mirka123

Tak včéra jsem se ale opravdu moc rozčílila, že i přítel dostal vynadáno a pak jsem se mu stejnak schoulila do náruče kde jsme oba plakali(on teda myslel že nevidím tu slzičku)protože už nemáme moc sílu řešit mou rodinu Jeho rodina teda taky není o nic lepší když nám taky nemumí pomoct, ale nevyčítám jim nic jako oni mě i tu okurku když i koupim
Ještě že přítel je jinej než oniAle ten včerejší den mě natolik rozhodil že jak sem se rozřčilovala tak mě začlo bolet bříško sanžim se ještě dens dávat dohromady ale hormony pracují..stačí mi něo říct a já už brečím..už jen když píši tohle tak se mi chce plakat ale musim být silná a těšit se s toho malinkého na kterého se opravdu moc těšíme páč je to naše vysněné štěstíčko o to víc by mě ranilo kdyby se něco z prdolkou stalo
Dnes si prostě udělám hezký den po práci..Koupim si nějakou blbůstki která mi udělá radost a je to