Dnes jsme byli zase ve Wikylandu. Lumča jako vždy zmizel v prostoru, ten už je velký, za ním neběhám. Ale s Mildou jsem musela obíhat atrakce. Při třetím kolečku ze mě přímo lilo. Tak jsem to vzdala a vyfasoval ho Lumír a já si sedla a sledovala je. Lumča se opravdu vzorně staral, pomáhal Mildovi všude vylézt, běhal za ním, vodil ho za ruku... Pak jsme si skočili na oběd. Dětem stačila jedna porce na půl, protože toho bylo opravdu hodně. Po obědě zase děti řádily spolu. Já si šla zatím dát v klidu kafíčko. Za chvíli se ozvalo hlášení (ozývalo se tam často). "Ztratil se asi dvouletý chlapeček v modrém tričku s dinosaurem. Rodiče ať si jej vyzvednou na recepci." Rozběhla jsem se k recepci doufaje, že to není moje dítě. A na recepci seděl brečící Milda. Z druhé strany běžel totálně vyklepaný Lumča, že se mu Milda ztratil a také slyšel hlášení. Děti si pak musely uklidnit nervy zákusky. 
Jinak vše proběhlo v klidu. Milda vydržel po obědě nespat a usnul až v autě, když jsme po 3. hodině odjížděli domů.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.