, že se pak musí dívat na svou odulou, spocenou a funící ženu, jak synka oblíká, chystá mu snídani, nakrmí a pak si dovolí uvařit si kafe, uklidit zas nějaký bugr na lince. To není vše. Abych se ještě zavděčila, zahraju si se synem na chvíli po kolenou na schovku, dokud si nezačne všímat jiných hraček a nezačne si hrát nachvilku sám. Manžel sedí u pc a "vyrábí fakturu", u toho kouká na seriál z pátku a štve mě poznámkama, proč nechodím dřív spát, když jsem unavená, neobjednám se na masáže, když mám bolavá záda. Asi protože syna hlídá stylem, že ho nechá klidně v postýlce až do půl páté odpoledne (což je cca 4hodiny po obědě) a sám si pak "nevšimne¨, že kluk ještě nejedl, takže jsem ho nakrmila cca v sedm večer, až když jsem přijela z masáží nazpět.. Malý teď sice moc nejí kvůli zubům, ale tu polívku nebo kaši zvládne. Už nevím, jestli mám tomu natvrdlýmu chlapovi sepsat každý zvyk a pokyn k synovi ,nebo mu dávat preventivně ránu do paže. Jeho mlýnek pořád dokola protáčí desku "nestíhám, nestačím.." :-D A kdyby se mě něco stalo nebo bych byla nemocná, tak se o Míru nepostará snad nikdo. Jak jsem teda tady pročítala některé deníčky, je mi ještě smutněji. A ne, nespí se mi vůbec dobře z toho. Nemůžu si dát "oraz", protože jsem NEpřišla z práce a NEmakala jak šroub celý týden až do soboty. Přijde mi pak vtipná konverzace s mužem na téma "2děti", kdy poukazuje na fakt, že jsem z Míry na práškách a často na hromádce, ale sám se kluka "bojí". Pohraje si s ním, jde s náma na procházku, ale jako asi skoro každý chlap si s ním neví rady. Jen na Míru kouká, jaký to je krásný mimino :-) Nevymyslí mu žádnou aktivitu, nijak ho nerozvíjí, nesnaží se s ním být dýl jak 30minut. Ale já se hroutím, protože jsem s Mírou "jen" celé dny :-D... A ano, je to hrozně divné, ale je mi s Mírou dobře a jsem šťastná za něj. Jestli to je jen tím, že jsem jeho mámou, tak je mi smutno, že stejný postoj nemá i jeho tetínek. To nadšení ze syna vyprchává s každou povinností okolo něj. Jojo, děcka nejsou jen pro legraci ;-)
Takže ano, muži mají své dny....