Ach jo, to naše dítě je tak divoký, že má furt samý úrazy. Od tý doby, co si sám stoupnul a začal chodit, to je necelý měsíc, tak si stihnul trošku rozseknout ouško, udělat pár boulí, včera zase blbnul, tak narazil dásní do stolu, takže krev z pusinky, naštěstí zuby tam zůstaly, já sem se ale lekla, tak sem volala dr. ten mě uklidnil, že to bude jen uzdička a že se to musí zahojit, všechno strká do pusy, tak si to vždycky rozedře a teče krev znova. Místo aby si chvíli hrál na zemi, tak se houpe na ohrádce, stolu, leze do bedny a na bednu s hračkama a vůbec se nebojí, že se to převrhne a je to hrozná sranda, jak na tej bedně sedí. Pak řev, protože neumí dolů a nebo se překlopí a to je taky řev... A teď máme období mamamama, takže dítě mám za zadkem kamkoliv jdu a slyším jen mama, mamama. Neudělám nic, jen když spí, jinak sloužím jako prolejzačka :) 
Tuhle sem ráno poslala manžela, ať si spolu chvíli hrajou, že chci ještě ležet, celou noc skoro prořval a on je za chvíli za mnou (necelou hodinu vydržel), že už ho nic nebaví a neví, co s ním, tak sem si odpočinula...
Tak sem se potřebovala vypsat ;)