Andris1

První den ve školce: v sedm Niky krásně vstala na budík, najedla se,oblékla, učesala a s radostí jsme vyrazily do školky. Už když viděla v šatně paní učitelku, nejspíš ji docvaklo, že nastal ten den D a ve školce bude muset zůstat. Když už nahlédla do třídy a já ji řikám ahoj, sustil se pláč a tak jsem s ní šla dovnitř, kde ji vše vysvětlovala jak to je a jak to bude probíhat. Ona si mezitím hrála, ale furt mě prosila ať neodcházím. Dnes mají rajskou a já si říkala, tolik ji miluje a dnes to asi dopadne tak, že si ji odvedu domů, ale paní ředitelka říkala, že musíme na ní pomalu. Tak mi ji vzala z náruče a řekla ať jdu, ať neposlouchám za dveřma a že to zvládnou. Já už natahovala taky, ale říkala jsem si, drž se mámo a nebul. Když jsem ji viděla a slyšela plakat, trhalo minto srdce, ale zavřela jsem, obula a za dveřma jsem se rozplakala no jo no, hormony ředitelka řekla, ať přijdu za hodinu a kdyby to nešlo, že zavolají. Já šla domů s kamarádkou a čekala jsem co se bude dít Po 45 minut zvoní mobil a ředitelka mi říká: nechoďte, já překvapená prý ji dokázala uklidnit a řekla mi, že Nicolka je osobnost a že se nechala přesvědčit ... Takže nakonec mít rajskou bude, doma je ticho až neobvyklé no a po 12 hodině si ji jdu tu moji hrdinku vyzvednout Tak a pak vzhůru do dalších dnů ve školce, ještě že následuje víkend na zotavení