Jak rosteme
Liliana má 1 roků a 6 měsíců

• 25.03.2017
• Měří 88 cm
• Váží 9,8 kg

Letí to jako blázen..ta naše žížalka už má rok a půl! Od únoru už chodím do práce a jaksi nestíhám zaznamenávat pokroky tak to napravím. Až na mluvení je strašně šikovná. Přímýslim, jak popsat, co všechno umí a asi popíšu její den, kde to vše obsáhnu.

Takže ráno po probuzení mi podá brýle a prstíkem ukáže, kam si je má mám nasadit, abych na ni lépe viděla. Já potom oznámím, ze se jde čurat, ona sleze z postele, popadne nočník, odnese si ho na WC a začne si stahovat pyzamo (pomůžu ji), usadí se, někdy se zadari, někdy jen sedi, ale vždy si potom ukáže na toaletní papír, ja ji ho podám, ona se poctive utre a hodi toaletak do WC. Následně ji obléknu, kdy se snaží pomáhat, strčím ji plinku z noci do ruky, řeknu ať ji jde vyhodit, takže sleze rychle schody, utíká do kuchyně, otevře si zasunovaci dveře a hodí ji do koše. Potom se zeptám, kdo bude pouštět kočičky, takže zase vystřelí, zaboucha na dveře, musím ji otevřít, ona popadne jejich záchod a dosune ho do koupelny, kde mi podá lopatku s výrazem:"matko, dělej, vyčisti jim to." Kdyz je hotovo, čeká slušně u umyvadla s nataženou rukou pro kartáček na zuby. S básničkou si obě vyčistíme zoubky. Následuje jídlo...zeptam se kde ma piti, začne hledat, kdyz najde, hodi mi ho do dřezu jakože "umyj" a když nenajde přiběhne, rozhodi rukama jakože nevi kde může být. Co se jídla týče, papá úplně sama. I polévku zvládá donést do pusinky. Pečivo ji namazu, položim na talířek, ukusuje si sama..jen teda občas se snaží zbastit jen to, co je nahoře, takže ji musím upozornit, že se to ji celé.. Když jdeme ven, stačí říct: "jdeme ven?" V momentě mam v obýváku nanosene její oblečení včetně všech bot z botníku a jediné, co ještě nechápe je, že v tatovych 46 opravdu parádu venku neudělá. Venku ji zajímají jenom šutry všech velikostí. Večer v momentě znělky televizních novin, utíká zkontrolovat, jestli kočky mají dost granuli a když ne, donese misky a mává mi s nimi před obličejem s jejím typickýmh: "Eeee." Musím vstat, granule nabrat, ona jim je odnese, občas zkusí, jestli je mají dobré a zase utíká pro jejích záchod a odsune na misto, kde ho maji na noc a už utíká nahoru do koupelny a oblečená se snaží přelézt do vany, jak se těší na koupačku. Rozumí všedním věcem jako: "přines, odnes, polož to tam, uklizej, což používám často, většinou, když mi na gauč donese všechny brambory, česnek a cibuli z komory, tak to musí nanosit zpět a vysat si ten bordel. Ruční vysavač miluje! Kdyby mohla, vysava furt.. A z mluvení zvládá jen pár slov, když se ji zeptam, kdo ji má na světě nejvíc rád, odpoví vzorně:"máma" Takže to je v pořádku a víc mě jeji (ne)mluva netrápí. A jak jsem začala v únoru chodit zase do práce, tatínek přestal být bůh. Už i mě letí přivítat, když přijdu domů...jo a holky! Je to strašná onanistka! Od Vánoc s prominutím ojiždi balón, polštáře a zálusk má i na taťku Je to fakt prčózní..

Jo a už jsem taky zažila i pověstných 5 min. ticha. Slečinka lítala po baraku, nahoru do pokojíčku, dolů, do koupelny, do pracovny a úřadovala..nakonec skončila u jídelního stolu a něco tam řešila. Ať se tam staví na hlavu, hlavně, že se můžu v klidu najíst (zázrak), dojim, zvednu hlavu a vidím, jak prstíkem rype propolisou masticku, kterou našla někde v koupelně, odšroubovala si víčko a ve velkých vrstvách ji nenašela na nohu stolu. Takže jsem v klidu, shiji nám jen ty zbývající 3, pač 4. je řádně promazaná!