Bojím se

Dnes už jsem 42. DC. U mne sice nic až tak neobvyklého, ale přece jen nějaká pochybnost tam je. :-( Posledních několik měsíců jsem už to měla celkem pravidelně. Vím, že s naší diagnózou je asi větší šance vyhrát ve sportce, než že bych byla těhotná, ale kamarádce také tvrdili, že nikdy nebude mít děti a nakonec má 4, z toho 2 "nehody". S manželem jsme měli 1x nechráněný styk a 1x přerušovaný, zbytek byl s kondomem. Už pár dnů přemýšlím nad tím, co by bylo, jestli jsem těhotná.
1. varianta, že si miminko necháme. Ale beru léky, které se v těhotenství brát nesmí, nevím, jak by se to řešilo a nedovedu si představit, že bych byla bez léků. Dále jsem po 2 císařích, naposledy před 1,5 rokem, takže celkem brzo. A navíc je Milda strašný raubíř a dává mi pořádně zabrat, nedovedu si představit, že by k němu přibylo ještě miminko, které potřebuje mou veškerou péči. Jsem ráda, že už začíná být Milda trošku samostatný. Dokáže si sám hrát, drží si sám láhev, rozumí, co mu říkám, nemusím ho všude nosit.... A najednou všechno od začátku... :-(
2. varianta je, že bych šla na potrat. Bylo by to "lepší" varianta, ale nedovedu si představit, že bych zabila vlastní dítě. :-(
Zítra jedu do obchodu a koupím si TT. Sice jsem si téměř jistá, že tam bude jen jedna čárka, ale potřebuji mít jistotu a uklidnit se.
22.10.2015 12:54:50
Emoce:
Komentáře:

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.