10 minut! krása!

Velká gratulace, malá je úžasná A to jsi měla porod za 10 minut od začátku kontrakcí? Tak to je mazec, to jsem si myslela, že ten můj 2h porod byl rychlý Tak to pak nám to popiš, co tomu předcházelo, to jsem zvědavá

Velká gratulace a přání zdravíčka a jsem též moc zvědavá

gratuluji

teeeda takovy ryhloporod,to je sen kazde rodicky moc gratuluji a preji hodne zdravicka

no to jsem taky zvědavá i s kontrakcemi?

jsem si ani nevsimla,ze to je 8 mesicu zpet

Holky, všem děkuji za gratulace....
K té rychlosti... já ani nevěděla, že mám kontakce, protože jsem je měla do kříže, takže mě nic nebolelo, jen mi bylo celý den divně a pořád mě to nutilo na velkou, měla jsem křeče "ve střevech", jako když mívám zažívací potíže... nějak jsem to nesledovala, až kolem osmé nebo půl deváté už mi to bylo divný, protože to chvíli křečovalo, pak to na nějakou dobu přešlo, pak zase začalo... Tak jsem si říkala, jestli to třeba nejsou ti poslíčci, jak všichni říkají, protože ty jsem fakt neznala. No, do té doby byly křeče od sebe tak mezi 4 a 10 minutami, někdy i víc... Tak ve vaně po 3-4 minutách a to už mi bylo jasné, že rodím... ale jinak tomu nic nenasvědčovalo, žádná hlenová zátka, nic...
Tak jsem vylezla z vany, houkla na manžela, ať se chystá, že pojedeme, že už to asi je, oblékla jsembse, sedli jsme do auta, ještě jsme museli cestou čekat na přejezdu, až projede vlak... a ještě jsem upozorňovala chlapa, ať se vyhýbá dírám na silnici, že jinak asi porodím v autě....
Za 10 minut jsme byli v porordnici, chlap mě doprovodil na příjem a šel přeparkovat auto, aby nemusel platit parkovné, na příjmu mi řekli, že za pět minut pro mě přijdou, a jen jsem si sedla, tak hned opravdu bolestivá kontrakce a hned za níbdalší, no, určitě byly za tu chvíli 4, vytáhla jsem si papíry na příjem a naťukala našim smsku, že jsem v porodnici. A to už přišla sestra a jak jsem sd přezouvala, tak jí říkám, že to bude rychlovka a zase už jsem prodýchávala kontrakci. Šel okolo doktor, vzal si papíry, že infekci nemám a jak rychlý si myslím, že to bude. Než jsem došla do převlékárny, tak další kontakce, a za chvíli hned další... tak na mě jen sestra houkla, jestli si zvládnu to oblečení pověsit... odpovědí jí byla další kontrakce... tak prý ať honem stáhnu aspoň kalhoty a jdu hned na lůžko....
Sotva jsem k němu došla, praskla voda a já musela tlačit... tak prý ať si honem vylezu... to bych radši rodila ve stoje... jak můžou chtít po ženský, která už opravdu rodí, aby někam vylezla... no, pomohli mi nakonec a doktor jen zkontroloval ozvyba prý při další kontrakci zatlačit... to jsem se jen starala,zda to stíhá manžel... tak mě sestra uklidnila, že už se obouvá a přišla kontakce, sestoupila hlavička, tak prý píchnout jednotku oxytocinu na posílení poslední kontrakce... ha ha ha... kontrakce se zastavily nevím jak dlouho, ale prostě nic a sestra prohodila něco ve smyslu, že mě teda klidně mohli přesunout na sál (s hlavičkou mezi nohama, když tu kontakci polohou na zádech vlastně zastavili)... No, ale to už jsem cítila, že se něco děje, dvakrát jsem ještě zatlačila a Evinka byla na světě, jen jsem ji zahlédla, ani mi neudělali bonding, a hned ji odnášeli na ošetření a manžel běžel za nima. A při porodu placenty a šití se vyplňovaly příjmové papíry..
Takže asi tak... pak nás přesunuli na malý porodní box a tam jsme si to vše vychutnávali...