Deníček dítěte: Kamila

Narodila se mi holčička jménem Kamila

3.10. v 9:25

Měří 52 cm a váží 4,03 kg
Porod byl císařským řezem ,
probíhal v porodnici Fakultní nemocnice Brno Bohunice

Popis dodám dodatečně

Protože jsem byla po 2 sekcích a malá měla odhad přes 4 kg, tak mi nedoporučili pokoušet se o přirozený porod. Potom, co jsem se dodatečně dozvěděla, lituji, že jsem se nechala ukecat. Na čtvrtek 3.10. jsem měla naplánovanou sekci. Do půlnoci jsem mohla jíst a pít a měla jsem dorazit oholená, což byl zážitek holit se s tím pupkem. Nejdůležitější část, jizva, byla zrovna v tom ohybu, takže musel nastoupit manžel. No to byla komedie.😃 V 7 ráno nástup do nemocnice. Já nervy v ..., před dětmi jsem nemohla ale dát nic znát. Manžel ještě větší nervy, takže nakonec místo aby mi byl oporou, tak já ještě uklidňovala jeho. Nešel by se mnou ani k normálnímu porodu, složil by se tam a to nepotřebuji, natož aby šel na sál. Takže mne jen doprovodil, donesl věci a jel do práce, aby přišel na jiné myšlenky. Před devátou jsem se dostala na sál, nervově na zhroucení. Ale anesteziolog byl super, tedy celý personál byl úžasný, ale on byl 1. Píchl mi umrtvující injekci a pak se šlo na epidural, bolelo to jak sviňa, bylo mi zle a šílené horko, takže pode mnou vypnuli vyhřívání a píchl mi ještě jednu umrtvující injekci, pak už to bylo dobrý. Po celou dobu mne při tom hladil po zádech a bylo to strašně příjemný, potřebovala jsem to uklidnění. Zákrok nebyl nijak strašný, bylo to cítit, jak mne upozorňoval, ale nebolelo to. Celou dobu jsme si povídali. Jak jsem normálně před cizími lidmi málomluvná, tak tentokrát jsem pusu nezavřela. Omlouvala jsem se mu, že tak melu, ale že jsem strašně nervózní a že potřebuji odvést myšlenky jinam. Tak jsme mluvili o všem možném a on mne zatím hladil po rameni. Když do mne začali řezat zachvátila mne znovu panika, tak mi dali něco na zklidnění v kapačce a byla jsem trošku v rauši. Potom vytáhli malou, nechali mne s ní jen chvíli pomazlit a odnesli ji pryč, že je na sále na ní zima. Ale na to mne upozorňovali předem, že na sále neumožňují bonding. Prvně mě to mrzelo, ale později to bylo i dobře, protože při šití mi začal klesat tlak, omdlévala jsem, zvracela, dostávala kyslík, něco proti nevolnostem, takže bych malou stejně nezvládla mít v náručí. A pak bylo po všem a odvezli mne na JIP. Tam péče super, fakt se starali krásně ve srovnání s tím, co jsem zažila v Ivančicích. A to jsem si tenkrát vybrala Ivančice v domnění, že je to malá porodnice, kde na mne budou mít čas a Bohunice jsou "továrna na děti", přesně pravý opak. Lituji, že jsem tam nešla už předchozí dva porody. Mohlo být vše jinak. Protože doktorka, co mne přijímala a pak později i operovala nenápadně naznačila, že ten můj první císař byl nejspíš zbytečný (což si taky myslím, že to pokazili v Ivančicích) a tím pádem bych nebylo po dvou sekcích a mohlo být všechno jinak. I se všichni divili, že mne tenkrát dělali sekci se zánětem průdušek, když to nebylo akutní a miminko se ještě nehlásilo na svět. Později mi doktorka řekla, že jsem dělohu měla krásnou, že vůbec nevypadalo jako 2x řezaná i ztenčení bylo minimální, že to není zrovna obvyklý, většinou po 2 sekcích, že tam nachází hrůzy. Proto lituji, že jsem se nechala ukecat na tu 3. sekci, ale teď už je to jedno. Hojila jsem se také mnohem lépe, prostě všechno mi přišlo lepší. Jasně, nebylo to ideální, to bych si představovala úplně jinak a kdo se v porodech trochu vyzná, tak by možná byl zděšen, že mělo být vše zase jinak, ale jde jen o moje srovnání s předchozími 2 porody a bylo to nesrovnatelný. Za mne 3 sekce byla úplně nejlepší. Navíc péče na novorozeneckým taky super. Ač to taky nebylo úplně vše ok, tak poprvé jsem odcházela z porodnice s tím, že PLNĚ kojím. Ale chudáci sestry, musela jsem jim dát taky zabrat, byla jsem u nich pořád, každé kojení, protože mi to nešlo, 10x denně 3 dny, ty ze mne už musely být šílený, ale i přesto na sobě nedaly nic znát a pokaždé mi pomohly, poradily a nějak jsme to zvládli. Ještě se to musí doladit, ale co bych chtěla po 5 dnech, když u předchozích 2 dětí jsem to nezvládla vůbec. A malá pije o 106, první dva dny nepila a měla velký úbytek, spadla z 4030 g na 3520 g, a propouštěli nás s 3670 g, za 2 dny nabrala 150 g. To doktorka taky valila oči, že takové skoky se hned tak nevidí. Jinak má trošičku žloutenku, ale hodnoty krásně klesají, prdíky ji zatím netrápí, prdí i kaká o 106 a nekroutí se u toho.

20191006_172624
08.10.2019 11:24:08
Emoce:
Komentáře:

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.