Už to počasí ráno napovídalo, že dnešek bude stát za to. Ráno jsem odvezla děti k babičce. Aspoň jedno pozitivum, že jsem vše mohla vyřídit v klidu. Pak jsem vyrazila ke své psychiatričce pro léky. V čekárně šok, její jméno bylo přelepeno. No super. Já nesnáším změny a když říkám, že nesnáším změny, tak to znamená, že mám z nich vyloženě fóbii. Takže na mne přišel nával úzkosti. Obvoďáka, neurologa atd. bych přežila, ale psychiatrička? Zná mne už léta, byla mi oporou v hodně těžkých chvílích, léčila i mého dědu. A najednou si mám zvykat na někoho nového? Nová paní doktorka naštěstí působila sympaticky. Tak jsem se ji ptala, jestli je jen záskok za dovolenou, nebo nastálo. Je nastálo, bývala doktorka odešla do důchodu. No snad se s ní dokážu brzo zžít.
Pak jsem jela navštívit mou babičku. No hrůza. Babička má alzheimra. Když jsem u ni byla naposledy (asi 2 týdny), tak vypadala celkem v pohodě, mluvila docela smysluplně a dokonce si základní věci pamatovala. Dnes obrat o 180 stupňů. Mluvila z cesty, nepamatovala si spoustu věcí.... Pořád mluvila o tom, jak můj otec na ní kašle, vůbec za ní nejezdí... Přitom ten je tam minimálně 2x do týdne, spíš každý druhý den a tráví s ní několik hodin. Už je z toho údajně tak nešťastná, že by se chtěla zabít.:-( Nelíbí se ji v domově, je to tam strašný... Přitom se ošetřovatelky o ně starají perfektně. Ptala se, kde mám kluky. Vzpomněla si na ně, před týdnem si údajně ani nepamatovala, jestli má pravnuky nebo pravnučky. Tak aspoň nějaký pokrok. Tak jsem ji řekla, že jsou u babičky Marcelky a že ji mám od ní pozdravovat. "A kdo to je?" Tak ji říkám, že přece Petrova maminka, moje tchýně. "Tu já neznám." To bych ještě brala, moje tchýně pro ni není životně důležitý člověk. Ale že si nepamatuje, že každou chvíli je u ni její vlastní syn a chce se kvůli tomu oběsit. To už je trošku moc.:-( Bavila jsem se pak o tom s ošetřovatelkami a ty mne uklidňovaly, že to dělají ty změny počasí. Že tam teď blbnou všichni trochu víc než obvykle a že moje babička je na tom oproti ostatním ještě docela dobře.
Je to všechno psychicky náročný. Co mne dneska ještě čeká?