Tak dnes jsem si dala panáka 52% Tatranskeho čaje, neboť mé málem ranilo! Kojeni, nekojeni. Ti, kdo mají slabší žaludek, nečtěte to, je to vážně nechutné! Dnes jsem očekávala ve 14 hod. návštěvu. Uklidila jsem trochu ráno, takže ve 13:30 pohodicka, vše nachystáno, jen my s mužem se naobědváme a můžou dorazit. Jdu zkontrolovat telefon, jestli se návštěva neztratila po cestě a položím čerstvě přebalene dítě na koberec, aby si hrálo. Sednu si na křeslo, píši zprávu, když vidím, leze za mnou Lilianka s celou černou pusinkou. Okamzite vyskočím, popadnu ji a volám na muže, že zase strčila něco do pusy, asi čokoládu? (Ne v tu chvili nás ani jednoho nenapadlo, že ji neměla šanci na tom koberci, vlastně i kdekoliv jinde, vzít). Muž automatika po mém vyřčeni, že to je asi čokoláda, ji prstem pusu objel a ochutnal. Zatvářil se překvapene a říká:"To není čokoláda, to chutná spíš jako krev." Podívali jsme se na sebe a uz jsme ji za značného řevu násilím otevirali pusinku, abychom zjistili, že rozkousla na maximum nasáklé KLÍŠTĚ! Ne, na zvracení opravdu nebyl čas! Deset minut jsme ji tu pusu vyplachovali. Pak si muž šel loknout Tatranky, aby vydesinfikoval a já jsem jako správná vystresovana prvorodicka volala doktorce, která mi řekla, že se ji tohle za celou svou dlouhou kariéru nikdy nestalo (však jo někdo musí být první, že jo) a že pokud v puse nemá žádnou ranku, je riziko nákazy menší, jak kdyby bylo přisáté. Takže jediné, co můžeme dělat, je měsíc čekat, jestli se nenakazila. Poděkovala jsem za radu a už ťukala návštěva na dveře...návštěva, nenávštěva, šla jsem si taky nalít panáka! A to podotýkám, že kočky chodi ven minimálně a každý měsíc je u veterináře poctivě proti klíšťatům ošetřujeme a paradoxně dostaly obě dávku minulý týden v úterý. Denně se s nimi muchláme a klíště, zvlášť takové obří, jsme ani jeden nenasahali. Možná jsem přecitlivělá a zažily jste se svymi dětmi jiné i horší pohromy "v jídelníčku", ale pro mě je momentálně rozkouslé klíště na žebříčku nechutnosti na 1. místě...3x fuj!