Byli jsme na vyšetření: Jiné vyšetření

25.6. 17:57 | Lumír

A jak vyšetření dopadlo?

Dnes kontrola v nemocnici. Abych to vzala od začátku, když byl Lumír po první operaci, tak jsme na žádnou kontrolu do nemocnice jet neměli. Měli jsme každý den ránu odlepit, vydezinfikovat betadine a znovu přelepit. Na vytažení stehů jsme se měli objednat k naší dětské doktorce. Objednala ho na 8. den po operaci.
Tentokrát všechno jinak. Jizvu jsme neměli vůbec nijak ošetřovat. Dnes 6. den po operaci jsme měli přijet do nemocnice. Myslela jsem si, že mu vytáhnou stehy. Místo toho jsme strávili hodinu a půl v čekárně, pan doktor to nechal odlepit, sestra to přetřela betadine a znovu zalepila. Na vytažení máme přijít ve čtvrtek. Proč?! Manžel si kvůli tomu vzal dovolenou, aby nás tam zavezl. Protože u té úžasné brněnské nemocnice není kde zaparkovat, většinou parkuji tak o kilometr dál při půlhodinovém kroužení okolními ulicemi a hledáním místa. No a když dítě je ve stavu, že mi žádnou delší trasu neujde, tak se to v jednom člověku nedá, takže musí jet dva. Manžel nás vysadil u vchodu a šel hledat místo na zaparkování a až jsme byli hotoví, tak mu zavolat, aby zase dojel ke vchodu. A celé toto jsme absolvovali podle mne zcela zbytečně, protože sundat náplast, potřít betadine a znovu zalepit zvládnu i doma. A i kdyby mi náhodou nevěřili, že jsem úplně blbá a nezvládla bych to (minule mi ale věřili), tak kvůli takové banalitě můžu přece jít k naší doktorce. A když jsem panu doktorovi řekla, že minule mu stehy vytahovala dětská, tak mi oznámil, že dětské lékařky to neumí a musí se to dělat v nemocnici. Tak jak to, že minule to šlo?! Takže ve čtvrtek to musíme celé absolvovat znovu. Jenže manžel už na ten den nemá dovolenou, takže jsem si domluvila odvoz od mého otce, aby nás vysadil u brány a pak zase nabral.
A to ani nemluvím o tom, že tu jizvu má zhruba 2x tak velikou než minulou, takže se vůbec nedivím, že ho to bolelo mnohem víc a do teď vstává z lehu s obtížemi. Minule to už zvládal bez problému 3. den.
Navíc pan doktor byl velice příjemný. Lumír má břicho rozřezané křížem krážem, bolí ho to, prohmatalo mu to už tolik lidí, co je snad pochopitelné, že klukovi v začínající pubertě není zrovna příjemné, že musí neustále každému ukazovat své intimní partie. Takže už preventivně byl z vyšetření vynervovaný a klepal se. Pan doktor na něj pomalu řval, aby se uklidnil a oznámil mu, že je hrozně přecitlivělý. Opravdu doktor na ránu. A to jsem si tentokrát vychvalovala, že jsme narazili na samé milé sestřičky na oddělení. Pan doktor mi dojem zkazil.