Táta by dnes slavil. 54 let by měl.

Bohužel je to už osm měsíců, kdy nevidí vnučky růst přičemž druhou ani nestačil poznat. Děsila jsem se vždycky toho dne. Nechtěla tu bolest zažít. A přece. Ač nějaká voda v potoce uplynula, bolest se nezmírnila. Stále je přítomna, tak reálná, vtíravá. A ve dny jako je ten dnešní to na mě padá víc. Chybí mi a nikdy nepřestane :(