...asi to mnohé znáte, ale i tak mi to nedá.

Dnes 12.50 mi volá neznámé číslo, bez předchozího upozornění.
PPL: Mám pro Vás balíček, jste doma?
já: Jsem doma, ale je to těžký balík?
PPL: No, je velký.
já: Já totiž čekám víc balíků a jeden má mít přes 20 kilo.
PPL: No, to má.
já: Já jsem doma, ale jsem těhotná a nemá mi ho kdo vynést.
PPL: Tak co budeme dělat?
já: Můžeme se domluvit na příští týden hned na pondělí?
PPL: To ne. Když jste doma, tak já to na depo zpátky nepovezu.
já: Ale já jsem fakt těhotná, bydlím ve 4. patře bez výtahu a prostě 20 kilo nahoru tahat nemůžu.
PPL: Tak já vám nějak pomůžu.
já: A už jste u baráku? Mám už sejít dolů?
PPL: Jo, pojďte dolů.
(3 minuty, než seběhnu ze 4 patra dolů)
já: Dobrý den.
PPL: Nemáte klíče od sklepa?
já: Mám, ale nevím, jestli by to tam vešlo, musela bych se podívat.
PPL: Já nemám čas se dívat, tak vešlo, nebo ne?
já: Musela bych přerovnat sklep.
(PPL beze slova chytil obrovský 22kilový balík, funěl, ale na jeden zátah ho vynesl do 4. patra. Položil mi ho před dveře, zatímco já jsem šla o půl poschodí za ním.)
já: Moc děkuji.
PPL: Na shledanou.

Ať si myslí o mně, co chce. Měl ráno poslat smsku, jako to dělají jiní, oznámit mi, že mi bude doručovat balík, a zeptat se, jestli se mi daný termín hodí. Tak by se dozvěděl, že mi to nemá kdo vynést, nebo bych požádala taťku, aby přišel na ten čas. Takže: Jestli na mě nadává, může si za to sám. :-)

Výsledek: MÁM DOMA POSTÝLKU PRO ANIČKU. :-)