Tak jsem se rozhodla pospat alespoň trošku porod i já, jelikož byl císařským řezem, tak ani tak není co. Císaře jsem měla naplánovaného na pátek 15.8.2014, po neúspěšném vyzkoušení obratu vnějšími hmaty. Do nemocnice jsem měla nastoupit už ve čtvrtek a to se mi vůbec nechtělo spát tam jen tak. Nemám ráda to prostředí. Ale tak co se dalo dělat. Byla středa a já už si dochystala polední věci do tašky, abychom ve čtvrtek ve 2 mohli vyjet do porodnice. Jak, ale přišel večer, dívali jsme se s přítelem na televizi a já jsem začala pociťovat malé bolesti, zapisovala jsem je, ale byla docela nepravidelné a já tomu nepřikládala obzvlášť velkou pozornost jelikož jsem si to většinou vsugerovávala, protože jsem chtěla aby to už  přišlo. Šli jsme si lehnout něco kolem 12 a já nemohla usnout. Usla jsem tak na 15 minut a vždycky mě vzbudila bolet jako při MS. Řekla jsem si, že už asi nemůžu ležet na zádech, tak si lehla na bok a snažila se spát dát. Protože jsem si řekla, že se chci poslední noc dobře vyspat, ráno pěkně umýt hlavu a jet. Bolesti se opakovaly ještě asi 4x a najednou o půl 2 v noci takové menší rupnutí a všude mokro:D Nebylo to po troškách jak třeba to má někdo, ale bylo toho fakt dost a byla jsem hned mokrá. Vzbudila jsem přítele, co když už rodím, byl chudák celý zmatený ať jdu rychle za mamkou. (Jelikož je mi 16, tak se vším spoléhám na mamku a všude ji chci mít:).) Šla jsem prvně na záchod, kde to pořád hodně teklo, dala jsem si vložku, ale říkala si, že to ani nemá cenu, že to musí poznat i bez ní:D Tak jsem si řekla, že už bych vážně měla jít za ní. Přišla jsem do ložnice a říkám "Mami,hlavně se neděs:D Asi mi praskla voda" Mamka totiž hned stresuje:D Mamka hned vystřelila a jak byla rozespalá tak říká taťkovi ať mě tam odveze, že jde spát. Taťka se na ni díval, jestli to myslý važně:D Pak se teda vzpamatovala, oblíkli jsme se a vyjeli. Oblečení jsem měla okamžite promočený. V autě celá sedačka mokrá:D Dojeli jsme na pohotovost a sestra řekla ať si nikam nesedám a já si zrovna chtěla sednout aby to tak neteklo. Zavolali jsme výtah a jeli na porodní. Zazvonili jsme, že asi rodíme a sestra říká, že už jsme 4. co přijeli a císaře měli taky až na pátek. Táhla jsem sebou velký kufr a doktorka hned, že jsem asi prvorodička podle toho zavazadla:D Vyšetřila mě a byla jsem na 1prst. Mamka si zapomněla doma telefon,tak se rychle vracela, ale za 20 minut byla zpátky. To mi zatím točili monitor, napichovali kanilu, ptali se na různé otázky, zavazovali nohy a cévkovali. Zavolali primáře, že to udělají hned.(Prvně se rozhodovali, jestli to nenechat na ráno) Ale ty bolesti už byly celkem nepříjemné, říkala jsem si rodit přirozeně tak to asi nedám:D Anesteziolog byl,ale zrovna na akutní operaci, tak jsme museli čekat do ctvrt na 4. Ve čtvrt na 4 přišel a ptal se mě, jestli chci celkovou anestezii a nebo epidurál. Chtěla jsem celkovou, sice mě přemlouval, ale teď vím, že jsem udělala dobře. Na chvíli odešel a vrátil se i spojízdným křeslem na které jsem nasedla a jelo se na sál. V tu chvíli když jsem odjížděla, jsem se koukala na rodiče a až vtu chvíli mi šly slzy do očí, ale nechtěla jsem brečet, tak jsem to ustála. Před sálem jsem si sundala košili, nasadili mi čepici, zakryli prostěradlem a pokračovalo se na sál. Všichni se představovali a zdravili. Lehla jsem si na operační stůl a čekala. Zavázali mi ruce( Ptali se jestli nevadí, že už teď, řekla jsem, že ne) natřeli bříško. k hlavě dali něco abych neviděla co se dějě u bříška. Anesteziolog mi dal k obličeji masku, prý s kyslíkem ať se neděsím, ale nevím, jestli to byl kyslík, smrdělo to tak divně:D Říkal, ať se nebojím, že mě bude informovat o všem co bude dělat. Pak mi tu masku přiblížil úplně k nosu a kyslík to určitě nebyl, protože to je poslední moment co si pamatuji:D Malý se narodil 3:36 a mě potom vezli asi za hodinu na pooperační pokoj. Mamka mi pak vyprávěla, že čekali venku a pořád poslouchali jestli už nepláče. Potom prý šel nejaký doktor a řekl jim vždyt uz to slysite ne?:) Už plakal:) Vtom za ním, šel jeden s malým v náručí, měl ho uplne pritisknutého u sebe a nesl na zkontrolování a všechno. Mamka šli za ním a už si ho mohli fotit a vše. Malému se prý nechtělo moc dýchat tak proto ho nesl tak rychle zkontrolovat dech. Pak za hodinu teda vezli mě. Vzpomínám si, že jsem už začala trošku se probírat a pořád jsem si myslela, že to ještě nemám za sebou a bála se aby nezačali s císařem, protože jsem byla ještě vzhůru, a´přitom jsem to už měla za sebou:D Nějaká sestra mi říkala, že mám krásného zdrávého chlapečka. Dovezli me na pokoj, kde čekala mamka. Vnímala jsem jen tak matně. Pořád mě hladila a říkala jak je malej krásnej. Pak ho donesla sestra a zkoušela ho přisát. Přisál se hned, ten pocit si pamatuji, to sem i cítila:) Pak mi ho ukázala, ale já měla polozavřené oči a úplně všechno rozmazaný, ale vážne jsem se snažila. Dala jsem mu pusu a zkoušela pohladit, bála jsem se abych mu neublížila, protože jsem měla ruce uplne těžké. Pak všichni odešli a já spala do pul 6. V půl 6 už jsem vnímala úplně a byla vzhůru. Chodili mi dávát pít a v 6 mi začal zvonit budík, přes celý pokoj( jelikož pritel vstaval rano do prave a ja opravdu nemyslela na to ho vypnout:D) Sestra prisla asi za 15 minut a podala mi telefon. Pořád se chodili na něco ptát, pojištovna, otcovstí a všechno. Já byla ráda, že mám konečně telefon a mohla jsem rozeslat sms o narození našeho Danielka:) Kolem 8jsem slysela jakoby pritele na chodbe, ale rikala jsem si ze je to nesmysl, ale potom otevrel dvere a byl to vazne on:) byl se prvne podívat na maleho a ukazoval mi fotky. Vzal si v práci volno, byla jsem moc ráda:) V  11 mi dětská sestra donesla malého a já ho konečně viděla:) BYl nádherný! Zkoušeli ho přiložit, ale nějak nechtěl, jen trošku, tak jsem si později pořídila kloboučky a přes ty kojím do teď:) Malý měl 3,150g. a měřil 50cm. To jsem se dozvěděla až později. Kolem 1 došli rodiče, porad me chválili a chovali malého:) Potom odešli abych mohla odpočívat, ale já už jsem byla v pohodě, ani me nic nebolelo. Ve 2 přisla moc hodná sestřička, že zkusíme stoupnout. Stoupla jsem, trošku to táhlo,ale dalo se to vpohode vydrzet:) Sla jsem k umyvadlu a do sprychy jsem se rozhodla jít až raději večer, jelikož zté anestezie mi bylo na omdleni. Ležela jsem a kochala se malého, nechali mi ho tam dlouho, protoze jsem rikala ze jsem vpohode a chci ho tam mít. V 6 prisla nová služba a sla jsem do sprchy. Ve sprše jsem se sice musela držet abych to ustála, ale překonala jsem se a v sedě si i snědla večeři. Potom kolem 7 dovezli další paní po císaři. Stou jsem potom byla na pokoji pořád. Ta měla epidurál a říkala, že hruza. Všechno cítila a ke konci už i jak ji šili. Nemohla zvednout hlavu, jinak by pak umřela bolestí. Povídali jsme si a potom usnuli. Sestra chodila pořád měřit tlak,a le to jsem byla ráda, že nás kontrolují, porad se ptali jestli chci neco na bolest, ale me to fakt nebolelo tak jsme si vzala az na noc jen pro jistotu, Za to paní vedle me ta zvonila porad jak ju to strasne boli. A kdyz nezvonila tak strasne chrapala, ale fakt strasne:D Ráno donesli malého a ja hot am zase chtela cely den. ODpoledne me dali na normální pokoj a už to bylo dbrý:) Po trech dnech jsem sla na nadstandart kvuli chrápotu mé spolubydlící a rvu jejího ditete:D Danielek byl  tak hdnej, že jsem ho v nemocnici, neslysela ani jednout plalat:) Domu jsme meli jit 19. v utery, ale maly dostal žloutenku a musel na zárení. Porad jsem brecela, jelikoz mi ho nosili jen na kojeni. Nastesti to rychle zmizelo a mi mohli 20. domu:) Trosku jsem se rozepsala, ráda na to vzpomínám, hned bych si to zopakovala znovu.. už ted mi to chybí:)